Edytujesz 5 pravidel pro dvoufázovou sterilaci sklenic v zavařovacím hrnci

<br>Ze strouhaných jablek bez zavařování se dá připravit řada jídel. Přidejte je do těsta na buchty, do tvarohových krémů, do ovesné kaše nebo do mletého masa místo části pečiva. Pokud je použijete do teplé kuchyně, krátce je povařte, aby se chuť spojila a hmota ztmavla. Vždy ale platí, že čím dříve je zpracujete, tím lepší výsledek získáte.<br><br>Poslední věc, kterou si pohlídejte, je chlazení a kontrola. Nechte sklenice chladnout pomalu, bez průvanu. Víčko musí po vychladnutí držet pevně a uprostřed být mírně vpáčené. Pokud se po otevření objeví pěna, zápach nebo změna barvy, neřešte, čím jste recept vylepšili. Vyhoďte obsah a příště se vraťte k původnímu poměru. Přepis receptu má smysl jen tehdy,  If you liked this information and you would like to receive additional facts pertaining to [http://zipperquick.com/profile/arlettewarb rekonstrukce koupelny krok za krokem] kindly browse through the [https://www.Purevolume.com/?s=internet internet] site. když víte, co se stane, když ho změníte.<br><br>Nejčastější chyba je zaměnit zvuk „puknutí" při chladnutí za důkaz, že je hotovo. Víčko se ohne i tehdy, když bylo zboží uvnitř málo prohřáté – stačí, že se obsah smrští a podtlaku se vytvoří. Skutečná kontrola přichází po vychladnutí: víčko musí být vpáčené, po stlačení se nesmí hýbat a po otevření musí být slyšet zřetelné sss. Pokud se víčko prohne zpět, sklenice se nechá v chladu a spotřebuje se do několika dnů, rozhodně se neukládá do spíže.<br><br>Nejprve jablka umyjte, oloupejte a zbavte jádřinců. Tření dělejte na hrubším struhadle – příliš jemná hmota se rychleji slévá a snadno se přilepí na dno nádoby. Během tření přidejte pár kapek citronové šťávy nebo trochu kyseliny askorbové. Zpomalí to hnědnutí a částečně omezí růst mikroorganismů. Hotovou hmotu dejte do sklenice tak, aby nad ní zůstalo co nejméně vzduchu, a povrch přitlačte lžící.<br><br>Sušení je vhodné, pokud jablka zpracujete na později. Nastrouhanou hmotu rozprostřete v tenké vrstvě na plech s pečicím papírem a sušte při nízké teplotě s pootevřenými dvířky trouby, dokud není vláčná a lehce lepivá. Během sušení ji několikrát promíchejte, aby se nepřipalovala. Usušenou hmotu nechte vychladnout a pak ji uložte do uzavíratelné nádoby na suchém a tmavém místě.<br>Chlazení, mrazení a sušení jako tři spolehlivé cesty V chladničce při teplotě kolem čtyř stupňů vydrží strouhaná jablka maximálně dva až tři dny. Čím déle je necháte stát, tím více pustí šťávu a ztratí chuť. Pokud potřebujete delší odklad, hmotu po částech zmrazte. Rozdělte ji do menších nádob nebo sáčků, vytlačte vzduch a uložte v mrazničce. Před použitím ji nechte pozvolna rozmrazit v chladničce; rozmrazování při pokojové teplotě podpoří hnědnutí a řídkou konzistenci.<br><br>Po vychladnutí zkontrolujte, zda víčko drží pevně a zda se obsah nezakalil. Zakalené lečo nemusí být nutně zkažené, ale pokud se objeví bublinky nebo kyselý zápach po otevření, konzumaci vynechejte. Skladujte v temnu při teplotě do 15 °C. Otevřenou sklenici uchovejte v chladničce maximálně tři dny. Pokud chcete lečo dochutit čerstvými bylinkami, přidejte je až po otevření, tepelná [http://zipperquick.com/profile/arlettewarb úprava interiéru] je zbytečně zničí.<br><br>První věc, kterou je nutné změnit, je doba varu ovocné směsi před plněním. U malých sklenic stačí kratší var, protože se obsah dostane na potřebnou teplotu dřív. Pokud recept říká vařit 20 minut, u malých sklenic to často stačí jen 12 až 15 minut. Delší var ale není pojistka — naopak rozvaří ovoce na kaši a zbytečně odpaří pektin, takže zavařenina po vychladnutí zůstane řídká a nestmelí se. Raději si vezměte kuchyňskou teploměr a ověřte, že směs dosáhla 104 až 105 °C, což je teplota, při které tuhne pektin.<br><br>Při zpracování se vyhněte několika častým chybám. Nenechávejte strouhaná jablka stát na lince hodiny, i když jsou v míse. Nepřidávejte cukr před skladováním, protože cukr vytahuje ze šťávy vodu a urychluje kažení. Nádobu neplňte do plna, ale ponechte malý prostor, aby hmota mohla mírně roztát bez přetékání. A hlavně – jakmile ucítíte zápach po kvašení nebo uvidíte plíseň, celou dávku zlikvidujte. Přemístění plesnivé části nestačí, vlákna už prostoupila celý objem.<br><br>Nejčastější chybou je nerovnoměrné zahřívání. Sklenice naskládané na sebe nebo nakloněné se vaří různě, takže část obsahu zůstane nedostatečně prohřátá. Další chybou je dolévání studené vody během varu. Teplotní šok poškodí sklo i těsnění. Do hrnce dolévejte jen vroucí vodu, a to po okraj roštu, ne přímo na sklenice. Vyhněte se také příliš rychlému varu, při kterém se sklenice vzájemně dotýkají a cinkají.<br><br>Druhá fáze rozhoduje o trvanlivosti Po naplnění a uzavření se sklenice vracejí do hrnce. Důležité je, aby voda sahala alespoň do tří čtvrtin výšky sklenic, ale nesmí přesahovat víčka. Rošt pod sklenicemi zabrání přímému kontaktu se dnem, kde se teplo soustředí nejvíc. Začněte měřit čas až od okamžiku, kdy voda skutečně vře. Pro většinu zeleniny a ovoce stačí dvacet až třicet minut, u masa a hotových jídel se doba prodlužuje.<br>