<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="pl">
	<id>https://jak.mazovia.edu.pl/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=M%C3%A1slo_a_smetana%3A_kde_v%C4%9Bt%C5%A1ina_kaz%C3%AD_%C4%8Deskou_klasiku</id>
	<title>Máslo a smetana: kde většina kazí českou klasiku - Historia wersji</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://jak.mazovia.edu.pl/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=M%C3%A1slo_a_smetana%3A_kde_v%C4%9Bt%C5%A1ina_kaz%C3%AD_%C4%8Deskou_klasiku"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://jak.mazovia.edu.pl/index.php?title=M%C3%A1slo_a_smetana:_kde_v%C4%9Bt%C5%A1ina_kaz%C3%AD_%C4%8Deskou_klasiku&amp;action=history"/>
	<updated>2026-10-03T19:45:20Z</updated>
	<subtitle>Historia wersji tej strony wiki</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.42.1</generator>
	<entry>
		<id>https://jak.mazovia.edu.pl/index.php?title=M%C3%A1slo_a_smetana:_kde_v%C4%9Bt%C5%A1ina_kaz%C3%AD_%C4%8Deskou_klasiku&amp;diff=858417&amp;oldid=prev</id>
		<title>HanneloreFrederi: Utworzono nową stronę &quot;Česká kuchyně stojí na dvou surovinách, které se nedají ničím nahradit: na másle a smetaně. Není to náhoda ani marnotratnost. Vychází to z hospodářství, kde se mléko zpracovávalo přímo na statku a kde bylo máslo i smetana běžnou součástí denního vaření. Když je nahradíte rostlinným tukem nebo „smetanou&quot; s nižším podílem tuku, jídlo se vám rozpadne chuťově i texturou. Omáčka se nezkrátí, maso zůstane mdlé a knedlík…&quot;</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://jak.mazovia.edu.pl/index.php?title=M%C3%A1slo_a_smetana:_kde_v%C4%9Bt%C5%A1ina_kaz%C3%AD_%C4%8Deskou_klasiku&amp;diff=858417&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-10-01T16:48:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Utworzono nową stronę &amp;quot;Česká kuchyně stojí na dvou surovinách, které se nedají ničím nahradit: na másle a smetaně. Není to náhoda ani marnotratnost. Vychází to z hospodářství, kde se mléko zpracovávalo přímo na statku a kde bylo máslo i smetana běžnou součástí denního vaření. Když je nahradíte rostlinným tukem nebo „smetanou&amp;quot; s nižším podílem tuku, jídlo se vám rozpadne chuťově i texturou. Omáčka se nezkrátí, maso zůstane mdlé a knedlík…&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nowa strona&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;Česká kuchyně stojí na dvou surovinách, které se nedají ničím nahradit: na másle a smetaně. Není to náhoda ani marnotratnost. Vychází to z hospodářství, kde se mléko zpracovávalo přímo na statku a kde bylo máslo i smetana běžnou součástí denního vaření. Když je nahradíte rostlinným tukem nebo „smetanou&amp;quot; s nižším podílem tuku, jídlo se vám rozpadne chuťově i texturou. Omáčka se nezkrátí, maso zůstane mdlé a knedlík se rozpadá.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Začněte sirupem. Do hrnce dejte 250 g cukru, 200 ml vody a špetku soli. Vařte na mírném ohni, dokud se cukr zcela nerozpustí. Nepřivádějte k prudkému varu, stačí, když se tekutina začne jemně vařit. Poté hrnec sundejte a nechte sirup mírně zchladnout. Mezitím v míse prošlehejte 8 žloutků z čerstvých vajec. Používejte vejce pokojové teploty, lépe se spojí se sirupem a nevzniknou hrudky.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Začněte těstem. Na jeden střední závin stačí 250 g hladké mouky, 125 ml vlažné vody, lžíce oleje, špetka soli a lžička octa. Ocet není kvůli chuti, ale kvůli elasticitě — těsto se pak lépe vytahuje do tenka. Všechno promíchejte, hněťte asi deset minut, dokud není hladké a pružné, potřete olejem a nechte pod miskou odpočívat nejméně třicet minut. Těsto, které odpočívalo, se vytahuje ochotněji a netrhá se.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Nastrouhané brambory pustí vodu, a to je ta pravá past. Nechte je dvě minuty stát, pak je rukama nebo přes jemné sítko lehce vymačkejte. Ne úplně do sucha, jen od přebytečné tekutiny. Škrob, který zůstane, těsto spojí. Když vodu nevymačkáte, budete na pánvi bojovat s bublající kaší a bramborák se nikdy nepropeče dozlatova.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Jablečný závin neboli štrúdl stojí na dvou věcech: na taženém těstě a na náplni, která z něj neudělá kaši. Většina neúspěchů nevzniká kvůli nedostatku zkušeností, ale kvůli vodě. Jablka pusťí šťávu, ta proteče těstem a místo křupavého závinu máte mokrý obal. Řešení je jednoduché a týká se přípravy ještě před samotným pečením.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;U pečení je máslo nenahraditelné z jiného důvodu: při tuhnutí vytváří v těstě vrstvičky, které se při pečení roztáhnou a udělají lístkové struktury. Margarín s vysokým podílem vody tyto vrstvy nevytvoří, takže koláče a buchty jsou hutné. Pokud už máslo šetříte, uberte ho jen tam, kde plní jen technickou roli, ne v krémech a drobenkách.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Závin přeneste na plech vyložený pečicím papírem švem dolů. Potřete ho rozšlehaným vejcem nebo mlékem, povrch na několika místech propíchněte špejlí, aby unikala pára. Pečte při 180 °C asi třicet až čtyřicet minut do zlatohnědé barvy. Pokud povrch hnědne příliš rychle, přikryjte ho alobalem.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Nejde o to sypat máslo a smetanu do všeho. Jde o to vědět, kdy nesou chuť a kdy jen plní funkci. Když si to uhlídáte, česká klasika bude chutnat tak, jak má — plná, hladká a bez chemických dozvuků.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Základem je tuk, který musí být opravdu studený. Máslo nebo kvalitní rostlinný tuk nakrájejte na kostičky a nechte je v chladničce alespoň hodinu. Do mouky je zapracujte rychle špičkami prstů nebo nožem, dokud směs nepřipomíná drobenku. Čím méně se těsto hřeje rukama, tím lepší je výsledek. Přidejte jen tolik mouky, aby se těsto spojilo, a nechte ho odpočívat v chladu nejméně dvě hodiny, ideálně přes noc.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Typické chyby, které chuť zabijí: podlévání omáčky vodou místo smetany, použití másla jen na konci „na dochucení&amp;quot;, kdy už tuk nestačí provázat chuť, a zahušťování solamylem. Ten sice omáčku zahustí, ale zůstane po něm lepivá, moučná pachuť. Stejně tak vadí, když smetanu před přidáním necháte příliš studenou — teplotní šok ji srazí. Nechte ji chvíli v teple kuchyně.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Praktický postup pro svíčkovou nebo koprovou: nejdřív nechte máslo rozpustit a zpěnit, teprve pak přidejte mouku. Restujte ji jen do světle krémova, ne do hněda, jinak bude omáčka hořká. Smetanu přilévejte mimo přímý var, po lžících, a míchejte metličkou. Nikdy ji neházejte do vroucího základu najednou, jinak se vysráží.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Proč máslo a smetana fungují jinak než náhrady Máslo obsahuje mléčnou bílkovinu a mléčný cukr, které se při zahřívání lehce připálí a vytvoří tmavší, oříškovou chuť základu. Tuk v másle navíc váže aromatické látky z cibule, česneku a koření, takže se rozvoní celý hrnec. Smetana o 33 procentech tuku při varu neemulguje jako voda, ale obalí částice omáčky a dodá jí hedvábnost. Náhrady s nižším obsahem tuku mají víc stabilizátorů a vody, takže se při varu srážejí a omáčka vypadá jako rozbitá.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Po upečení nechte závin vychladnout na mřížce. Krájejte ho až studený nebo vlažný, jinak se náplň rozteče a těsto se rozpadne. Nejčastější chyby jsou tři: těsto bez odpočinku, jablka neokapaná a chybějící strouhanka. Když tyhle tři věci podceníte, závin bude chutnat dobře, ale nebude mít křupavou kůrku. Právě ta přitom rozhoduje o tom, jestli je výsledek opravdu dobrý.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>HanneloreFrederi</name></author>
	</entry>
</feed>