Edytujesz Zimní hnojení pokojovek: kdy stačí minimum a kdy škodí

Pozor na průvan a studené povrchy. Rostlina na parapetu nad radiátorem má kořeny v teple a listy v suchém horkém vzduchu, což je kombinace, kterou špatně snáší téměř všechny druhy. Stejně problematické je postavit květináč na studenou dlažbu nebo na okenní desku, která v zimě promrzá. Podložka z korku nebo dřeva tento rozdíl vyrovná.<br><br>Co dělat v prvních hodinách po zjištění Přestaňte hnojit okamžitě. Nezačnou-li se projevy do dvou dnů zlepšovat, vyjměte rostlinu z květináče a prohlédněte kořeny. Zdravé kořeny jsou světlé a pevné, poškozené jsou hnědé, měkké a zapáchají. Odstřihněte je čistými nůžkami až do zdravého pletiva. Substrát kompletně vyměňte za nový, bez hnojiva. Květináč důkladně vymyjte a nechte vyschnout. Po přesazení zalévejte pouze čistou vodou, a to tak, aby voda protekla dnem. Tím se zbylé soli vyplaví.<br><br>V zimě se většina pokojovek dostává do jiného režimu než na jaře a v létě. Kratší den, méně světla a často nižší teplota u oken znamenají, že rostliny zpomalují růst nebo úplně zastavují. Spotřeba živin tím výrazně klesá. Pokud byste hnojili stejně jako v sezoně, soli se začnou hromadit v substrátu, kořeny se mohou spálit a rostlina místo prospívání začne žloutnout a opadávat listy. Prvním krokem tedy není vybrat hnojivo, ale určit, zda rostlina vůbec roste.<br><br>Šesté pravidlo se týká substrátu. Použijte vzdušnou směs rašeliny, perlitu a kokosového vlákna, která dobře odvádí vodu. Těžký zahradnický substrát voda udrží příliš dlouho a kořeny začnou hnít. Sedmé pravidlo je přesazování. Mladé rostliny přesazujte každý rok na jaře, starší jednou za dva až tři roky, vždy do květináče jen o dva až tři centimetry většího. Osmé pravidlo se týká škůdců. Pravidelně kontrolujte spodní strany listů, kde se drží svilušky a puklice. Při napadení odstraníte škůdce ručně a rostlinu ošetříte mýdlovým roztokem.<br><br>Pátým signálem je opadávání květů a poupat. Šestým: náhlé vadnutí i při vlhké půdě. Sedmým: zpomalený nebo zastavený růst po dřívějším dobrém stavu. Osmým: skvrny na listech, které nejsou způsobené škůdcem. Devátým: rostlina vypadá „unaveně", ale substrát je stále vlhký. Kombinace tří a více těchto signálů znamená, že hnojivo bylo skutečně nadbytek.<br><br>Nejčastější chyba je hnojit podle kalendáře, ne podle stavu rostliny. Další je míchání více hnojiv dohromady bez znalosti koncentrací. Někteří pěstitelé také používají hnojivo na rostliny, které právě procházejí zimním klidem nebo se vzpamatovávají po přesazení. To je zbytečné a škodlivé. Po vyřešení přehnojení vyčkejte alespoň měsíc, než začnete hnojit znovu. První dávku pak použijte v poloviční koncentraci, než uvádí výrobce.<br><br>Sedm způsobů, které skutečně fungují Prvním a nejjednodušším řešením je samozavlažovací květináč nebo obyčejný květináč s knotem z bavlněné látky, který vede do nádoby s vodou postavené výš než květináč. Voda stoupá kapilárně podle potřeby. Druhou možností je PET lahev s dírkou v uzávěru, obrácená hrdlem do substrátu – čím menší dírka, tím pomalejší odkapávání. Třetí je miska s vodou a vrstvou keramzitu, do níž květináče postavíte tak, aby dno bylo těsně nad hladinou, ne ponořené.<br><br>Přehnojení není vzácná chyba. Většina pěstitelů si myslí, že když rostlina roste pomalu nebo žloutne, pomůže jí další dávka hnojiva. Opak je pravdou. Nadbytek živin, zejména dusíku a solí, poškozuje kořeny stejně spolehlivě jako jejich nedostatek. Rozdíl je v tom, že přehnojení se projevuje rychleji a často vypadá jako něco úplně jiného.<br><br>Než vůbec začnete řešit, jak vodu doplňovat, udělejte dvě věci. Rostliny přesuňte z přímého slunce do světlého, ale chladnějšího místa – čím nižší teplota a méně světla, tím pomalejší spotřeba vody. Zároveň odstraňte odkvetlé květy a velké množství listů u druhů, které toho zvládnou hodně. Méně listové plochy znamená menší odpar. Květináče seskupte těsně k sobě; vlhkost, kterou rostliny vypaří, zůstane v mikroklimatu mezi nimi a vydrží déle.<br><br>U rostlin v záhonu je postup jiný. V prvních dnech je zalévejte vydatně, ale ne častěji než obvykle. Silný déšť nebo opakovaná zálivka spláchne přebytek hnojiva z horní vrstvy půdy. Nepřidávejte žádné přípravky na podporu růstu, ani ty přírodní. Dusík v nich obsažený problém jen prohloubí.<br><br>Čtvrtý způsob je mulčování povrchu substrátu – vrstva keramzitu, kůry nebo kokosového vlákna omezí odpar půdy až o polovinu. Pátý je přesun celých květináčů do vany nebo sprchového koutu s navlhčeným ručníkem kolem; vlhké mikroklima udrží rostliny i týden. Šestý je hydroponický gel vmíchaný do substrátu, který váže vodu a uvolňuje ji postupně. Sedmý, nejspolehlivější u velkých nádob, je kapková závlaha z nádoby s regulovatelným ventilem – nastavte odkapávání na jednu kapku za několik sekund a před odjezdem vyzkoušejte na suchém květináči, kolik vody skutečně proteče za den.