Edytujesz Rebase, nebo squash: kdy vzniká zbytečný merge commit

První návyk je časový blok. Dejte si 20 minut a nastavte časovač. Ne „uklidím, až bude čas", ale „od 18:00 do 18:20 uklízím". Během bloku se nepřesouvejte do jiné místnosti, dokud tu aktuální nedokončíte. Typická chyba je běhat s hadrem z pokoje do pokoje a nakonec nemít hotové nic. Pokud vás u toho chytí telefon, položte ho do jiné místnosti. Rušivý prvek není nepořádek, ale přerušování.<br><br>Jak smažit, aby se tuk nevracel do plac<br><br>Základ je jednoduchý: pokud větev odbočila z main a main se mezitím neposunul, stačí git merge --ff-only a merge commit nevznikne. Jakmile se ale main posunul, fast-forward není možný. Pak máte dvě možnosti. Buď větev přerovnáte na aktuální main pomocí git rebase main, nebo ji sloučíte běžně a merge commit přijmete. První varianta drží lineární historii, druhá zachovává kontext, že šlo o samostatnou práci.<br><br>Nejčastější chyby jsou tři. První: mokrá bylina v oleji, což vede k plísni a žluknutí. Druhá: macerace na přímém slunci, které olej zbytečně přepálí a zničí vůni. Třetí: příliš krátká macerace, kdy olej nezíská účinné látky. Pokud olej po týdnech zapáchá po starém tuku nebo je zakalený, vyhoďte ho. Na pleť nikdy nepoužívejte olej, u kterého si nejste jistí čistotou.<br><br>Každý merge commit v historii znamená další uzel, který je potřeba při čtení historie přeskočit. V malém týmu to nevadí, ve větším se z toho stane šum, ve kterém se nedá dohledat, proč se konkrétní řádek změnil. Řešením není zakázat větve, ale nastavit pravidla, kdy větev sloučit pomocí fast-forward a kdy ji nejdřív přerovnat.<br><br>Nejprve zkontrolujte, zda sedačka skutečně ztratila oporu. Sedněte si na ni tak, jak běžně sedíte, a vsuňte dlaň mezi bedra a opěradlo. Pokud ruka projde bez odporu až k sedáku, chybí bederní výztuha. Dále zmáčkněte sedák v místě, kde sedíte nejčastěji. Měl by klást stejný odpor jako okraje. Pokud se propadá nebo je cítit tvrdá deska, výplň je utlačená. Potom zkuste sedačku položit na bok a podívat se na spodní konstrukci – prasklé nosníky nebo uvolněné šrouby se poznají podle vrzání a viditelného posunu.