Przejdź do zawartości
Menu główne
Menu główne
przypnij
ukryj
Nawigacja
Strona główna
Ostatnie zmiany
Losowa strona
Pomoc z MediaWiki
Mazovia
Szukaj
Szukaj
Utwórz konto
Zaloguj się
Narzędzia osobiste
Utwórz konto
Zaloguj się
Strony dla anonimowych edytorów
dowiedz się więcej
Edycje
Dyskusja
Edytujesz
Průchozí šatna vlhne, protože se zapomíná na jednu věc
Strona
Dyskusja
polski
Czytaj
Edytuj
Wyświetl historię
Narzędzia
Narzędzia
przypnij
ukryj
Działania
Czytaj
Edytuj
Wyświetl historię
Ogólne
Linkujące
Zmiany w linkowanych
Strony specjalne
Informacje o tej stronie
Uwaga:
Nie jesteś zalogowany. Jeśli wykonasz jakąkolwiek zmianę, Twój adres IP będzie widoczny publicznie. Jeśli
zalogujesz się
lub
utworzysz konto
, Twoje zmiany zostaną przypisane do konta, wraz z innymi korzyściami.
Filtr antyspamowy.
Nie
wpisuj tu nic!
Mokrý kabát pověste na široký ramenní věšák, který drží tvar ramen. Úzké drátěné věšáky látku deformují a vytvářejí záhyby, v nichž voda zůstává nejdéle. Pověste ho na místo s prouděním vzduchu, ideálně kousek od topení, ale ne přímo nad něj – sálavé teplo poškodí membrány i impregnaci. Vzdálenost alespoň půl metru stačí. Pokud máte sušičku s programem pro outdoorové oblečení, použijte ho jen u kabátů, u kterých to výrobce výslovně připouští.<br><br>Další častá chyba je sušení ručníků a prádla přímo v šatně. Ručník po sprše pověsit do šatny „jen na chvíli" znamená dodat do malého prostoru další vlhkost, která se nemá kam odpařit. Sušte v koupelně s otevřenými dveřmi nebo v sušičce, ne v průchozí šatně. Stejně tak boty: nechte je proschnout jinde, do šatny patří až suché.<br><br>Než cokoli uložíte, proberte každý kus. Cokoli, co jste nosili, patří do prádla, i když vypadá čistě. Pot je pro prach lepidlo. Bundy a kabáty nechte vyvětrat venku nebo v místnosti s otevřeným oknem alespoň den. U vlněných svetrů použijte kartáč na oděvy a projeďte povrch i záhyby. Teprve čisté a suché věci mají v boxu co dělat.<br><br>Pásky vydrží nejvíc, když visí rovně a volně. Kožené pásky zavěste za přezku na háček nebo na tyč, ale jen tehdy, když jsou dost dlouhé a nedotýkají se podlahy ani jiných věcí. Kratší látkové a pletené pásky srolujte do kolečka a uložte do přihrádky, kde se nepomačkají pod dalšími vrstvami. Vyhněte se skládání na půl a gumičkám: guma vytvoří trvalý ohyb a u kůže navíc zanechá světlý pruh.<br><br>Na co si dát pozor: háky upevněné do sádrokartonu bez kotvení do nosného prvku vydrží jen do prvního mokrého kabátu. Před vrtáním zjistěte, kde je uvnitř zdi pevný materiál, a hmotnost rozložte na více bodů. Další častá chyba je věšet kabáty přímo nad topení nebo na dveře, které se musí otvírat — kabát se pak mačká a dveře nejdou zavřít. A pokud předsíň nemá okno, nechte mezi kabáty mezeru a občas je protřepejte; vlhkost, která se v těsné řadě drží, je důvod, proč oděvy začnou po pár týdnech páchat.<br><br>Prvním krokem je přestat šatnu brát jako průchod a začít ji brát jako místnost. To znamená mít v ní vlastní větrání, ne jen spoléhat na to, co proteče z koupelny nebo ložnice. Pokud je v šatně okno, otevírá se krátce a intenzivně, ideálně hned po sprše a potom ještě jednou večer. Pokud okno není, potřebujete nucené odsávání nebo alespoň přívod vzduchu přes mřížku ve dveřích. Bez přívodu vzduchu odsávání nefunguje – jen hučí a vlhkost zůstává.<br><br>Na co se vyplatí dát pozor, je teplotní rozdíl. Šatna bývá chladnější než ložnice i koupelna, a chladný vzduch drží vlhkost víc. Pokud je to možné, udržujte v šatně podobnou teplotu jako v ložnici a nechte dveře do ložnice pootevřené, aby vzduch proudil. Zavřené dveře mezi šatnou a ložnicí jsou nejčastější důvod, proč se vlhkost v šatně hromadí a postupně prosakuje i do ložnice.<br><br>Průchozí šatna mezi ložnicí a koupelnou je pohodlná, dokud se v ní nezačne držet vlhkost. Vzniká to nenápadně: ráno po sprše projdete do ložnice, večer zpátky, dveře zůstávají většinu dne zavřené a vzduch v šatně se nemá kudy vyměnit. Koupelna je přitom zdroj vlhkosti, ložnice zase místo, kde lidé spí a kde je potřeba suchý vzduch. Šatna mezi nimi funguje jako buffer, který pohlcuje obojí – a právě proto trpí nejvíc.<br><br>Kde se vlhkost nejčastěji usadí a jak to poznat včas Vlhkost se v šatně neprojeví hned na zdech. Nejprve ji poznáte podle oblečení: košile na ramínkách jsou na dotek chladné a „studené", i když jsou suché, kůže u opasků a bot měkne a začíná zapáchat, dřevěné věšáky a police v rozích tmavnou. Typická chyba je cpát oblečení až ke zdi a do rohů, kde vzduch necirkuluje. Nechte mezi věcmi a zdí mezeru alespoň na dlaň a na podlahu nedávejte krabice až do rohu – právě tam se drží nejvíc vlhkosti.<br><br>Proč se vyplatí skladovat podle frekvence, ne podle druhu oblečen<br><br>Kontrolujte vlhkost měřičem, ne pocitem. Levný vlhkoměr v šatně je nejlepší investice; cílem je držet relativní vlhkost pod zhruba šedesáti procenty. Když stoupne, nestačí jen větrat – zkontrolujte, jestli odsávání v koupelně skutečně funguje, jestli není ucpaná mřížka ve dveřích a jestli za skříněmi nezůstává studený kout. Průchozí šatna je funkční jen tehdy, když je v ní vzduch v pohybu. Jinak se z pohodlného průchodu stane místo, kde se vlhkost usadí a kde to poznáte až podle oblečení.
Opis zmian:
Wszelki wkład na Mazovia może być edytowany, zmieniany lub usunięty przez innych użytkowników. Jeśli nie chcesz, żeby Twój tekst był dowolnie zmieniany przez każdego i rozpowszechniany bez ograniczeń, nie umieszczaj go tutaj.
Zapisując swoją edycję, oświadczasz, że ten tekst jest Twoim dziełem lub pochodzi z materiałów dostępnych na warunkach
domeny publicznej
lub kompatybilnych (zobacz także
Mazovia:Prawa autorskie
).
PROSZĘ NIE WPROWADZAĆ MATERIAŁÓW CHRONIONYCH PRAWEM AUTORSKIM BEZ POZWOLENIA WŁAŚCICIELA!
Anuluj
Pomoc w edycji
(otwiera się w nowym oknie)
Przełącz ograniczenie szerokości strony