Edytujesz Přezimování v bytě: suchý vzduch versus přemokření

Mezi druhy, které v těchto podmínkách obstojí, patří například šplhavnice, maranta, toulcovka, aspidistra, sanseviera, fíkus drobnolistý, dracena, filodendron, begonie a některé druhy kapradin. I ty ale potřebují alespoň slabé světlo a pravidelnou kontrolu substrátu. Bez světla a s přemokřením uhynou stejně rychle jako kterákoli jiná rostlina.<br><br>U rychle rostoucích pokojovek tedy není otázkou „zda", ale „kdy". Pravidelné přesazování jednou ročně, správná velikost květináče a vzdušný substrát udrží rostlinu v kondici. Kdo to podcení, dříve nebo později narazí na zpomalený růst, žloutnutí listů nebo uhnívání kořenů. Naopak kdo přesazuje příliš často a do velkých nádob, riskuje totéž. Rozhodující je pozorovat rostlinu, ne kalendář.<br><br>Většina pěstitelů řeší světlo a zálivku, ale teplota rozhoduje o tom, jestli rostlina energii vůbec využije. Pokojové rostliny nemají jeden univerzální ideál. Druhy z tropických nížin chtějí celoročně kolem 20–25 °C, zatímco rostliny z horských oblastí snesou v zimě i 10–12 °C. Kdo teplotu ignoruje, tomu rostlina přestane růst, shodí listy nebo chytne hnilobu kořenů.<br><br>Většina pokojovek a balkonovek uhyne spíš na přemokření než na sucho. Na vině bývá květináč bez drenáže nebo drenáž, která už dávno neplní svou funkci. Voda se drží u dna, kořeny přestanou přijímat kyslík a během pár týdnů začnou uhnívat. Rostlina to zpočátku maskuje – listy žloutnou, opadávají, ale půda je pořád vlhká. Drenáž není dekorace, je to pojistka proti vlastní štědrosti při zalévání.<br><br>Drenáž kontrolujte jednou za rok, nejlépe na jaře při přesazování. Pokud je štěrk zanesený jemnými částicemi a voda protéká pomalu, vyměňte ho. U velkých nádob stačí propláchnout a odstranit nánosy. Rostlina s funkční drenáží poznáte podle svěžího listu a kořenů, které jsou světlé a pevné, ne tmavé a rozbředlé.<br><br>Nejčastější chyba je jeden postřik a konec. Mšice se množí bez oplození a samice rodí živé larvy, takže během několika dnů je kolonie zpět. Postřik proto opakujte v intervalu, který uvádí přípravek, obvykle po třech až pěti dnech, celkem třikrát. Stříkejte na rub listů, do paždí a na špičky výhonů, ne jen shora. Rostlinu předem zalijte, aby substrát nebyl suchý, a po postřiku ji nedávejte na přímé slunce, jinak listy spálíte.<br><br>Častou chybou je zasypat drenáž zeminou až po okraj a zalévat, dokud voda nevyteče. Voda sice odteče, ale substrát zůstane přemokřený. Zalévejte tak, aby se voda objevila v podmisce, a po dvaceti minutách ji vylijte. Podmisku nikdy nenechávejte plnou – kořeny by v ní stály a uhnívaly. U samozavlažovacích květináčů drenáž neřešte, tam má vodu hlídat plovák nebo knot.<br><br>Základem je květináč s alespoň jednou dírkou ve dnu. Pokud ji nemá, drenáž sama o sobě nestačí – voda nemá kudy odtéct a hladina se zvedne až k substrátu. U keramických květináčů se dírka často ucpe kořínky nebo zeminou, proto ji před výsadbou zkontrolujte a případně zvětšete vrtákem. U plastových květináčů stačí dírky vystřihnout nebo propíchnout, ale vždy alespoň tři, ne jednu uprostřed.<br><br>Co dát na dno a co rozhodně ne Na dno dejte vrstvu hrubého materiálu o výšce zhruba dvou až tří centimetrů. Osvědčila se keramzit, hrubý štěrk, lámané kamínky nebo drcené cihly. Vrstva musí být souvislá, ale ne příliš tlustá – u malých květináčů stačí dva centimetry, u velkých nádob nad deset litrů klidně pět. Na drenáž položte kus netkané textilie nebo geotextilie, aby se substrát nevyplavoval do štěrku a neucpával odtok.<br><br>Naopak nedávejte na dno písek, rašelinu ani jemnou zeminu. Ty vodu zadržují a drenáž obrací ve svůj opak. Stejně tak nepoužívejte polystyren jako náhradu drenáže – je lehký, ale vodu neodvádí, jen zabírá místo. Některé rady doporučují vrstvu dřevěného uhlí, to ale patří spíš k dezinfekci u řízků, ne jako drenážní materiál.<br><br>Suchý vzduch z topení je častý problém. Pomůže mlžení měkkou vodou, ale jen u rostlin, které to snesou. U rostlin s jemnými listy dejte misku s vodou vedle květináče nebo použijte skupinu rostlin pohromadě. Nepřemokřujte při tom substrát, mlžení není zálivka.<br><br>Typické chyby: zálivka podle kalendáře místo podle stavu půdy, ponechání rostliny u topení, hnojení v zimě a přesazování v době klidu. Přesazujte až na jaře, kdy rostlina začne rašit. Pokud se objeví žluté listy nebo měkké stonky, ihned zkontrolujte kořeny a napadené části odstraňte. Škůdci, hlavně svilušky, se v suchém a teplém vzduchu množí rychle, proto listy pravidelně prohlížejte, hlavně ze spodní strany.<br><br>Zálivku omezte na minimum. Pravidlo je jednoduché: substrát nechte mezi zálivkami mírně proschnout, u kaktusů úplně. Voda má mít pokojovou teplotu a měla by být odstátá. Nikdy nenechávejte vodu v podmisce, kořeny v přemokřené půdě uhnívají rychleji než v suchu. Hnojení na podzim úplně vynechejte, rostlina v klidu živiny nevyužije a hnojivo se v substrátu hromadí.