Przejdź do zawartości
Menu główne
Menu główne
przypnij
ukryj
Nawigacja
Strona główna
Ostatnie zmiany
Losowa strona
Pomoc z MediaWiki
Mazovia
Szukaj
Szukaj
Utwórz konto
Zaloguj się
Narzędzia osobiste
Utwórz konto
Zaloguj się
Strony dla anonimowych edytorów
dowiedz się więcej
Edycje
Dyskusja
Edytujesz
Lavice místo židlí: kde ztratíte pohodlí, které jste neřešili
Strona
Dyskusja
polski
Czytaj
Edytuj
Wyświetl historię
Narzędzia
Narzędzia
przypnij
ukryj
Działania
Czytaj
Edytuj
Wyświetl historię
Ogólne
Linkujące
Zmiany w linkowanych
Strony specjalne
Informacje o tej stronie
Uwaga:
Nie jesteś zalogowany. Jeśli wykonasz jakąkolwiek zmianę, Twój adres IP będzie widoczny publicznie. Jeśli
zalogujesz się
lub
utworzysz konto
, Twoje zmiany zostaną przypisane do konta, wraz z innymi korzyściami.
Filtr antyspamowy.
Nie
wpisuj tu nic!
U šířky platí jednoduché pravidlo: obraz má být široký přibližně dvě třetiny šířky stolu. U stolu 140 cm tedy hledej obraz kolem 90–95 cm. Menší formát nad velkým stolem působí jako poštovní známka na obálce. Naopak obraz širší než stůl stlačí prostor a vznikne dojem, že se do jídelny nevejdeš. Pokud chceš zavěsit dvě nebo tři menší plátna vedle sebe, počítej i mezery mezi nimi – do celkové šířky kompozice se počítají také.<br><br>Praktické pravidlo na závěr: čím tmavší deska, tím častěji budete muset utírat. Čím světlejší, tím rychleji musíte řešit skvrny. Před rozhodnutím si týden všímejte, co vám doma padá na linku a co se na ni rozlévá. Podle toho vyberte barvu, ne podle toho, co se líbí v showroomu.<br><br>Smysl dává ve chvíli, kdy stůl stojí volně v prostoru a čelo není ničím sevřené. U kulatého nebo oválného stolu je židle v čele přirozená, protože kopíruje tvar desky a nikoho netlačí do rohu. U dlouhého stolu pro šest a více lidí zase řeší nedostatek místa po stranách: pokud se k delším stranám vejdou jen dvě židle, čelo je logickým doplněním, ne improvizací.<br><br>Nejčastější chyba při prostírání není špatná barva ubrousků, ale hluboký talíř postavený tam, kam patří mělký. Řada lidí automaticky sáhne po tom, co je po ruce, a výsledkem je stůl, na kterém se nedá jíst. Přitom stačí držet se jednoduchého pravidla: hluboký talíř patří pouze pod tekutá a kašovitá jídla, mělký pod vše ostatní.<br><br>Lavice ke zdi místo židlí ušetří nejvíc místa v úzké jídelně nebo v kuchyni, kde se mezi stolem a linkou prochází jen bokem. Zatímco židle potřebuje při odsunutí od stolu 60 až 75 cm, lavice se posune jen o 25 až 30 cm. U stolu pro čtyři lidi tak snadno získáte 30 až 45 cm průchozí šířky navíc. Rozdíl poznáte hlavně tam, kde se kolem stolu prochází pořád, ne jen při jídle.<br><br>Než koupíš novou židli, zkus na sedák kápnout vodu. Pokud se vsákne do pár sekund, jde o textil bez úpravy. Pokud zůstane na povrchu, je to koženka nebo textil s nepromokavou vrstvou. Tahle zkouška ti řekne víc než jakýkoli popis.<br><br>Častou chybou je stříkat čisticí pěnu přímo na sedák a nechat ji působit příliš dlouho. Prostředek se vsákne do výplně, ta zvlhne a začne zapáchat. Další chyba je sušení na přímém slunci nebo na radiátoru. Textil ztvrdne, koženka popraská. U opakovaných skvrn, například od vína nebo oleje, je lepší sedák svléknout a vyprat podle štítku, pokud to konstrukce židle dovolí.<br><br>Praktické pravidlo: u koženky řeš hlavně mechanické poškození, u textilu chemické vsakování. Na koženku nikdy nepokládej horké nádoby, povrch se zdeformuje. U textilu zase nepoužívej bělidlo na barevné vzory, vyšedne. Pokud má židle odnímatelný potah, je to vždy výhoda. Bez něj se každá nehoda řeší na místě a hůř.<br><br>Koženka, tedy umělá kůže s hladkým povrchem, je na rozlité pití nejvstřícnější. Kapalina po ní steče, než se vsákne, takže stačí ji rychle setřít hadříkem. Pozor ale na švy a spoje – tam se tekutina dostane pod povrch a může začít pracovat lepidlo nebo plíseň. Drobný prach a drobky se z koženky smetou suchým hadrem nebo vysavačem s měkkou hubicí. Nikdy nepoužívej ostré čisticí prostředky s abrazivy, poškrábou povrch a ten pak přijímá barvy i mastnotu.<br><br>Tkanina vydrží víc, ale chce správný postup Textilní sedák je odolnější vůči oděru a pohodlnější na sezení, ale rozlité pití řeší hůř. Čerstvá skvrna se musí nejdřív přitlačit savým hadrem, ne třít. Třením zatlačíš tekutinu hloub do vláken a skvrna se zvětší. Pak použij roztok vody s malým množstvím prostředku na nádobí, nanes na hadr, ne přímo na sedák, a jemně přejížděj od okraje ke středu. Nakonec vysuš fénem na nízkou teplotu nebo nech uschnout volně. Drobný prach z textilu dostaneš kartáčem s měkkými štětinami, který vlákna nadzdvihne.<br><br>Rozlitá káva, limonáda nebo drobky z chleba se na sedáku židle neprojeví všechny stejně. Záleží na tom, z jakého materiálu je potah a jak je ošetřený. Dva nejčastější povrchy v domácnostech i kancelářích jsou hladká koženka a tkanina. Každý má jiná pravidla údržby a jinak snáší nehody.
Opis zmian:
Wszelki wkład na Mazovia może być edytowany, zmieniany lub usunięty przez innych użytkowników. Jeśli nie chcesz, żeby Twój tekst był dowolnie zmieniany przez każdego i rozpowszechniany bez ograniczeń, nie umieszczaj go tutaj.
Zapisując swoją edycję, oświadczasz, że ten tekst jest Twoim dziełem lub pochodzi z materiałów dostępnych na warunkach
domeny publicznej
lub kompatybilnych (zobacz także
Mazovia:Prawa autorskie
).
PROSZĘ NIE WPROWADZAĆ MATERIAŁÓW CHRONIONYCH PRAWEM AUTORSKIM BEZ POZWOLENIA WŁAŚCICIELA!
Anuluj
Pomoc w edycji
(otwiera się w nowym oknie)
Przełącz ograniczenie szerokości strony