Przejdź do zawartości
Menu główne
Menu główne
przypnij
ukryj
Nawigacja
Strona główna
Ostatnie zmiany
Losowa strona
Pomoc z MediaWiki
Mazovia
Szukaj
Szukaj
Utwórz konto
Zaloguj się
Narzędzia osobiste
Utwórz konto
Zaloguj się
Strony dla anonimowych edytorów
dowiedz się więcej
Edycje
Dyskusja
Edytujesz
Kdy sudí vytáhne kartu zbytečně brzy a rozhodí tím zápas
Strona
Dyskusja
polski
Czytaj
Edytuj
Wyświetl historię
Narzędzia
Narzędzia
przypnij
ukryj
Działania
Czytaj
Edytuj
Wyświetl historię
Ogólne
Linkujące
Zmiany w linkowanych
Strony specjalne
Informacje o tej stronie
Uwaga:
Nie jesteś zalogowany. Jeśli wykonasz jakąkolwiek zmianę, Twój adres IP będzie widoczny publicznie. Jeśli
zalogujesz się
lub
utworzysz konto
, Twoje zmiany zostaną przypisane do konta, wraz z innymi korzyściami.
Filtr antyspamowy.
Nie
wpisuj tu nic!
Sdílený dětský pokoj funguje jen tehdy, když každé dítě má místo, kam se může schovat před sourozencem. Nejde o luxus, ale o základní podmínku klidu. Pokud děti nemají žádné soukromí, dřív nebo později začnou bojovat o každý centimetr prostoru. Řešení nezačíná nákupem nábytku, ale rozdělením zón: na spaní, na hraní a na učení. Tyto zóny se nesmí překrývat víc, než je nutné. Prakticky to znamená, že postele nedávejte vedle sebe čelem k sobě, pokud to jde. Lepší je postavit je proti sobě nebo je oddělit nízkou skříňkou, která zároveň slouží jako noční stolek.<br><br>Barva a povrch: kde dřevo pomáhá a kde škod<br><br>Nejčastější chyba je nechat okno nebo dveře pootevřené celý den v domnění, že se vlhkost vyvětrá. Tím se ale stěny i rám neustále ochlazují a kondenzace se naopak zhoršuje. Účinnější je větrat nárazově: otevřít na několik minut dokořán, vyměnit vzduch a zase zavřít. V zimě to dělejte třikrát až čtyřikrát denně, vždy po vaření, sprchování a sušení prádla. Sušit prádlo přímo v chodbě u dveří je pro vznik plísně téměř ideální podmínka.<br><br>Základní pravidlo zní: domluva patří tam, kde jde o nedorozumění, únavu nebo nezkušenost. Kartu vytahujte, když hráč jasně ví, co dělá, a přesto to dělá dál. Tři typické situace pro domluvu: první ostrý souboj bez úmyslu, držení míče po odpískání omylem, mírné strkání po rozehrání. Tady stačí krátké „to stačí, hrajeme dál" a ukázat rukou směr. Pokud hráč po domluvě zopakuje stejný faul do pěti minut, karta je na místě.<br><br>Častá chyba je vytáhnout kartu příliš brzy a pak ji „držet" za každou cenu, i když přijde jasný faul na druhou žlutou. Sudí, který se bojí vyloučit, ztratí respekt. Stejně špatné je ale i mlčet, když hráč po odpískání kopne míč do autu, aby zdržel hru. To je přesně situace, kdy domluva nefunguje, protože hráč ví, co dělá, a jen testuje, co si může dovolit. Tady je karta jasná a hráči to obvykle pochopí.<br><br>Zmeřte chodbu ve třech úrovních: u podlahy, ve výšce pasu a pod stropem. Stěny v panelácích nebývají rovné a u podlahy bývá sokl, který ukrojí několik centimetrů. Změřte i šířku dveří včetně rámu a prostor, který potřebujete na jejich otevírání. Do plánu zakreslete, kudy denně procházíte, kde si zouváte boty a kam odkládáte tašku. Teprve pak hledejte nábytek, který se do půdorysu vejde, aniž byste museli obcházet otevřené dveře.<br><br>Praktický postup: po faulu nejdřív zastavte hru, pak zkontrolujte zdraví hráče, teprve potom řešte trest. Během této doby máte čas zvážit, jestli jde o první incident, nebo o vzorec. Pokud jde o vzorec, kartu vytáhněte bez dlouhého vysvětlování. Pokud jde o první incident a hráč se omluví, stačí domluva a jasné gesto. Vyhněte se tomu, abyste kartu ukazovali a pak ji zase schovávali. To vypadá nejistě a hráči to vycítí.<br><br>Když se bílá houba tváří jako jedl<br><br>Zapamatujte si, že karta není trest za to, že se vám něco nelíbí, ale nástroj pro udržení hry. Když ji použijete včas a s jasným důvodem, hráči přestanou diskutovat. Když ji použijete pozdě nebo zbytečně, budete ji muset použít znovu a tvrději. Rozhodující není, jak rychle kartu vytáhnete, ale zda dokážete vysvětlit, proč jste ji vytáhli. Pokud to nedokážete, domluva byla lepší volbou.<br><br>Rozhodčí, který sáhne po kartě při prvním ostrém souboji ve středu hřiště, často ztratí kontrolu nad zápasem víc než ten, kdo chvíli mlčí. Hráči si brzy všimnou, že sudí píská každý kontakt, a začnou teatrálně padat. Naopak sudí, který nechá první tvrdý zákrok bez reakce, riskuje, že se do deseti minut hra zvrhne v osobní válku. Rozdíl mezi domluvou a kartou není v tom, jak zákrok vypadal na první pohled, ale v tom, co po něm následuje.<br><br>Co si hlídat, než vytáhnete žlutou Než sáhnete po kartě, ověřte si tři věci. Za prvé, zda šlo o faul z opatrnosti, nebo o záměr. Za druhé, zda hráč fauloval proto, že nestíhal, nebo proto, že chtěl soupeře zastavit. Za třetí, zda už má na kontě jiný prohřešek, který jste řešili domluvou. Pokud jste mu předtím dvakrát domlouvali a on dál seká do nohou, žlutá není přehnaná, ale logická. Naopak žlutá za první faul z únavy ve druhém poločase je zbytečná a hráči ji budou vnímat jako nespravedlnost.
Opis zmian:
Wszelki wkład na Mazovia może być edytowany, zmieniany lub usunięty przez innych użytkowników. Jeśli nie chcesz, żeby Twój tekst był dowolnie zmieniany przez każdego i rozpowszechniany bez ograniczeń, nie umieszczaj go tutaj.
Zapisując swoją edycję, oświadczasz, że ten tekst jest Twoim dziełem lub pochodzi z materiałów dostępnych na warunkach
domeny publicznej
lub kompatybilnych (zobacz także
Mazovia:Prawa autorskie
).
PROSZĘ NIE WPROWADZAĆ MATERIAŁÓW CHRONIONYCH PRAWEM AUTORSKIM BEZ POZWOLENIA WŁAŚCICIELA!
Anuluj
Pomoc w edycji
(otwiera się w nowym oknie)
Przełącz ograniczenie szerokości strony