Edytujesz Když zavřená skříň vlhne, knihy trpí víc než dřevo

Základem je hlavní trasa. Vede od dveří k posteli a od postele ke skříni. Ta musí zůstat volná, i když je někdo nemocný a potřebuje se dostat k lůžku s hrnkem čaje. Praktické minimum je sedmdesát centimetrů šířky chodby. Pokud jste dva a obcházíte se, přidejte deset až patnáct centimetrů. Užší průchod se zdá v pořádku, dokud do něj nestrčíte nohu potmě. Typická chyba: necháte průchod podél postele, ale zapomenete, že se do něj otevírají dveře od skříně. Ty potřebují dalších šedesát centimetrů před sebou.<br><br>Co s tím dělat prakticky. Větrejte krátce a prudce, ne dlouho a na mikroskopickou štěrbinu. Při dlouhém větrání v zimě stěny vychladnou a vlhkost se pak sráží ve špatných místech. Sušte prádlo v místnosti, kde topíte – odevzdá vzduchu vlhkost zdarma. Postavte na radiátor misku s vodou nebo mokrý ručník, ale měňte ho každý den, jinak se v něm množí plísně. Nádoby s vodou dávejte mimo dosah dětí a domácích zvířat.<br><br>Napadené knihy vytáhněte, oddělte je od zdravých a nechte je vyschnout v místnosti s vlhkostí do 50 procent, volně rozložené, ne na sebe. Plíseň setřete měkkým štětcem venku nebo v dobře větraném prostoru a postižená místa nechte důkladně proschnout. Pokud je plíseň hluboko ve vazbě nebo na stránkách, knihu už nezachráníte bez odborného zásahu a je lepší ji vyřadit, aby nenakazila ostatní.<br><br>Výměna není otázkou kalendáře, ale stavu výplně a vaší anatomie. Pokud spíte na boku, potřebujete vyšší a pevnější polštář, který vyplní vzdálenost mezi ramenem a krkem. Na zádech potřebujete nižší profil, aby hlava nebyla tlačena dopředu. Na břiše je nejlepší co nejtenčí varianta, případně žádný polštář pod hlavou. Když po výměně zvolíte stejný typ, jaký jste měli dosud, ale s novou výplní, často stačí k úlevě od bolesti.<br><br>Tenká příčka mezi pokoji je nejčastější stížnost v panelových i novějších bytech. Zde platí jedno pravidlo: zvuk se šíří nejen skrz zeď, ale i kolem ní – přes podlahu, strop a boční stěny. Samotné přilepení akustické pěny na zeď pomůže jen částečně, protože pěna pohlcuje zvuk v místnosti, odkud přichází, ne ten, který do zdi proniká. Účinnější je předsazená konstrukce: na zeď připevněte přes pružné úchyty rošt, mezi něj vložte minerální vlnu s vyšší hustotou a teprve na rošt přišroubujte desky. Nikdy rošt nešroubujte přímo do zdi bez oddělení – tím zvuk přenesete dál. Stejně důležité je utěsnit obvodové spáry, protože i malá štěrbina u podlahy může zničit celý efekt.<br><br>Půlka stolu ve světle a půlka ve stínu vzniká nejčastěji tím, že světlo dopadá na pracovní plochu pod příliš ostrým úhlem nebo z příliš velké výšky. Pokud lampa visí vysoko nad stolem a svítí téměř kolmo dolů, vytvoří úzký kužel a zbytek plochy zůstane tmavý. Prvním krokem je snížit těleso lampy tak, aby spodní hrana stínidla byla zhruba ve výšce očí, když sedíte. Světlo se pak roztáhne do šířky a pokryje větší část stolu.<br><br>Zavřená skříň plná knih je pro vlhkost jako termoska pro teplo – drží ji uvnitř a nedá jí uniknout. Papír je hygroskopický, takže vlhkost ze vzduchu přijímá i odevzdává podle toho, jak je okolí nasycené. Jakmile relativní vlhkost v uzavřeném prostoru přesáhne zhruba 65 procent, začnou se knihy kroutit, stránky se lepí k sobě a na hřbetech se objeví bílé nebo nazelenalé skvrny. Plíseň přitom nezačíná na povrchu, ale uvnitř svazku, kde je nejmenší proudění vzduchu.<br><br>Dlouhodobě se vyplatí udržovat v místnosti vlhkost mezi 40 a 55 procenty, netopit pod skříní a nestavět ji přímo ke studené obvodové zdi. Skříň s knihami má být umístěna tak, aby za ní mohl vzduch cirkulovat. Když se vlhkost drží v tomto rozmezí, papír zůstane pružný, hřbety se nekroutí a plíseň nemá šanci.<br><br>Častou chybou je větrání v deštivém dni nebo brzy ráno, kdy je vzduch nejvlhčí. Další chybou je cpát do skříně navoněné sáčky proti molům, které obsahují oleje; ty se usazují na papíru a vytvářejí mastné skvrny, jež už nelze odstranit. Nikdy nepoužívejte fén ani přímý topný zdroj – rychlé střídání teplot a vlhkosti způsobí, že se desky knih rozlepí a pergamen popraská.<br><br>Co skutečně pomůže a co knihy zničí Rozestupte knihy tak, aby mezi hřbety a stěnou skříně zůstala mezera alespoň dva centimetry. Nepěchujte je do plných polic, protože vzduch musí proudit i za nimi. Jednou za dva týdny skříň na hodinu otevřete a nechte ji vyvětrat, ideálně v suchém dni s nízkou vlhkostí. Pokud je vlhkost v místnosti dlouhodobě vysoká, pomůže odvlhčovač vzduchu v místnosti, ne ve skříni. Do skříně pak dejte pouze pohlcovač vlhkosti na bázi silikagelu nebo chloridu vápenatého, nikdy ne sáčky s obyčejnou solí – ta vlhkost pojmе jen částečně a může způsobit korozi kovových částí.