Edytujesz Dívčí pokoj podle věku: menší nebo větší prostor mění vše

Praktický trik: použijte dvě nízké komody postavené na sebe, pokud mají stejnou hloubku a šířku. Spojte je k sobě a ke zdi. Získáte vysoký blok za cenu dvou nízkých. Stejně fungují otevřené kostky – čtyři až pět nad sebou vytvoří věž na hračky, knihy nebo oblečení. Do spodních dejte těžké věci, do horních lehké a méně používané.<br><br>U menších pokojů platí, že méně je více. Světlé a neutrální odstíny stěn, například jemná krémová, světle šedá nebo bledě růžová, prostor opticky zvětší. Nevhodné jsou tmavé syté barvy na všech stěnách, protože místnost zmenšují a při večerním světle působí stísněně. Pokud dcera chce výraznou barvu, použijte ji na jedné stěně nebo na doplňcích. Zrcadlo na skříni nebo na stěně pomůže odrazit světlo, ale neumisťujte ho proti oknu, kde vzniká ostrý odlesk.<br><br>Nakonec myslete na bezpečnost a klid. Elektrické zásuvky dejte mimo dosah malých sourozenců, kabely sveďte do lišty nebo za nábytek. Ostré rohy na nízkých skříňkách obalte, pokud tam dítě často běhá. A hlavně: pokoj nemusí být hotový do prvního školního dne. Stačí stůl, židle, světlo a místo na sešity. Zbytek doladíte během prvního pololetí, až uvidíte, co dítě opravdu potřebuje.<br><br>Pravidelná kontrola je stejně důležitá jako správný výběr. Jednou za dva týdny koberec nadzvedněte a zkontrolujte, zda podložka neklouže po podlaze, zda se nelepí na koberec a zda se pod ní nedrží prach. Prach pod podložkou funguje jako kluzká vrstva a účinek se vytrácí. Podložku perte podle pokynů výrobce, obvykle v ruce ve vlažné vodě, a nechte volně uschnout. Sušička gumu ztvrdne a popraská, čímž přestane držet.<br><br>Začněte tím, že vyhodíte nebo uskladníte vše, co se nepoužívá. Projděte oblečení, hračky, knihy i školní potřeby. Pravidlo je jednoduché: co za poslední rok nikdo nechtěl, nemá v pokoji co dělat. Teprve pak řešte úložné prostory. Otevřené police vypadají dobře v katalogu, ale v reálném pokoji dvou kluků se během týdne změní v chaos. Zavřené skříňky, zásuvky a boxy s víkem udrží pořádek i bez každodenního úklidu.<br><br>Postele, stoly a místo, které se dá zavřít Patrová postel šetří podlahu, ale má háček: horní lůžko bývá horké a špatně se stelu. Pokud mají kluci různý spánkový režim, patro jim bude vadit. Pro dvě postele vedle sebe potřebujete mezi nimi uličku alespoň na šířku těla, jinak si budou lézt po sobě. U stolů volte desku, která unese počítač i sešity, a ke každému stolu vlastní zásuvku nebo polici. Sdílený stůl funguje jen do chvíle, kdy jeden potřebuje klid a druhý si chce pustit hudbu.<br><br>Věk určuje, co má v pokoji vydržet Do šesti let se pokoj mění nejrychleji. Vybírejte proto neutrální základ a barvu dejte do polštářů, povlečení nebo koberečku, které se snadno vymění. Dítě v tomto věku potřebuje hlavně volnou podlahu na hraní, takže nábytek držte u stěn. Mezi šestým a desátým rokem přichází školní povinnosti a s nimi pracovní místo. Stůl postavte kolmo k oknu, aby světlo dopadalo z boku, ne přímo do očí ani na obrazovku. Od deseti let dívky často chtějí místo pro návštěvy a vlastní soukromí. Pomůže rozkládací sedací vak nebo gauč, který v noci poslouží kamarádce.<br><br>Dětský pokoj má obvykle menší podlahovou plochu, než byste si přáli. Skříň na šířku zabere zeď, kterou potřebujete pro postel, pracovní stůl nebo místo na hraní. Řešením je jít do výšky: úzká a vysoká skříň, police nad sebou nebo věžové zásuvkové systémy využijí strop, kam stejně nic jiného nedáte. Získáte úložný prostor, aniž byste ukrojili jediný centimetr z podlahy.<br><br>Zařídit dívčí pokoj nejde podle jednoho univerzálního vzorce. Jinak bude vypadat prostor pro šestiletou dceru a jinak pro patnáctiletou. Rozdíl není jen v barvách, ale hlavně v tom, kolik věcí musí pokoj pojmout a jak moc se v něm bude měnit uspořádání. Než začnete cokoli kupovat, změřte místnost a napište si, co v ní musí být každý den: postel, pracovní místo, úložný prostor, místo na oblékání. Teprve pak vybírejte odstíny a doplňky.<br><br>Než cokoli koupíte, projděte pokoj s dcerou a proberte, co jí vadí a co jí chybí. Někdy stačí přesunout postel, vyměnit povlečení a přidat polici a pokoj vypadá jinak. Sladit odstíny a doplňky podle věku i velikosti není o drahých věcech, ale o tom, zda prostor odpovídá tomu, co se v něm skutečně děje.<br><br>Pokoj pro dva kluky se nejčastěji rozpadá na dvě věci: na souboj o prostor a na hromady věcí, které nemají domov. Než začnete cokoli kupovat, změřte místnost a rozdělte ji na zóny. Potřebujete jasně oddělit spaní, učení, hraní a ukládání. Pokud to nejde podle nábytku, udělejte to alespoň kobercem, barvou nebo orientací postelí. Dva kluci potřebují cítit, že každý má své území, i když je malé.