Edytujesz Co se stane, když rostliny přezimujete špatně

<br>Pátým krokem je správné zasazení. Na dno dejte drenážní vrstvu, kořeny rozložte, zasypávejte po částech a substrát jen lehce přitlačte. Šestým krokem je zalití, ale opatrné. Zalijte jednou, nechte vodu protečet a přebytek z podmisky vylijte. Další zálivku odložte, dokud substrát neproschne do hloubky – [https://Www.deer-digest.com/?s=zkontrolujte%20prstem zkontrolujte prstem] nebo špejlí. Sedmým krokem je umístění. Rostlinu postavte na světlé místo bez přímého poledního slunce a bez průvanu. První dva týdny ji nepřihnojujte, hnojivo by poškozené kořeny spálilo.<br><br>Hniloba kořenů se neprojeví přes noc. Rostlina nejdřív vadne, i když je substrát vlhký, listy žloutnou odspodu a nové výhony zakrňují. Teprve při přesazení je vidět skutečná příčina: kořeny jsou měkké, tmavé a zapáchají. Čím dřív zasáhnete, tím větší šance, že rostlina přežije. Rozhodující je rychlost a důslednost, ne drahé přípravky.<br><br>Řez dělejte ostrým nožem nebo nůžkami, které jste předtím otřeli lihem. Tupý nástroj stonek rozdrtí a vytvoří třepící ránu, do které se snadno dostane hniloba. Řez veďte šikmo těsně pod uzlem, tedy pod místem, kde z stonku vyrůstá list. Právě z uzlu se tvoří kořeny nejochotněji. U mléčících rostlin, jako je pryšec nebo fíkovník, nechte řez nejprve krátce zaschnout, aby přestal vytékat latex.<br><br>Na jaře, až se dny prodlouží, začněte zálivku postupně zvyšovat a po posledních mrazech přihnojte. Rostliny, které přežily zimu ve stínu a chladu, přenášejte na světlo postupně, jinak je spálí slunce. Kdo dodrží klidový režim, tomu se odvděčí novými výhony. Kdo naopak zalévá stejně jako v létě a topí na maximum, ten se na jaře dočká opadaných listů a uhynulých kořenů.<br><br>Základní pravidlo zní: zalévejte tehdy, když to rostlina potřebuje, ne když si vzpomenete. Většina běžných pokojovek — například monstera, fíkus, dracena, zamiokulkas — chce mezi dvěma zálivkami půdu mírně proschnout. U tlustolistých sukulentů a kaktusů musí substrát proschnout úplně. Naopak kapradiny, maranty nebo fialky snesou mírně vlhkou půdu stále, ale nikdy ne přemokřenou.<br><br>Přesazení je nejúčinnější zásah, ale musí se udělat ve správný čas. Ideální je konec zimy nebo začátek jara, kdy rostlina přirozeně startuje. Vyberte květináč jen o jednu velikost větší – příliš velký prostor vede k přemokření a hnilobě. Při přesazování odstraňte starý substrát z kořenů, odstřihněte suché a měkké kořeny a zkontrolujte, zda nejsou obalené do spirály. Pokud ano, jemně je rozpleťte. Nový substrát lehce upěchujte, ale ne zhutněte. Po přesazení nezalévejte hned vydatně, počkejte dva až tři dny, aby se případné poškozené kořeny stačily zahojit.<br><br>Jak poznat, že je čas zalít Nejspolehlivější metoda je prst. Strčte ukazovák dva až tři centimetry do substrátu. Pokud je tam vlhko, počkejte. Pokud je sucho, zalijte. U velkých květináčů použijte dřevěnou špejli nebo lehký plastový květináč zvedněte — čím lehčí, tím sušší. Dalším vodítkem je váha květináče a barva půdy. Tmavá a lesklá znamená vlhkou, světlá a prášivá suchou. Nikdy nerozhodujte podle toho, že je povrch suchý; pod ním může být mokro.<br><br>Nejčastější chybou při pěstování pokojových rostlin není málo světla ani špatná zemina, ale zálivka. Většina lidí zalévá příliš často a příliš málo vydatně. Rostlina pak stojí v trvale vlhké půdě, kořeny nemají kyslík a začnou uhnívat. Zalévání není o pravidelnosti v kalendáři, ale o stavu půdy a konkrétní rostlině.<br><br>Světlo, vzduch a čistota listů Přes zimu je den krátký, proto rostliny přemístěte co nejblíže k oknu. Okenní parapet ale není ideální pro všechny druhy — u skla může být chladno a průvan. Listy otírejte vlhkým hadříkem, aby [http://torrentik.net/user/WFRKristal/ nábytek na míru] nich neulpíval prach a rostlina mohla přijímat světlo. Pokud svítí málo, pomůže obyčejná stolní lampa s bílou žárovkou, kterou necháte svítit několik hodin denně. Nepřihnojujte: hnojivo v zimě zatěžuje kořeny a podporuje tvorbu měkkých výhonů, které pak uhynou.<br><br>Přezimování pokojových rostlin v [http://tropicana.maxlv.ru/user/OctavioRosado8/ byt v paneláku]ě není složité, ale chyby se projeví až na jaře. Rostliny v bytě trpí jinými podmínkami než v zimní zahradě: přetopený vzduch, málo světla a přemíra zálivky. Právě kombinace tepla a mokra je nejčastější důvod, proč rostliny během zimy uhynou. Následujících dvanáct [https://max-ko.ru/user/DeneenOquinn/ rekonstrukce koupelny krok za krokem]ů popisuje, jak zimní období zvládnout bez zbytečných ztrát.<br><br>Nejlepší pomůckou je pozorování. Když listy žloutnou a opadávají, často jde o přelití. Když hnědnou špičky a listy se kroutí, rostlina trpí suchem. Podle reakcí rostliny upravte interval a množství. Zalévání není věda, ale návyk vnímat potřeby konkrétní květiny.<br><br>If you treasured this article and you also would like to get more info regarding [https://Serod.art/user/VictorJoris72/ serod.art] nicely visit our own web site.<br>