Edytujesz Co se stane, když podklad pod sádrokarton zanedbáte

Volba materiálu se také podceňuje. Univerzální tmel není vhodný všude. Do vlhkých prostor patří materiál odolný proti vlhkosti, do spár mezi různými podklady pružný tmel, který dokáže absorbovat pohyb. Tvrdý tmel v místě, kde se podklad hýbe, vždy popraská. Stejně tak se nevyplatí šetřit na výztužné pásce. Bez ní se spára při sebemenším pohybu rozevře.<br><br>Rozvržení spár a nosné konstrukce rozhoduje o výsledku Ještě před první vrutem si rozmyslete, kde povedou spáry. Desky se mají montovat tak, aby spára nikdy nevyšla do rohu otvoru nebo do místa, kde bude viset těžší předmět. Rozvržení si nakreslete na papír nebo na zeď. Nosné profily umisťujte po osové vzdálenosti, která odpovídá tuhosti desek. Na stropě a na stěnách platí, že čím menší rozteč, tím menší průhyb. Zároveň ale zbytečně nezhustíte konstrukci, jinak ztratíte prostor a přidáte hmotnost.<br><br>Než přijdou na řadu desky, musí být podklad suchý, rovný a čistý. Pokud podceníte přípravu, sádrokarton se vám odvděčí prasklinami, vlnitým povrchem a uvolněnými spoji. Příprava není složitá, ale vyžaduje trpělivost a měření. Začněte tím, že zkontrolujete vlhkost zdiva i podlahy. Vlhké zdivo musí nejprve vyschnout, jinak se vlhkost uzavře za deskami a začnou vznikat plísně. Orientačně stačí, když zdivo nejeví známky vlhkosti na dotek a nemá mapy po vysychající omítce.<br><br>Vrták volte podle průměru hmoždinky a nechte vrtačku běžet na nízké otáčky. Vysoké otáčky trhají kartónový obal desky a otvor se rozštípne do stran. Tlak držte mírný — sádrokarton se protlačí dřív, než si všimnete. Pokud vrtáte do profilu, použijte vrták na kov, ne na dřevo. Po vyvrtání otvoru prach odsajte nebo vyfoukejte, jinak hmoždinka nedosedne a bude se protáčet.<br><br>Tavná pistole versus oboustranná pás<br><br>Nezapomeňte na instalace. Všechny rozvody vody, topení a elektřiny musí být dokončené a vyzkoušené před zaklopením. Dodatečné zásahy znamenají bourání. Kabely a trubky označte a veďte je tak, aby neprocházely v rovině spár. Do míst, kde budou desky přišroubované, neumísťujte žádné vedení. Fotografie stěn před zaklopením se vyplatí, protože při pozdějším vrtání přesně víte, kudy vedou trasy.<br><br>Dále ověřte rovinnost podkladu. Vezměte dvoumetrovou lat a přiložte ji v různých směrech. Odchylky větší než několik milimetrů na dva metry se musí vyrovnat. Menší nerovnosti srovnáte vyrovnávací hmotou, větší vyžadují podkladní profily nebo rektifikační podsyp. Právě tady vzniká nejčastější chyba: lidé začnou rovnátka montovat přímo na křivou zeď a pak se diví, že desky nejdou spojovat v rovině.<br><br>Nakonec vytvořte dilatační spáry u podlahy, stropu a všech stěn. Desky se nesmí dotýkat jiných konstrukcí, jinak se přenosem pohybu rozvlní. Pokud tyto kroky dodržíte, montáž proběhne rychle a spoj se nerozestoupí. Když je přeskočíte, ušetříte hodinu a ztratíte týden opravami.<br><br>Pro delší uložení věcí v koupelně se karton nehodí. Lepší je plastová bedna s víkem, která se dá otřít a nevstřebává vodu. Pokud přesto chcete karton použít, obalte ho samolepicí fólií nebo ho vložte do igelitového pytle. Ani to ale není řešení na měsíce. Ve sprchovém koutu je jednodušší karton nahradit dřevěnou nebo plastovou odkládací desku, která s vodou počítá.<br><br>Podklad musí být také čistý a zbavený prachu, mastnoty a zbytků starých nátěrů. Prach snižuje přilnavost lepidel i těsnicích hmot. Mastnotu odmastěte, nesoudržné vrstvy odstraňte. Pokud jde o podlahu, zkontrolujte, zda není pružná nebo zvlněná. Dřevěné podklady musí být pevně přišroubované, jinak se pohyb přenese do sádrokartonu a spoje popraskají.<br><br>Kartonové krabice v koupelně většinou skončí tak, že nasáknou vlhkost, rozpadnou se a zanechají na dlažbě mazlavou kaši. Přitom stačí dodržet pár zásad, které vycházejí z toho, jak karton funguje. Materiál je lepený škrobem a ten se rozpouští ve vodě i ve vlhkém vzduchu. Ve sprchovém koutu proto nikdy nepřežije dlouho, pokud ho necháte na podlaze nebo na okraji vaničky.