Edytujesz Agrese u koček: chyba, která všechno zhoršuje

Nejdůležitější je zubní kartáček a pasta určená pro zvířata. Lidské pasty obsahují fluor a pěnící látky, které jsou pro domácí mazlíčky nevhodné. Vyberte měkký kartáček, ideálně nasazovací na prst, který vám umožní lepší kontrolu. Zpočátku zvíře nechte pastu olíznout, poté mu jemně masírujte dásně a postupně přejděte na čištění jednotlivých zubů. Krouživými pohyby od dásně ke špičce zubu. Stačí dvě až tři minuty, ale pravidelně, nejlépe denně.<br><br>Jak poznat, že krmíte správně? Zdravé zvíře má lesklou srst, pevné trus, dobrou kondici a dostatek energie. Pokud si všimnete, že pes nebo kočka neustále žadoní, má nadýmání, průjem nebo zácpu, je to signál, že strava není vhodná. Často pomůže změna krmiva, ale dělejte ji postupně – během 7–10 dnů míchejte staré krmivo s novým v poměru, který se postupně mění. Náhlá změna vede k zažívacím potížím. U koček je důležitý také pitný režim. Kočky mají přirozeně nízký pocit žízně, proto jim vždy zajistěte čerstvou vodu v čisté misce, ideálně na více místech v domě. Můžete zkusit i fontánku pro kočky, která je může lákat k pití.<br><br>Nikdy psovi nedávejte hroznové víno, rozinky, čokoládu, avokádo, ořechy makadamie, syrové brambory nebo kynuté těsto. Tyto potraviny mohou způsobit vážné otravy, selhání ledvin nebo zažívací potíže. Také si dejte pozor na kosti – vařené kosti se snadno tříští a mohou poranit trávicí trakt. Vhodné jsou pouze syrové masité kosti určené k okusování, ale to už je jiný příběh.<br><br>Pokud se rozhodnete pro domácí stravu, je dobré konzultovat složení s veterinářem nebo psím nutričním terapeutem. Každý pes je jiný – jiné nároky má štěně, dospělý pes, senior i pes s chronickým onemocněním. Vyšetření krve a úprava jídelníčku podle konkrétních hodnot je nejjistější cestou, jak psovi zajistit dlouhý a zdravý život. Domácí vaření není jen o lásce, ale hlavně o odpovědnosti.<br><br>Pokud zvíře začne odmítat potravu, má nadměrně slinit, tlapkou si tře tlamu nebo je nápadně apatické, může to signalizovat vážný problém. V takovém případě neváhejte a vyhledejte veterináře. Prevence je vždy levnější a méně stresující než řešení pokročilých stadií zubních chorob. Začněte pomalu, buďte trpěliví a z hygieny ústní dutiny udělejte rutinu, na kterou se zvíře těší – třeba na oplátku za oblíbený pamlsek.<br><br>Nezapomínejte ani na věk a zdravotní stav. Starší zvířata mívají pomalejší metabolismus a často trpí na ledviny nebo klouby. Pro ně existují speciální krmiva, ale jejich nasazení konzultujte s veterinářem. Stejně tak u alergií nebo citlivého trávení je lepší nechat si poradit odborníkem. Samoléčba a zkoušení různých krmiv bez konzultace může stav zhoršit.<br><br>Základem je kvalitní maso – hovězí, kuřecí, krůtí, jehněčí nebo ryby. Maso by mělo tvořit zhruba 50–60 % porce. Zbytek tvoří vařená zelenina (mrkev, cuketa, dýně, brokolice) a příloha, jako jsou rýže, brambory nebo ovesné vločky. Nezapomínejte na vnitřnosti, hlavně játra, která jsou bohatá na vitamín A a železo. Stačí je přidat jednou až dvakrát týdně, jinak hrozí předávkování vitamínem A.<br><br>Na co si dát pozor a co psovi nikdy nedávat Nejčastější chybou je nedostatečná kalorická hodnota. Domácí strava bývá často méně energeticky vydatná než kvalitní granule, takže pes hubne nebo je stále hladový. Sledujte jeho kondici a podle potřeby přidejte maso nebo přílohu. Další častou chybou je absence vápníku. Maso obsahuje hodně fosforu, ale málo vápníku, což dlouhodobě zatěžuje ledviny a kosti. Přidejte proto mleté vaječné skořápky (jedna čajová lžička na kilo masa) nebo speciální doplněk vápníku z lékárny.<br><br>Pozor také na to, čím zvířata krmíte. Zbytky z lidského stolu jsou nevhodné hned z několika důvodů. Sůl, koření, cibule, česnek, hroznové víno nebo čokoláda jsou pro psa i kočku toxické. I malé množství může způsobit zažívací potíže, v horším případě selhání ledvin. Pokud chcete zvířeti dopřát něco navíc, sáhněte po speciálních pamlscích pro domácí mazlíčky, nebo po mase vařeném bez soli a koření. Nikdy nepodávejte kosti z drůbeže, které se třepí a můžou poranit trávicí trakt. Syrové maso je také rizikové kvůli parazitům a bakteriím, pokud nejde o kvalitní maso určené k lidské spotřebě.<br><br>Dalším zásadním faktorem je množství a frekvence krmení. Štěňata a koťata potřebují jíst častěji, obvykle 3–4× denně, zatímco dospělým jedincům stačí 1–2 porce. Většina krmítek má na obalu doporučené dávkování podle hmotnosti, ale to je pouze orientační. Sledujte kondici svého zvířete – pokud jsou žebra hmatatelná, ale ne viditelná, je váha v pořádku. Při překrmování hrozí obezita, která zkracuje život a zatěžuje klouby. Naopak podkrmení vede k malnutrici a ztrátě svalové hmoty. Ideální je rozdělit denní dávku na menší porce a podávat je ve stejnou dobu.