Edytujesz 5 pravidel, jak vybrat boty podle terénu

Co si sbalit, aby se výlet nezvr<br><br>Výběr turistických bot nezačíná u značky ani u ceny, ale u otázky, kam s nimi skutečně půjdete. Většina lidí si boty pořídí podle vzhledu nebo podle toho, co měl na noze kamarád na jedné víkendové túře. Jenže bota, která skvěle funguje na zpevněné lesní cestě, může být na kamenité hřebenovce nebezpečná. Než vyrazíte do obchodu, napište si na papír tři věci: kde se budete pohybovat, jak těžký batoh ponesete a v jakém ročním období.<br><br>Osvědčený model je ráno skály, odpoledne hrad nebo zámek. Například z Turnova vyrazte na Hruboskalsko, projděte okruh kolem skalního hradu Valdštejn a pak se přesuňte na Trosky. Mezi tím seďte na vlaku nebo autobuse, ne na pěší přejezd. Spoje jsou řídké, takže si jízdní řády uložte předem; v údolí často není signál. Pokud jdete pěšky z Malé Skály na Valdštejn, počítejte s tím, že cesta nahoru je delší, než vypadá.<br><br>Nejdřív si změřte záda. Potřebujete vzdálenost od sedmého krčního obratle, což je ten výstupek na krku, který nejvíc vyčnívá, až po horní okraj pánevních kostí. Tento údaj určuje, jak dlouhý má být zádový systém. Prodejci sice tvrdí, že se batoh dá utáhnout, ale špatně zvolená délka zad znamená, že váha tlačí na ramena nebo na bedra, a to se po pár kilometrech projeví. Většina batohů má nastavitelnou délku zad, takže si ji před koupí nastavte na svou míru.<br><br>Zkuste si před odchodem na hory udělat jednoduchý test: oblékněte se do všech vrstev, vyjděte před dům a na pět minut zrychleně kráčejte. Pokud se začnete potit na zádech a pod bundou cítíte vlhko, máte příliš mnoho vrstev nebo špatný materiál. Pokud naopak cítíte chlad na hrudi i po pěti minutách chůze, chybí vám izolační vrstva. Na českých horách platí, že počasí se mění rychleji než předpověď, takže kombinace softshellu a hardshellu v batohu je spolehlivější než jedna drahá bunda na všechno.<br><br>Pro rovné lesní cesty, polní pěšiny a lehké kopce stačí nízká bota s měkkou podrážkou a síťovinou. Výhodou je nízká hmotnost a rychlé schnutí, takže se hodí i na letní výlety, kde se potíte. Pozor ale na chybu, kterou lidé dělají opakovaně: nízkou „trekovou" botu si berou na vícedenní přechod s těžkým batohem. Kotník pak nemá oporu a při bočním došlapu na kořen nebo kámen snadno dojde k výronu. Pokud váš batoh přesáhne zhruba deset kilogramů, nízká bota přestává být rozumnou volbou.<br><br>Před koupí si boty zkoušejte odpoledne, kdy má noha přirozeně větší objem, a vezměte si ponožky, ve kterých skutečně chodíte. Projděte se po schodech a na šikmé ploše, ne jen po koberci. Sledujte, zda pata drží, prsty mají před sebou asi centimetr mezery a nikde nic netlačí. Doma pak boty noste několik hodin v suchu, abyste odhalili tlaková místa dřív, než vyrazíte na ostrou túru. A pamatujte: správná bota se nerozšlapuje – správná bota sedí hned.<br><br>Praktická čelovka musí mít plynule nastavitelný výkon nebo alespoň několik stupňů. Široký kužel se hodí na čtení mapy, vaření a pohyb v táboře, úzký paprsek na rychlý přesun a hledání značek. Některé modely umožňují kombinovat oba režimy současně, což je pro noční túru ideální. Vyhněte se svítilnám, které mají jen jeden extrémně silný režim — v praxi ho využijete minimálně a zbytek času budete svítit příliš nebo málo.<br><br>Do vysokohorského terénu a na sněhové přechody se hodí tvrdá bota s pevnou podešví, která umožní nasazení maček. Tady už ale platí, že bota musí být dokonale padnoucí, protože tvrdý materiál se téměř neroztáhne. Zásadní chyba je kupovat boty „na dorost" nebo o číslo větší s tím, že se vytlačí. U membránových bot naopak neberte menší velikost, i když se zdají prostorné – v chladu se noha stahuje a prsty se pak tlačí do špičky.<br><br>Kdy potřebujete vyšší střih a tvrdší podrážku Do kamenitého terénu, na hřebenovky a do míst, kde se střídá suť, skála a bláto, patří vyšší střih s pevnou patou a podrážkou s výrazným vzorkem. Vyšší střih zpevní kotník, tvrdší mezipodešev zase drží tvar i pod zátěží. Při zkoušení zmáčkněte patu boty mezi prsty – neměla by se snadno promáčknout. Zkuste také takzvaný „test ohybu": přeložte botu v místě, kde se ohýbá vaše noha. Pokud se láme jinde, budete mít otlaky na prstech nebo na nártu.