Edytujesz 5 kroků k barvám v dětském pokoji, které vydrží

Předem se rozhodni, co budeš dělat, až se dekorace omrzí. Tapeta se sundavá po pásech, samolepka po kusech. Na zeď, kterou budeš chtít za rok znovu měnit, je lepší volbou samolepka. Na stěnu, která má vydržet roky, se vyplatí tapeta. Když si to rozmyslíš dopředu, ušetříš si opravu omítky i druhé lepení.<br><br>Upevnění rozhoduje o všem ostatn�<br><br>Než začnete cokoli kupovat, projděte si, co skutečně potřebujete uskladnit. Hromady hraček, sezónní oblečení, lyžařská výbava nebo kufry na cesty mají různé nároky na výšku i šířku. Udělejte si seznam a k němu přiřaďte tři kategorie: věci denní potřeby, sezónní a ty, které se vytáhnou jednou za rok. Právě podle toho volte řešení. Chybou je nakoupit úložné boxy dopředu a pak zjistit, že se pod postel nevejdou kvůli nohám nebo výztuze.<br><br>Rozkládací lůžko pro občasné spaní kamaráda vypadá jako jednoduchá věc, dokud se neobjeví první problém: po pár nocích se povolí kloub, matrace se propadne a host se ráno budí s bolavými zády. Většina lidí řeší jen cenu a to, zda se vejde do skříně. To je chyba. Rozhodující je konstrukce rámu, nosnost a to, jak přesně lůžko sedí na podlaze. Pokud tyto tři věci podceníte, sebelepší matrace to nezachrání.<br><br>Barvy volte ve dvou až třech tónech. Příliš mnoho odstínů v jednom pokoji působí neklidně a dítě se v něm hůř soustředí. Světlé odstíny na velkých plochách místnost opticky zvětší, výrazný pruh nebo jeden barevný pás na zdi dodá energii. Vyhněte se sytě červené a oranžové v celé místnosti, protože děti dráždí a hůř se v nich usíná. Naopak jemné zelené, modré a teplé béžové tóny podporují klid.<br><br>Oblečení řešte svisle, ne vodorovně. Tyč na ramínka umístěná vysoko nad postelí využije prostor, který stejně nikdo nepoužívá. Pod ní pověste látkový organizér s kapsami na drobnosti. Skříň se dveřmi potřebuje prostor na otevírání, takže do úzké místnosti patří spíš posuvné dveře nebo otevřená tyč se závěsem. Typická chyba je koupit velkou skříň a pak zjistit, že se před ní nedá obléknout. Nechte před ní alespoň sedmdesát centimetrů volné podlahy.<br><br>Vymalovat dětský pokoj není jen otázka barvy. Dítě v něm spí, hraje si, občas maluje na zeď a často se opírá špinavýma rukama o stejné místo. Proto je potřeba vybírat barvu podle toho, jak se bude používat, ne podle toho, jak vypadá na vzorníku v obchodě. Prvním krokem je ujasnit si, co od nátěru čekáte: má vydržet otěr, vydýchat vlhkost a nezanechat ostrý chemický zápach.<br><br>Před samotným malováním přelepte zásuvky, vypínače a lišty. Krycí pásku odstraňte ještě za mírně vlhké barvy, jinak s sebou strhne kus nátěru. Váleček s krátkým vlasem používejte na hladké stěny, delší na hrubé omítky. Mezi jednotlivými nátěry nechte barvu proschnout podle návodu, ne od oka. Hotovou práci zkontrolujte proti světlu, kde jsou vidět přesahy a chybějící místa. Až je vše suché, postavte nábytek o pár centimetrů dál od zdi, aby se barva neodírala.<br><br>Nejčastější chyba je vymalovat pokoj bez toho, aby v něm dítě předtím spalo. Nátěr může uvolňovat pachy i několik dní a citlivé dítě na to reaguje kašlem nebo bolestí hlavy. Vždy proto dodržte doporučenou dobu schnutí, větrejte okny i dveřmi a teprve pak dejte postel zpět na místo. Druhá častá chyba je koupit méně barvy, než potřebujete. Dva nátěry jsou minimum, u tmavých odstínů i tři, a doobjednávka ze stejné šarže nemusí sedět odstínem.<br><br>Základem je příprava povrchu. Starou malbu nejdřív umyjte a nechte proschnout. Praskliny vytmelte a přebruste, aby barva nepopraskala podél nich. Pokud je podklad savý nebo dřív natřený křídou, použijte hloubkový penetrační nátěr. Bez něj se nová barva může loupat v plátech. Jak vybrat barvu, která dýchá Pro dětský pokoj se osvědčují barvy s nízkým obsahem těkavých látek, ideálně s ekoznačkou. V praxi to znamená, že po dvou dnech větrání není v místnosti cítit žádný chemický odér. Akrylátové a latexové barvy dobře drží a snadno se otírají, ale méně dýchají. Křídové a minerální barvy naopak vlhkost propouštějí a jsou šetrnější, jen se hůř myjí. Pro stěny u postele volte spíš omyvatelnou variantu, na strop a vzdálenější stěny stačí dýchající.