Edytujesz 4 způsoby, jak spolehlivě zkontrolovat tlumiče

Mezi nejčastější chyby patří použití univerzálního nebo nesprávného oleje, záměna filtrů a nedodržení teploty při kontrole hladiny. Příliš mnoho oleje vede k pěnění a přehřívání, příliš málo k prokluzu a opotřebení lamel. Nikdy nemíchejte různé typy olejů, i když mají stejnou barvu. Po výměně sledujte chování převodovky: necukání při řazení, žádné prodlevy a žádné úniky pod vozem. Pokud se objeví některý z těchto příznaků, nejezděte a nechte hladinu znovu zkontrolovat.<br><br>U elektromobilů a novějších vozů se povinná výbava zužuje, protože některé díly nelze měnit na silnici. Přesto platí, že výstražný trojúhelník, vesta a lékárnička zůstávají. U vozů s uzavřeným podvozkem nebo bez rezervy se místo heveru vozí sada na opravu pneumatik, ale ta má omezenou životnost a po použití se musí vyměnit. Pokud si nejste jistí, co přesně váš typ vozu vyžaduje, ověřte to v technickém průkazu nebo v dokumentaci vozidla, ne podle toho, co má soused.<br><br>Stěrače řešte dřív, než začne sněžit. Guma ztvrdne a začne přeskočit, takže místo stírání rozmazává. Pokud guma jeví známky popraskání nebo ztratila pružnost, vyměňte ji. Ramínka nesmí být zkroucená a musí přiléhat celou plochou. Před zapnutím stěračů vždy nejprve odstraňte led a sníh ze skla i z gum — jinak je zničíte během jediné jízdy. Pozor také na to, že stěrače přimrzlé ke sklu snadno strhnou převodový mechanismus.<br><br>Povinná výbava není formalita, kterou je možné odbýt. Při silniční kontrole ji policista kontroluje pravidelně a její absence znamená pokutu i komplikace na místě. Horší je situace, kdy výbava chybí ve chvíli, kdy ji skutečně potřebujete — u nehody, defektu nebo v zimě na dálnici. Tehdy nejde o pokutu, ale o to, jestli vůbec dojedete.<br><br>Nejprve zjistěte, co v nádržce vlastně je. Pokud je v ní zbytek letní směsi a přichází mráz, nestačí dolít koncentrát — je třeba obsah co nejvíce vyčerpat a doplnit novou směsí. Tryskou se dá nádržka vyprázdnit opakovaným ostřikem, ale pozor na čerpadlo: běžet naprázdno déle než několik desítek sekund mu škodí. Některé vozy mají samostatnou nádržku pro přední a zadní okno, u jiných je společná a hadička vede přes celé auto.<br><br>Druhým krokem je test rozkmitání. Stoupněte si k rohu karoserie a zatlačte na něj celou vahou dolů. Poté prudce pusťte. Karoserie by se měla vrátit do původní polohy a zastavit, maximálně jednou se zhoupnout. Pokud se auto houpe déle než dvakrát, tlumiče na té straně už nedrží. Stejný postup zopakujte u všech čtyř kol. Pozor na chybu: mnozí řidiči testují jen přední kola, protože jsou lépe přístupná. Zadní tlumiče přitom odcházejí stejně často.<br><br>Posledním ukazatelem je opotřebení pneumatik. Vadné tlumiče způsobují nepravidelné odírání běhounu – vznikají plošky nebo šikmé vzory. Pokud se pneumatiky sjíždějí nerovnoměrně a geometrie je v pořádku, hledejte příčinu právě v tlumičích. Kontrolu nepodceňujte ani u staršího auta s nižším nájezdem. Gumové části totiž stárnou i bez pohybu a mohou ztvrdnout nebo popraskat.<br><br>Třetí metodou je jízda po nerovném povrchu. Najděte klidnou cestu s výmoly nebo příčnými prahy a projeďte ji nízkou rychlostí. Všímejte si, zda se auto po přejezdu vlny rozhoupe, zda uslyšíte rány od dorazů a zda se volant chvěje. Tlumiče v horším stavu způsobují, že se přední náprava při zrychlení zvedá a při brzdění potápí. Při zatáčení se auto naklání víc, než je obvyklé, a může mít tendenci utíkat do strany.<br><br>Od pohledu k testu na silnici Začněte tím nejjednodušším – vizuální prohlídkou. Auto postavte na rovnou plochu a prohlédněte si každý tlumič zblízka. Hledejte mastné stopy po oleji, které znamenají netěsnost. Kapalina může stékat po tělese tlumiče a usazovat se na spodní misce pružiny. Vadný díl často poznáte i podle rezavých nebo oloupaných míst. Pokud je tlumič mokrý od oleje, výměna je nevyhnutelná. Zvláštní pozornost věnujte prachovkám a dorazům, které chrání pístnici před nečistotami.<br><br>Tlumiče patří k dílům, které řidič pozná až ve chvíli, kdy přestanou fungovat. Nejsou vidět, nejsou slyšet a jejich opotřebení probíhá postupně. Přesto se vyplatí je kontrolovat pravidelně, ideálně při každé výměně kol nebo alespoň dvakrát ročně. Špatný tlumič prodlužuje brzdnou dráhu, zhoršuje stabilitu v zatáčkách a ničí pneumatiky i další díly podvozku.<br><br>Čtvrtou možností je kontrola na zvedáku v servisu. Mechanik uchopí kolo a zkouší s ním pohybovat nahoru a dolů i do stran. Vůle v horním uložení nebo v čepu se projeví klepáním. Zároveň se kontroluje stav pružin, protože prasklá pružina se často zamění za vadný tlumič. Pozor na typickou chybu: výměna pouze jednoho tlumiče na nápravě. Vždy se mění v páru, jinak auto při brzdění táhne na jednu stranu.