Edytujesz 6 her, které rozvíjejí logické myšlení dětí

Domácí modelína se dělá ze surovin, které má většina lidí doma: mouka, sůl, voda, olej a kyselina vinná nebo ocet. Poměr je přibližně 2 díly hladké mouky, 1 díl jemné soli a 1 díl vody, ke které přidáš lžíci oleje a lžičku octa. Sůl dělá hmotu pevnou, olej brání lepení a ocet zpomaluje plesnivění. Když sůl vynecháš, těsto se bude trhat. Když dáš oleje moc, bude se rozpadat a mastit ruce. Odměřuj, dokud nemáš zkušenost, ne od oka.<br><br>Logické myšlení se nebuduje memorováním pouček, ale opakovaným řešením situací, které mají pravidla a zároveň více cest k výsledku. Děti se učí nejrychleji, když je činnost baví a když vidí, že jejich rozhodnutí něco změní. Hra je proto ideální nástroj: dovoluje zkoušet, chybovat a opravovat se bez tlaku na výkon. Důležité je, aby dospělý do hry nezasahoval příliš brzy a nechal dítěti čas na vlastní postup.<br><br>Pohybové hračky řeší něco jiného než stolní. Molitanové kostky, které se dají přenášet, stavět a bourat, procvičují rovnováhu a sílu. Dítě ve dvou letech zvládne postavit věž ze tří kostek a s chutí ji shodí. To je správně. Vyhněte se kostkám příliš malým, které nejdou uchopit celou dlaní, a kostkám s ostrými hranami. Stejně tak se vyhněte hračkám na baterie, které dítěti předvádějí hotový výsledek. Dítě potřebuje výsledek vytvořit, ne sledovat.<br><br>Na co si dát pozor: vždy zkontrolujte, zda v trávě nejsou ostré předměty nebo sklo. Dítě do šesti let nesmí být u vody bez dozoru, ani na mělčině. Vyhněte se horkému asfaltu v létě. Po hře dítě zkontrolujte, jestli nemá klíště. Nepřetěžujte ho pravidly. Pokud hru nezvládá, zjednodušte ji. Pokud ho nebaví, změňte ji. Venkovní hra má být radost, ne výkon.<br><br>Děti ve věku tří až šesti let mají jednu společnou vlastnost: potřebují se hýbat, ale zároveň se rychle unaví a ztratí pozornost. Venkovní hra proto musí být krátká, srozumitelná a měnitelná. Vyplatí se střídat činnosti po deseti až patnácti minutách. Nepřipravujte program na dvě hodiny dopředu. Stačí mít v hlavě tři až čtyři varianty a podle nálady přepínat.<br><br>Hry, které zvládnete hned 1. Stopovaná na zahradě. Křídou nakreslete na zem křivou čáru, po které dítě běží, skáče po jedné noze nebo couvá. Obměňujte povely. 2. Hledání pokladu. Schovejte pět až osm předmětů a dítě je nosí do košíku. Vždy řekněte, jestli je blízko, nebo daleko. 3. Pohybová kostka. Na šest papírků nakreslete skok, dřep, běh, poskok, chůzi po špičkách a tlesknutí. Dítě hodí kostkou a předvádí. 4. Přelévání vody. Dvě misky, kelímek a houba. Dítě přenáší vodu z jedné do druhé. Učí se soustředění a jemné motorice. 5. Chůze po laně. Položte na trávu provázek a dítě po něm jde jako po laně. Můžete přidat nošení malého předmětu v dlani.<br><br>Co se osvědčuje v praxi a co lidé podceňuj<br><br>11. Sbírání přírodnin. Listy, šišky, kamínky. Doma je pak roztřídíte podle velikosti nebo barvy. 12. Napodobování zvířat. Dítě předvádí, jak se pohybuje žába, pták, pes. Vy hádáte. 13. Foukání bublin. Bublifuk a dítě je chytá nebo fouká do trávy. 14. Pískování. Malé hrabičky a písek. Nechte dítě dělat cesty pro autíčko. 15. Schovávaná s předmětem. Schovejte malou hračku a dítě ji hledá podle tepla a zimy.<br><br>6. Barevné hledání. Zadejte barvu a dítě hledá v okolí tři věci stejné barvy. 7. Zvuková procházka. Zastavte se a poslouchejte, co slyšíte. Ptáci, auto, vítr. Dítě pojmenovává zvuky. 8. Kreslení na chodník. Křídy stačí. Nechte dítě kreslit, co vidí, ne co má podle vás nakreslit. 9. Překážková dráha. Větvičky, kameny, obruč. Dítě přeskakuje, podlézá, obchází. Dráhu stavte společně. 10. Kutálení míče. Dva kelímky jako branky a dítě koulí míč. Učí se přesnosti.<br><br>Základem je jednoduché vybavení, které zvládne i batole. Míč, křídy, kelímky, provázek, pár šišek nebo kamenů. Nepotřebujete drahé hračky. Naopak, čím jednodušší pomůcka, tím větší prostor pro fantazii. Typická chyba rodičů je kupovat složité sady, které dítě po pěti minutách odloží. Další častá chyba: rodič sedí na lavičce s telefonem a dítě se nudí. Nejlepší hry fungují, když se zapojíte taky.<br><br>Trénink by měl být krátký a častý. Patnáct až dvacet minut denně přinese víc než hodinové lekce o víkendu. Vždy skončete dřív, než dítě ztratí pozornost nebo se rozpláče. Pokud se nedaří, dejte na týden pauzu a vraťte se k odrážedlu. Někdy stačí změnit místo, například mírný svah, kde kolo samo nabere rychlost a dítě nemusí šlapat. Nikdy netlačte na výkon, srovnávání s jinými dětmi nebo slibování odměny za jízdu. Radost z pohybu je jediná motivace, která vydrží.