Čistý kód v JavaScriptu: méně chyb díky malým funkcím

Než začnete psát kód, přečtěte si soubor s pravidly přispívání a posledních dvacet uzavřených změn. Zjistíte, jaký styl větví tým používá, zda chtějí změny rozdělovat na malé celky, a jestli se testy píší předem nebo dodatečně. Pokud projekt vede diskusi k návrhu, napište nejdřív krátký popis problému a navrhované řešení. Získáte souhlas dřív, než investujete víkend do kódu, který by stejně nikdo nepřijal.

Drobnosti, které se nezdají, mají velký dopad: aktualizujte dokumentaci, pokud měníte chování, a zmiňte změnu v souboru s historií vydání. Zkontrolujte, zda vaše úprava neporušuje licence závislostí. U velkých změn počítejte s tím, že recenze potrvá týdny. Buďte trpěliví, ale ozvěte se, pokud se nic neděje příliš dlouho. Projekt, který měsíce nereaguje, si zaslouží jiný přístup než ten, kde recenzent žádá jen drobnou úpravu.

U polí platí podobná past, ale týká se pořadí. const [prvni, druhy] = pole funguje podle indexu, ne podle názvu. Jakmile se změní struktura odpovědi z API, hodnoty se tiše prohodí a výpočet dává nesmysl. Pomáhá pojmenovat jen to, co skutečně potřebuješ, a zbytek přeskočit čárkou: const [, druhy] = pole. Vyhni se také destrukturování hluboko vnořených objektů v jednom řádku, protože čitelnost rychle klesá a ladění je pak horší než u prostého přístupu přes tečku.

Posledním praktickým krokem je konzistence. Ať už zvolíte středníky, jednoduché nebo dvojité uvozovky, držte se jednoho stylu v celém souboru. Používejte nástroj na formátování, ale nastavte ho jednou a nechte ho pracovat. Především ale pište kód tak, jako by ho za měsíc měl číst někdo jiný — klidně vy. Krátké funkce, výstižné názvy a jasné chování udrží projekt ovladatelný i ve chvíli, kdy se rozroste.

Prvním konkrétním krokem je instalace vývojového prostředí. Můžete použít Android Studio, které je oficiální a zdarma. Během instalace nechte průvodce stáhnout potřebné SDK a emulátor. Pokud máte starší počítač, emulátor může být pomalý – v tom případě testujte na skutečném telefonu. Po instalaci si vytvořte nový projekt se základní šablonou, která obsahuje jednu prázdnou aktivitu. Spusťte ji a ověřte, že se aplikace zobrazí na emulátoru i na telefonu.

Video pro projekt se často zadává jako poslední položka, když už je hotový web, texty i grafika. Jenže právě tehdy vzniká nejvíc chyb. Scénář se píše na koleni, termín je za týden a nikdo přesně neví, kdo schvaluje střih. Výsledkem je video, které nikam nezapadá a po nasazení nikdo nesleduje, jestli něco přineslo. Aby se tomu předešlo, je potřeba rozhodnout o videu dřív, než se začne vyrábět zbytek projektu.

Čistý kód v JavaScriptu není o estetice, ale o tom, aby se v něm dalo rychle najít problém a bezpečně měnit chování. Největší zdroj zmatku bývají funkce, které dělají příliš mnoho věcí najednou. Pokud funkce načítá data, upravuje je, zapisuje do globálního stavu a ještě mění DOM, každá změna je riskantní. Rozdělte ji na menší celky, z nichž každý má jednu odpovědnost. Konkrétně: pojmenujte funkci podle toho, co vrací nebo jaký stav vytváří, a pokud název obsahuje spojku „a" (například „nactiAUprav"), je to signál k rozdělení.

Pojmenování a předvídatelnost Názvy proměnných a funkcí mají odpovídat tomu, co drží. Vyhněte se zkratkám jako `tmp`, `data2` nebo `x`, pokud nejde o krátký matematický výraz. U booleanů používejte předpony `je`, `ma`, `muze` — čtenář pak nemusí dohledávat, co znamená `true`. Stejně tak se vyhněte „magickým" hodnotám. Číslo 7 v podmínce nic neříká; konstanta `MAX_POKUSU = 7` řekne vše. Když se hodnota používá na více místech, patří do jedné konstanty, jinak při změně zapomenete na jednu z kopií.

Čtvrtá chyba je zvuk. Obraz divák odpustí, špatnému zvuku ale nerozumí a odchází. Stačí slabý mikrofon, hlučná kancelář nebo vítr a celé video působí levně. Před natáčením si udělejte krátký test: nahrajte minutu řeči v místě, kde se bude natáčet, a poslechněte si ji v běžných sluchátkách. Když je řeč špatně srozumitelná, změňte místo nebo způsob snímání. Hudbu a ruchy řešte až později, základ je vždy čistý hlas.

Podpis nestačí, ověřujte i obsah Mnoho vývojářů udělá chybu, že token pouze dekóduje a věří jeho obsahu. To je zásadní bezpečnostní mezera. Vždy je nutné ověřit podpis pomocí tajného klíče nebo veřejného klíče, pokud používáte asymetrickou kryptografii. Dále zkontrolujte, zda token nevypršel – to zajistí pole exp. Pokud používáte symetrický klíč, nikdy ho nedávejte do klientského kódu. U asymetrického klíče zase platí, že soukromý klíč zůstává pouze na serveru, který tokeny vydává.