Zavařování třešní: kde se ztrácí chuť i šťáva
Poměr soli, cukru a teploty rozhoduje o výsled
Základ je vybrat maso, které není naštípané přes kost. Pokud kupujete krk, žebra nebo drůbky s kostí, prohmatejte je a odstraňte volné kostní třísky. Ty totiž mohou zůstat zachycené v mase a při dlouhém tažení se uvolnit. Malé ostré úlomky poznáte pohmatem — jsou tvrdé, tenké a kloužou pod prsty. Raději je hned vyhoďte, i když se to zdá jako plýtvání.
Třešně se zavařují snadno, dokud se nezačne pracovat s peckami. Právě tam vzniká většina problémů: kompot zůstane vodový, džem zřídne a někdy se objeví i nahořklá pachuť. Základem je vybírat plody pevné, zralé, ale ne přezrálé. Přezrálé třešně pustí příliš mnoho šťávy a v kompotu se rozpadnou na kaši. Před zavařováním je properte pod tekoucí vodou a nechte okapat. Stopky odstraňujte až po omytí, jinak se do plodu dostane voda a chuť se zředí.
Po vychladnutí sklenice otřete, označte datem a uložte do tmavé spižírny. Otevřenou sklenici spotřebujte do několika dnů a uchovávejte v chladu. Pokud víčko po několika dnech vyboulí nebo obsah zapáchá, celou sklenici vyhoďte, nezkoušejte ji převařovat. Suché zavařování nepřidává cuketu chuť octa, takže se hodí i tam, kde kyselé nálevy nechcete. Při dodržení hygieny a krátké doby varu vydrží zásoba klidně do další sezóny.
Vakuuj po menších dávkách a nech v sáčku volný prostor, aby se ovoce nerozmačkalo a vzduch mohl být spolehlivě odsát. U měkkých druhů, jako jsou maliny nebo borůvky, použij raději pevnější nádobu než měkký sáček nebo ovoce předem zchlaď, aby lépe drželo tvar. Sáček před vložením potravy nezvlhčuj a horní okraj udržuj čistý, jinak se spoj nesprávně zataví.
Pro mražení a delší skladování se nejlépe hodí ovoce zralé, ale pevné, bez otlačenin a plísní. Ovoce omyj, osušte a zbavte stopek, pecek a jádřinců. Měkké kusy vytřiď — ve vakuu z nich vlhkost prosákne do zbytku a znehodnotí celou dávku. Pokud ovoce krájíš, dbej na stejně silné plátky, aby se vysušily nebo zmrazily rovnoměrně.
Nejprve zjistěte, jak hluboko vada sahá. Přejeďte po místě nehtem. Pokud nehet nezachytí žádný schod, jde o povrchový vryp, který se dá často rozleštit. Pokud nehet zřetelně drhne nebo se zasekává, je poškození hlubší a leštění samo o sobě nepomůže. V takovém případě je lepší sklenici vyřadit z běžného používání, protože hluboký vryp v tenkém skle může při náhlé změně teploty prasknout.
Při správném postupu vydrží zmražené vakuované ovoce několik měsíců bez ztráty chuti, sušené plátky ještě déle. Jakmile sáček otevřeš, spotřebuj obsah brzy — ovoce znovu přijde do styku se vzduchem a vlhkostí a jeho trvanlivost se prudce zkrátí.
Vakuové balení ovoce prodlouží trvanlivost jen tehdy, když ovoce před zabalením projde správnou přípravou. Syrové ovoce, které dál dýchá a uvolňuje vlhkost, se ve vakuu rychleji zapaří a zplesniví než v běžné krabici. Proto je potřeba rozhodnout, jestli chceš ovoce sušit, mrazit, nebo jen krátkodobě skladovat v chladničce — každý způsob vyžaduje jiný postup a jinou míru vysušení.
Blanšírování a dosušení rozhoduje o výsledku Ovoce určené k mražení krátce blanšíruj ve vroucí vodě nebo v páře, potom ho prudce ochlaď v ledové vodě a důkladně osuš. Tím se zastaví enzymy, které by jinak způsobily hnědnutí a rozklad chuťi. U jablek a hrušek pomůže i slabý roztok kyseliny citronové proti oxidaci. Sušené ovoce naopak musí být před vakuováním opravdu suché — zbytková vlhkost je nejčastější důvod, proč plátky v sáčku zplesniví.
Nejčastější chyby jsou stále stejné: vakuování mokrého ovoce, plnění sáčku až po okraj, skladování při pokojové teplotě a spoléhání na to, že vak sám o sobě zastaví veškeré kažení. Vakuum omezí kyslík, ale nevlhkost ani teplotu. Hotové balíčky proto ukládej do mrazničky nebo do chladu a sucha, označ je datem a druhem ovoce a pravidelně kontroluj, jestli se neobjevila plíseň nebo nafouklý obal.