Ubrus, který nesedí, prozradí každý roh stolu

Přehoz na postel není jen dekorace. Především chrání lůžko před prachem, slunečním světlem a nečistotami, a zároveň mění vzhled ložnice během chvíle. Než začnete vybírat, změřte si postel i matraci. Šířka přehozu by měla být o 20 až 40 cm větší než šířka postele, aby látka na obou stranách pěkně přepadávala. U délky počítejte s převisem přes čelo i nožní část, jinak bude přehoz vypadat jako nedopnutý.

Údržba rozhoduje o tom, jak dlouho textilie vydrží. Záclony perte alespoň dvakrát ročně, závěsy stačí jednou, pokud nejsou v zakouřené kuchyni. Před praním vždy zkontrolujte srážlivost látky – bavlna se srazí i o 5 %, syntetika drží tvar. Žehlete záclony v mírně vlhkém stavu, závěsy závěste ještě navlhlé, samy se vyvěsí. Pokud látka bledne, není to praním, ale UV zářením: na jižní okna volte polyester s UV filtrem, ne viskózu.

Než ubrus koupíte, položte na stůl prostěradlo nebo starý ubrus a zkuste si přesah sami. Uvidíte, jak dlouhý okraj vám při jídle vadí a jaký je ještě pohodlný. Teprve pak změřte výsledné rozměry a hledejte stejný tvar. Tím se vyhnete tomu, že ubrus skončí složený ve skříni jen proto, že o pár centimetrů neseděl.

U kulatého stolu je klíčový průměr desky. Ubrus by měl přesahovat okraj alespoň o 20 až 30 cm, u slavnostního prostírání i více. Když je přesah kratší, ubrus vypadá jako malá dečka a hosté si při jídle sednou na jeho okraj. Když je naopak příliš dlouhý, plandá kolem nohou a snadno se zachytí. Kulatý ubrus se šije z kruhového dílu, takže záleží na průměru látky. Běžná šíře metrového zboží na velký kulatý stůl nestačí, proto se u větších průměrů počítá se spojením dvou dílů uprostřed. Spoj by měl vést středem, kde není vidět, a šev musí být plochý, jinak se pod talíři vytvoří boule.

Rozhodující otázka zní: šít na míru, nebo koupit povlak, který se dá upravit? Hotové povlaky mají pevné rozměry a tolerance bývají malé. Pokud se váš polštář liší o více než tři centimetry, bude povlak plandat nebo praskat ve švu. Šití na míru je spolehlivější, ale musíte zvolit správný střih. U obdélníkového polštáře stačí dva obdélníky látky plus přídavek na švy. U kruhového potřebujete dvě kola a pruh na bok. Klínový polštář se šije nejsložitěji, tam se vyplatí nejdřív zkusit papírový model.

Teplota praní se řídí materiálem, ne barvou. Len snese i 60 °C, ale u barevného lnu hrozí vyblednutí – držte se 40 °C. Bavlna zvládne 60 °C, směsi s polyesterem maximálně 40 °C. Vždy používejte program pro prádlo z přírodních vláken, ne krátký cyklus na 15 minut. Odstřeďování nastavte na střední otáčky (800–1000). Vyšší otáčky tkaninu pomačkají a zkřiví okraje. Avivaž na změkčovadla: u lnu a bavlny snižují savost a zanechávají film, který časem zežloutne. Místo nich dejte do bubnu dvě polévkové lžíce octa – neutralizuje zbytky pracího prostředku a tkaninu prokypří.

V kuchyni se osvědčily krátké záclony do poloviny okna, zvláště pokud je okno nad dřezem nebo linkou. Zavěste je na tyč umístěnou co nejblíže rámu, aby nepřekážely při manipulaci s oknem. V koupelně volte syntetické materiály, které rychle schnou a nevstřebávají vlhkost. V ložnici se hodí krátká záclona kombinovaná s roletou nebo žaluzií – přes den pustí světlo, v noci zajistí soukromí. V obývacím pokoji u nižšího okna pak krátká záclona dobře poslouží jako doplněk k delším závěsům, ale jen pokud ladí barevně i strukturou.

Oválný stůl: rozhoduje poměr stran, ne jen délka Oválná deska není protažený kruh, ale obdélník se zaoblenými konci. Ubrus musí kopírovat tento tvar, jinak na rozích odstává nebo se krčí. Změřte nejdelší a nejkratší rozměr desky a k oběma přičtěte stejný přesah. Častá chyba je koupit ubrus jen podle délky a šířku ignorovat — výsledkem je látka, která na koncích chybí a uprostřed přebývá. U oválného stolu se také vyplatí hlídat, zda má deska rovné, nebo zaoblené hrany. U výrazně zaoblených rohů je lepší nechat ubrus ušít na míru, protože hotové oválné ubrusy mívají jiný poloměr oblouku.

Rozkládací stůl je nejzáludnější případ, protože jeho deska mění rozměr. Ubrus, který sedí v základní poloze, může být po rozložení krátký a naopak. Řešení jsou dvě. Buď pořídíte ubrus na největší rozměr a v menší poloze ho necháte volně převisovat přes okraj — což je přijatelné, pokud přesah není tak dlouhý, že o něj hosté zakopávají. Nebo si pořídíte dva ubrusy, jeden na běžné stolování a druhý na svátky. Praktičtější je varianta se dvěma díly: základní ubrus na menší desku a prodlužovací pás, který se vkládá doprostřed. Pás musí mít stejnou barvu i vzor, jinak bude spoj vidět.