Tepelná ztráta změřená, nebo spočítaná: rozdíl, který rozhoduje

Povrchové teploty a rozdíl mezi okolím a zdí Měření povrchových teplot je nejdostupnější metoda. Použijte bezkontaktní teploměr nebo přiložte čidlo na zeď, okenní rám, parapet, rohy a místa za radiátory. Porovnávejte vždy stejnou výšku a stejný typ povrchu. Rozdíl mezi vnitřní povrchovou teplotou stěny a teplotou vzduchu v místnosti by měl být co nejmenší. Pokud je stěna o více než čtyři stupně chladnější než vzduch, jde o slabé místo. U oken a dveří sledujte hlavně rámy a těsnění, ne sklo samotné.

Rozhodnutí je vždy kompromis mezi prostorem a náklady. Změřte, spočítejte a nechte si poradit od někoho, kdo viděl konstrukci na vlastní oči. Otevření se vyplatí jen tehdy, když získáte použitelný a vytápěný prostor. Jinak je lepší šikmou stěnu nechat na pokoji.

Termokamera je pohodlná, ale ne každý ji má. Tepelnou ztrátu lze přesto odhadnout poměrně spolehlivě. Potřebujete jen teploměr, čas a ochotu přemýšlet v souvislostech. Nejde o laboratorní přesnost, ale o určení míst, kam utíká nejvíc tepla, a o rozhodnutí, co řešit první.

Nakonec spočítejte orientační ztrátu. Vynásobte plochu obvodových konstrukcí jejich odhadem prostupu tepla. Pro hrubý odhad použijte u starších oken hodnotu vyšší, u zateplených stěn nižší. Výsledek berte jako orientační, ne jako přesné číslo. Rozdíl mezi místnostmi vám ale ukáže, kde začít. Opravte nejprve netěsnosti a tepelné mosty, teprve potom řešte výměnu oken nebo zateplení. Tím získáte největší efekt za nejmenší náklady.

Kde končí běžná skříň a začíná řešení na mí

Začněte teplotním rozdílem. Změřte teplotu vzduchu v místnosti ve výšce očí a u podlahy. Rozdíl větší než tři stupně Celsia naznačuje špatné rozložení tepla nebo pronikání chladu od podlahy. Totéž udělejte u stropu. Pokud je u stropu o pět a více stupňů tepleji než ve středu místnosti, teplo utíká nahoru a odtud pravděpodobně střechou nebo stropem.

Začněte u stropu nejvyššího obytného podlaží. Prohlédněte si všechna místa, kde konstrukce prochází obvodovým zdivem – to je typický zdroj úniku. Podívejte se na půdu, zda není izolace zmáčknutá, posunutá nebo provlhlá. Vlhkost snižuje izolační schopnosti a zároveň signalizuje, že přes konstrukci proniká teplý vzduch, který v chladném podkroví kondenzuje. Pokud na půdě cítíte průvan nebo vidíte, že se izolace nad stropem hýbe, máte pravděpodobně netěsnost v parozábraně.

Skříň se svislými dveřmi versus hloubka pod šikminou Svislé dveře potřebují nad sebou volný prostor po celé výšce otevírání. Když šikmá stěna klesá, horní hrana dveří se opře o strop dřív, než se dveře otevřou. Řešením není menší hloubka skříně, ale jiná konstrukce: skříň s nižším korpusem a dveřmi jen do určité výšky, nebo skříň posunutá hlouběji do místnosti, kde je strop výš. Posunutí dopředu ale zmenší průchozí prostor a vznikne hluchý kout za skříní, kam se nedostane ruka ani vysavač.

Podkrovní pokoj vypadá na první pohled prostorně, dokud se nezačne zařizovat. Šikmá stěna ubírá půdorysnou plochu přesně tam, kde člověk potřebuje postavit skříň. Běžná skříň s hloubkou 60 cm se vejde jen do nejvyšší části místnosti, kde je dostatečná světlá výška. Jakmile se stěna svažuje, čelo skříně narazí do stropu a dveře se přestanou otevírat. Nejde přitom o estetiku, ale o prostou geometrii: čím blíž k okapu, tím menší je volná výška nad podlahou.

Kontrolujte prostupy, nikoli jen plochu izolace Největší ztráty vznikají kolem prostupů: komínů, odvětrávacích potrubí, kabelů a nosných prvků. Tato místa se často přehlíží, protože jsou nepohodlná. Vezměte si baterku a projděte půdu po kolenou. Hledejte tmavé skvrny, stopy prachu nebo pavučiny, které ukazují, kudy proudí vzduch. Vadí i mezera mezi izolací a krokvemi. Správně by měl být prostor mezi izolací a střešní krytinou odvětrán, ale nesmí jím unikat vzduch z interiéru. Pokud je podkroví chladné, ale v místnosti pod ním je teplo, rozdíl tlaků si cestu najde – obvykle právě těmito spárami.

Na závěr: stejná roleta na východním a západním okně bude fungovat jen náhodou. Rozdíl není v materiálu, ale v čase a úhlu dopadu. Kdo sladí stínění se světovou stranou, ušetří energii i nepříjemné probouzení v přehřáté místnosti.

Pokud chcete jít dál, použijte jednoduchý test průvanu. Zapalte svíčku nebo použijte tenký proužek papíru a pomalu s ním pohybujte podél rámů, prahů a připojení stěn. Když se plamen nebo papírek vychýlí, našli jste netěsnost. Stejný test proveďte u zásuvek a vypínačů na obvodových stěnách. Studený vzduch proniká i tam, kde to lidé nečekají. Zaznamenejte si každé místo a jeho závažnost.