Stůl u zdi nebo volně: co získáte a co ztratíte

Kolik místa potřebujete na každou stranu Na pohodlné usednutí a vstání potřebuje židle za sebou zhruba 75 až 90 cm volného prostoru. Když je stůl u zdi, tato vzdálenost se na jedné straně ruší, což je přesně ta úspora, kterou hledáte. Na opačné straně ale musí zůstat průchozí pruh alespoň 90 cm, ideálně 110 cm, pokud tudy nosíte plné talíře. Typická chyba je nacpat stůl ke zdi a nechat na protější straně jen 50 cm k sedačce. Vypadá to prostorně, dokud si první host nesedne a vy nemusíte obsluhovat ostatní přes jeho rameno.

Stůl ke zdi přisuňte tehdy, když potřebujete uvolnit průchozí koridor nebo když u stolu sedáváte většinou ve dvou až třech lidech. Získáte tím prostor pro kredenc, barovou skříňku nebo kočárek. Praktické to je i v úzké jídelně, kde jinak mezi židlí a stěnou neprojdete. Počítejte ale s tím, že ke zdi přisunete stranu, na kterou se běžně nesedá. Pokud tam židle stojí, musí být po celou dobu jídla odsunutá, jinak si sednoucí člověk přiskřípne nohy.

U rozkládacích stolů se také vyplatí myslet na skladování přídavných dílů. Některé modely mají desky vsazené přímo do těla stolu, jiné se ukládají zvlášť. Ty volné se snadno ztratí nebo se na ně zapomene a stůl zůstane napůl rozložený. Před koupí si zjistěte, kolik stůl váží a zda s ním po rozložení zvládnete pohybovat po podlaze, aniž byste ho museli zvedat. Kolečka jsou u velkých stolů výhoda, ale musí mít aretaci, jinak se stůl při jídle rozjíždí. A pokud máte tvrdou podlahu, dejte pod nohy podložky – kovové konce časem udělají rýhy.

Rozumný kompromis je pult, který se dá rozložit na jídelní desku, nebo sklopná deska u stěny. Před koupí si změřte, kolik místa zbude na průchod mezi pultem a postelí. Nechte alespoň 60 cm, jinak se budete neustále vyhýbat. A pamatujte, že pult nešetří jen místo, ale i možnosti. Čím univerzálnější má být, tím pečlivěji je potřeba vybrat židli a doplňky.

Kompromisem je stůl jednou stranou ke zdi a s volným přístupem ze tří stran. Funguje dobře v obdélníkových jídelnách, kde je okno nebo topení na krátké stěně. Pozor na radiátory a zásuvky: stůl před topením brání proudění tepla a kabel k lampě se táhne přes místo, kam lidé šlapou. Další častá chyba je podcenit šířku židle. Židle s područkami potřebují na šířku více místa než ty bez nich. Než stůl definitivně usadíte, zkuste si stolovat s rodinou dva dny v provozu. Teprve tehdy zjistíte, jestli vám někdo blokuje cestu k lednici nebo jestli se talíře vejdou mezi stůl a stěnu.

Třetí problém je úklid. Područky vytvářejí mrtvé rohy, kam se nedostane smeták ani robotický vysavač. U jídelního stolu, kde padá hodně drobků, se z každé štěrbiny mezi područkou a sedákem stává past na nepořádek. Židle bez područek se jednoduše nadzvedne a podlaha se umyje bez přenášení nábytku. Pokud už područky máte, počítejte s tím, že je budete muset pravidelně utírat zvlášť, protože se na nich drží mastnota z rukou.

Rozhodující je nakonec rytmus vaší domácnosti, ne pravidla z katalogu. Malá jídelna svačí stůl ke zdi, velká jídelna s hosty ho nechá volně. Pokud váháte, postavte stůl tak, aby hlavní průchod zůstal čistý a abyste se k němu dostali ze dvou stran. Vše ostatní je otázka zvyku a pár centimetrů, které se dají doladit během jednoho odpoledne.

Před podpisem si vyžádejte jasná pravidla pro pojištění. Většina provozovatelů neodpovídá za věci uvnitř boxu, takže si buď sjednejte vlastní připojištění domácnosti, nebo si věci rozdělte tak, aby v jednom prostoru neleželo vše nejcennější. Sepište si seznam uložených věcí a vyfoťte stav před zamčením. Při převzetí prostoru si zkontrolujte, zda sedí číslo boxu a zámek funguje. Pokud něco nesedí, řešte to hned, ne po měsíci.

Rozmístění jídelního stolu patří k nejčastějším otázkám při zařizování jídelny. Nejde jen o estetiku. Špatně postavený stůl znepříjemní každodenní usedání, zablokuje průchod a při servírování vás donutí obcházet celý nábytek. Než začnete stůl posouvat, změřte místnost a spočítejte, kolik lidí u něj skutečně pravidelně jí. Podle toho se rozhodne, jestli je zeď vaším spojencem, nebo pastí.

Volně v prostoru nechte stůl vždy, když u něj pravidelně jí čtyři a více lidí, když používáte rozkládací desku nebo když kolem stolu prochází hlavní cesta do kuchyně či na terasu. Stůl uprostřed místnosti znamená, že se k němu dostanete ze všech stran, snadno prostíráte a nikdo nemusí vstávat, aby pustil ostatní. Počítejte však s tím, že obcházení stolu spotřebovává podlahovou plochu, kterou jinde využijete jen obtížně. U obdélníkového stolu se osvědčuje nechat kratší stranu volnou pro servírování, delší strany pak slouží k sezení.