Stříhání drápků u psa: chyba, která může skončit krvácením

Klíšťata představují pro psy vážné zdravotní riziko, protože přenášejí choroby jako je borelióza nebo babesióza. Prevence není jen o jednom opatření, ale o kombinaci více kroků, které společně snižují riziko nákazy. V tomto článku se zaměříme na praktické postupy, které můžete snadno zařadit do běžné péče o svého čtyřnohého parťáka.

Nejčastější chybou je stříhání až příliš nakrátko, což vede k poranění živé části a silnému krvácení. Pokud k tomu dojde, nepropadejte panice. Přiložte na ránu vatový tampon s hemostatickým práškem nebo škrobem a přitlačte na několik minut. Tlak krvácení zastaví, ale pokud se nedaří, vyhledejte veterináře. Druhou častou chybou je ignorování drápků na vnitřní straně tlapek – tzv. paspárků. Ty se často dotýkají země a mohou zarůstat až do kůže. Nezapomínejte na ně při každém stříhání.

Jak poznat správnou délku a vybrat nástroj U světlých drápků je to jednoduché – uvnitř prosvítá růžová hmota, tzv. živá část. Stříhejte vždy kousek před ní, aby nedošlo k poranění. U tmavých drápků růžovou neuvidíte, proto stříhejte po malých kouscích a sledujte řeznou plochu. Jakmile se uprostřed objeví tmavý bod, jste těsně u živé části a další střih už neočekávejte. Používejte kvalitní kleštičky s ostrými čepelemi – tupé drápky spíš mačkají a štípou, což psovi způsobuje bolest a strach. Ideální jsou kleště s pojistkou proti nadměrnému otevření, které zabrání příliš hlubokému střihu.

Jak naučit psa chodit na volném vodítku? Výcvik začíná doma, ne na procházce. Nejdřív psa naučte, že vodítko znamená pozornost a odměnu. V klidném prostředí, bez rušivých podnětů, nacvičte chůzi u nohy. Kdykoli pes zůstane v blízkosti vaší nohy a vodítko se napne, zastavte se a počkejte, až povolí. Jakmile pes udělá krok zpět nebo se k vám otočí, odměňte ho pamlskem. Tento princip – zastavení při tahu a pokračování při uvolnění – je jádrem celého tréninku. Psi se rychle naučí, že tahání vede k tomu, že se nikam nedostanou, zatímco volné vodítko jim umožní postupovat vpřed.

Než se vydáte na letiště, zajistěte kočce vhodný přepravní box. Měl by být dostatečně prostorný, aby se v něm zvíře mohlo otočit a natáhnout, ale zároveň dostatečně pevný a dobře větraný. Zvykejte kočku na box postupně – nechte jej otevřený doma, vložte do něj deku a pamlsky. Tím snížíte stres během cesty.

Stříhání drápků patří mezi úkony, které většina psů nesnáší, a mnoho chovatelů se mu proto vyhýbá, dokud není pozdě. Přitom stačí dodržet pár zásad a zvládnete to bez stresu, krve i zbytečných výmluv. Základem je vědět, kam až stříhat, jak psa fixovat a co dělat, když se přece jen říznete.

Nezapomínejte, že prevence musí být sezónní. Klíšťata jsou aktivní nejen v létě, ale i na jaře a na podzim, kdy teploty přesahují 5 °C. Mnoho majitelů přestane aplikovat ochranu po skončení léta, což je chyba. V mírných zimách se klíšťata objevují i v lednu, zejména v oblastech s mírnými teplotami. Proto je vhodné chránit psa po celý rok, případně alespoň od března do listopadu, a při obzvlášť teplých zimních dnech i mimo toto období.

Jak ošetřit zahradu, aby se v ní klíšťata neusazovala Pokud máte zahradu, kde se pes pohybuje, lze riziko dále snížit úpravou prostředí. Pravidelně sekejte trávu, odstraňujte spadané listí a keře, které udržují vlhkost. Klíšťata se zdržují ve vyšší trávě, na okrajích cest a v křoví, kde čekají na hostitele. Vytvořte takzvané bariéry – třeba z mulče nebo štěrku – mezi trávníkem a lesem, abyste omezili jejich migraci. Vyplatí se také omezit přítomnost hlodavců, kteří přenášejí larvy klíšťat, tím, že nebudete nechávat volně přístupné odpadky nebo kompost.

Pokud váš pes nesnáší stříhání a vy se bojíte o bezpečnost, zkuste ho na manipulaci s tlapkami postupně zvykat. Každý den mu tlapky chvíli hněťte a mačkejte prsty, aniž byste stříhali. Po týdnu zkuste kleštičky jen přiložit, pochválit a odměnit. Postupně se interval střihu zkrátí a pes si zvykne. Důležité je nekřičet a netrestat – tím byste jen prohloubili jeho strach. Pokud si stále nevěříte, zajděte na první stříhání k veterináři a nechte si ukázat správnou techniku. Už jedna ukázka vám dá jistotu do dalších let.

Pozor také na to, co se děje ve vaší domácnosti, když jste pryč. Pokud pes úzkostně ničí především věci s vaší vůní – boty, oblečení, deky – nejde o náhodný vandalismus. Tím se snaží kompenzovat vaši nepřítomnost. V takovém případě mu poskytněte bezpečné útočiště, jako je klec nebo pelíšek v klidné místnosti, ale nikdy ho tam nezavírejte jako trest. Klec musí být dobrovolným úkrytem, kde se pes cítí bezpečně. Před odchodem mu dejte hračku, kterou využije k žvýkání, ale ne tu, kterou má neustále k dispozici. Ideální je hračka, která mu zabere delší čas, ale nezpůsobí mu zažívací potíže.