Severní okno: které rostliny přežijí stín a které ne

Z Mazovia


Řízkování stonkem vyžaduje větší trpělivost, ale umožňuje získat mnoho nových rostlin z jedné matečné. Odřízněte zdravý stonek s několika listy těsně u oddenku. Spodní listy odstraňte, aby se stonek dal zasunout do substrátu. Řízek nechte dva dny zaschnout na suchém místě, aby se řezná rána zatáhla. Poté ho zapíchněte do vlhké směsi perlitu a rašeliny asi dva centimetry hluboko. Nádobu postavte na světlé místo bez přímého slunce a udržujte teplotu kolem dvaceti stupňů. Substrát nesmí vyschnout, ale ani stát ve vodě. Kořeny se objeví za čtyři až osm týdnů.

Množení listem je nejméně spolehlivé. List bez stonku sice někdy vytvoří malé oddenky, ale trvá to mnoho měsíců a výsledná rostlina bývá slabá. Pokud už list množíte, odřízněte ho i s kouskem řapíku, nechte ránu zaschnout a položte ho na vlhký substrát řapíkem dolů. Přikryjte ho průhledným krytem a větrejte. I při dodržení postupu část listů uhyne. Počítejte s tím a připravte si více listů najednou.

Typické chyby: příliš častá zálivka, nepropustný květináč bez drenáže, umístění na radiátor a zapomenutí na rosení u druhů, které mají rády vlhký vzduch. U kapradin a marant se vyplatí postavit květináč na misku s vlhkým keramzitem. Naopak sukulentům a kaktusům se na severním okně dařit nebude – těm chybí světlo i suchý vzduch.

Zálivku přizpůsob tomu, co jsi do směsi dal. Květináč s perlitem proschne rychleji, takže kontroluj vlhkost častěji, ale menšími dávkami. Nádoba s vermikulitem udrží vodu déle – než zaliješ, strč prst dva centimetry pod povrch. Pokud povrch vypadá suchý, ale pod ním je mokro, počkej. Přelití je u vermikulitových směsí častější než u perlitu, protože voda nemá kudy odtéct.

Největší chybou je řezat v období, kdy rostlina odpočívá nebo naopak těsně před nasazením květů. U většiny pokojovek přichází vhodná doba na jaře, kdy se probouzí růstové body, nebo na začátku léta. Kdo stříhá na podzim, odstraní zásoby, které rostlina potřebuje na zimu. U kvetoucích druhů, jako jsou orchideje nebo vánoční kaktusy, seřezávejte až po odkvětu, nikdy během nasazování poupat. Jinak přijdete o květy a rostlina se oslabí.

Severní okno dostane za celý den jen zlomek světla, které má k dispozici okno jižní. Nejde přitom jen o intenzitu, ale i o dobu. V zimě je světla ještě méně a rostliny, Here is more info on odkaz check out the page. které na jaře prospívaly, mohou začít žloutnout a vytahovat se za světlem. Klíčem není vybrat „nejodolnější" druh, ale takový, který má na severním parapetu přirozené podmínky – vlhko, chlad a rozptýlené světlo.

Než cokoli koupíte, změřte si situaci. Parapet severního okna bývá chladnější a vlhčí než zbytek bytu, zejména pokud netopíte pod oknem. Rostliny, které pocházejí z tropických deštných lesů, snesou stín, ale nesnesou průvan a chlad od okna. Proto je lepší umístit je dál od skla, případně na stojan. Ideální je, když listy nejsou v přímém kontaktu s okenním sklem.

Pokud se rostlině nedaří, nezkoušejte ji zachránit hnojivem. Nejprve zkontrolujte kořeny, substrát a světlo. Často stačí přesunout květináč o půl metru blíž ke sklu nebo vyměnit těžkou zeminu za vzdušnější směs. Severní okno není handicap, jen vyžaduje jiný přístup než jižní – méně zalévat, více pozorovat a vybírat druhy, které stín nejen přežijí, ale berou ho jako svůj domov.
Společná pravidla pro všechny tři metody: nikdy nepoužívejte nůžky, které předtím přišly do styku s chemikáliemi nebo špinavou vodou. Řezné rány nechte vždy zaschnout, jinak se do pletiva dostane hniloba. Mladé rostliny nezalévejte jako dospělé, jejich kořeny jsou křehké. První hnojení zařaďte až po dvou měsících od zakořenění. A především – zamiokulkas roste pomalu. Pokud se po měsíci nic neděje, neznamená to, že jste udělali chybu. Znamená to, že rostlina dělá přesně to, co má.

Dvanáct druhů, které se na severním okně neztratí Mezi spolehlivé patří aspidistra, tchýnin jazyk (sansevieria), zamiokulkas, filodendron (menší druhy), scindapsus, maranta, kalathea, kapradiny jako nephrolepis, spathiphyllum, aglaonema, peperomie a begonie (kvetoucí i listové). Všechny mají společné to, že byt v paneláku přírodě rostou byt v paneláku podrostu a přímé slunce je spíš poškodí. Pozor ale na zálivku: ve stínu rostliny odpařují méně vody, takže přemokření je častější chybou než sucho.
Zálivku přizpůsobte ročnímu období. V zimě zalévejte méně a nechte substrát mezi zálivkami mírně proschnout. Hnojení omezte na polovinu běžné dávky a aplikujte jen od března do září. Pokud listy blednou a rostlina se vytahuje, chybí jí světlo – pomůže přesun blíž k oknu nebo doplňkové osvětlení. Naopak hnědé skvrny na listech často znamenají popálení od přímého slunce, což se na severním okně stává jen byt v panelákuýjimečně, pokud odrazem pronikne ostré světlo.