Reducery versus async akce: co testovat izolovaně a co ne

Z Mazovia


Pozor také na názvy a velikost písmen. C# rozlišuje malá a velká písmena, takže console.writeline nefunguje. Stejně tak záleží na střednících na konci příkazů a na párování složených závorek. Když editor ohlásí chybu na řádku, který vypadá správně, podívejte se o pár řádků výš — chybějící závorka nebo středník se často projeví až později. Čtěte celé hlášení, ne jen první slovo.

Kdy se vyplatí extrahovat a kdy inline Extrakce proměnné, metody nebo konstanty je nejčastější refaktoring a nástroje ji zvládnou za vteřinu. Označte výraz, zvolte extrakci a IDE vytvoří nový prvek včetně správného typu. Pozor na vedlejší efekty: pokud extrahovaný byt v panelákuýraz obsahuje volání, které se nesmí opakovat, zkontrolujte, zda nástroj nezměnil pořadí nebo počet volání. Opakem je inline, Http://Ingeekswetrust.De tedy vložení proměnné nebo metody zpět na místo použití. Hodí se při zjednodušování, ale u metod s více návratovými cestami ověřte, že výsledek zůstane čitelný a nezmění se chování.

Async akce: middleware jako hranice testu Async akce (thunk) nejsou čisté, takže je netestujte přes skutečný store. Vytvořte si falešný dispatch a falešný getState – obyčejné funkce, které sbírají volání do pole. Zavolejte thunk s těmito náhradami a ověřte, jaké akce se odeslaly a v jakém pořadí. Pro požadavky použijte stub, který vrací předem připravenou odpověď nebo odmítnutí. Nesnažte se simulovat celý HTTP stack; nahraďte jen tu jednu funkci, kterou akce volá.

Na co si dát pozor: thunk často čeká na výsledek asynchronní operace, takže test musí být asynchronní a musí počkat na dokončení. Pokud akce volá dispatch uvnitř .then, bez await test skončí dřív, než se něco stihne odeslat. Dále hlídejte, že se v chybové větvi neodesílá úspěšná akce – to je častá chyba při kopírování bloků try/catch. A nezapomeňte testovat i situaci, kdy odpověď dorazí pozdě a mezitím se změní stav; thunk by měl pracovat s aktuálním getState, ne s hodnotou zachycenou na začátku.

Refaktorování kódu často vypadá jako hodiny ručního přepisování: přejmenovat proměnnou, přesunout metodu, rozdělit dlouhou funkci. Vestavěné nástroje v IDE ale dělají přesně tuto práci rychleji a bezpečněji, pokud je používáte vědomě. Klíčové je pochopit, kdy nástroj jedná sémanticky a kdy jen textově. Rozdíl je zásadní: sémantická operace upraví všechny výskyty včetně volání a referencí, textová náhrada zasáhne i řetězce a komentáře, kde změna nepatří.

Přesuny a změny signatur patří mezi operace, kde se ruční práce nevyplácí. Přesun třídy nebo metody do jiného balíčku automaticky upraví importy a reference. Změna parametru metody zase nabídne aktualizaci všech volání. Zde ale vzniká nejvíc chyb: nástroj nezná dynamická volání přes reflexi, řetězce v konfiguraci ani volání z jiných modulů, které nejsou v projektu. Před potvrzením se podívejte na náhled a po refaktoringu spusťte testy. Pokud testy chybí, alespoň zkompilujte celý projekt, ne jen otevřený soubor.

Pro první aplikaci si zvolte malý cíl: načtení jména, výpočet a výpis výsledku. Po každé změně program spusťte a ověřte chování. Nepřidávejte pět funkcí najednou, protože pak nebudete vědět, která část selhala. Až bude základ fungovat, teprve pak zkuste větve, cykly a vlastní metody. Tímto postupem se vyhnete nejčastějšímu zdržení a naučíte se číst chyby místo toho, abyste je obcházeli.

Začátek s C# vypadá jednoduše: otevřít vývojové prostředí, If you liked this post and you would like to receive more info with regards to úLožNé Prostory V MaléM Bytě kindly check out the page. zvolit šablonu konzolové aplikace a napsat pár řádků. Většina lidí ale ztratí první hodinu na něčem jiném než na samotném kódu. Nejčastější chybou je špatně zvolený typ projektu nebo cílový framework. Pokud při vytváření projektu vyberete konzoli místo knihovny a naopak, aplikace se buď nespustí, nebo se chová jinak, než čekáte. Před potvrzením dialogu se vždy podívejte na dva údaje: šablonu projektu a cílový framework.

Nakonec počítejte s tím, že nástroj je jen pomocník. Před každou větší operací mějte uloženou práci nebo čistý stav v verzovacím systému a refaktoring dělejte odděleně od změn chování. Kombinace malých sémantických kroků, kontroly náhledu a testů je rychlejší než ruční přepisování a výrazně snižuje riziko, že něco zůstane zapomenuté.

Po vytvoření projektu dostanete soubor s metodou Main. To je vstupní bod programu. Kód, který se má opravdu spustit, patří právě sem, případně do metody, kterou z Main zavoláte. Začátečníci často píší příkazy mimo jakoukoli metodu a diví se, že jim editor hlásí chybu. V C# nemůže být spustitelný kód jen tak volně v souboru. Pokud chcete něco vyzkoušet, vložte to do těla Main a spusťte program znovu.