Ramínko se do mělké skříně nevejde napříč. Co s tím

Nejúčinnější krok je zabránit tomu, aby pára z koupelny vůbec do šatny došla. Dveře mezi koupelnou a šatnou nechte zavřené a osaďte je těsněním po obvodu. V koupelně musí fungovat odtah — buď ventilátor s dostatečným výkonem, nebo okno. Ventilátor nenechávejte běžet jen po dobu sprchování; nechte ho zapnutý ještě deset až patnáct minut po zavření vody. Pokud je odtah slabý, pára si cestu najde právě přes šatnu.

Prohlédněte vnější plášť skříně ze strany, kde je přístupný. Hledejte tmavé skvrny, vyduté hrany, popraskaný nátěr nebo spáry, kde se drží voda. Zkontrolujte, zda je horní hrana skříně opatřená oplechováním a zda voda stéká mimo konstrukci. U podlahy ověřte, jestli není skříň postavená přímo na vlhké zdi bez odvětrávací mezery. Právě chybějící mezera mezi skříní a zdí patří k nejčastějším chybám při montáži.

Šatní skříň hluboká 60 cm je standard, který vznikl kvůli ramínkům. Jenže v panelákových bytech se často setkáme s mělčími skříněmi, typicky 40 až 50 cm. Do takové skříně se ramínko s kabátem nevejde napříč, protože samotné ramínko měří na šířku obvykle 40 až 45 cm. K tomu se připočítá ještě několik centimetrů na látku, která na ramínku visí. Výsledek: dvířka nejdou zavřít, nebo se ramínko zkříží a oblečení se mačká.

Udržitelný systém poznáte podle toho, kolik pohybů potřebujete k uložení věci. Pokud musíte otevřít dvě dvířka, odsunout krabici a přendat hromadu, nikdy to dělat nebudete. Každá věc má mít své místo, kam se dostanete jedním pohybem ruky. Zavěšování na ramínko je pohodlnější než skládání do komínků, proto věšte vše, co se věšet dá. Trička, svetry a mikiny na ramínkách zabírají méně času při uklízení a zároveň méně místa než neposedné hromady, které se stejně vždycky sesypou.

Co se nahoru skutečně vej

Základní pravidlo zní: do šuplíku patří věci, které chcete mít skryté, ale zároveň potřebujete, aby byly rychle dostupné. Typicky jde o drobnosti, které by na polici působily nepořádně nebo by se ztratily: ponožky, spodní prádlo, opasky, šátky, drobná elektronika, léky, kosmetika. Naopak předměty, které používáte denně a chcete je mít na očích, patří na polici. Šuplík není popelnice na „něco, co se možná bude hodit".