Proč se zdi při klíčování odchází a co děláte špatně

Uzavřená skříňka schová nepořádek, ale taky ho vyrábí. Typická chyba je hluboká skříňka bez vnitřního členění. Věci se vrší dozadu a dopředu, takže to, co potřebujete, je vždy vzadu. Pomůže jediná věc: rozdělit hloubku na dvě zóny. Do přední dejte to, co používáte denně, When you liked this informative article and also you wish to obtain more info relating to http://Www.ssoblm.org i implore you to go to our web site. do zadní sezónní nebo záložní zásoby. Pokud skříňka nemá zásuvky, dokupte vkládací boxy, které se vysouvají jako šuplík.

Klíčování neboli chroma key vypadá jednoduše: dáte za postavu zelené plátno, v postprodukci barvu odstraníte a hotovo. úložné prostory v malém bytě praxi se ale velmi často stává, že po odstranění klíčovací barvy zmizí i části postavy, okraje jsou zubaté nebo kolem vlasů zůstábyt v panelákuá zelený opar. Příčinou nebývá software, ale podmínky při natáčení. Pokud se výsledek „zdi" rozpadá, chyba vznikla dávno předtím, než jste otevřeli střihový program.

Nastavení citlivosti a doby svícení se podceňuje. Vysoká citlivost znamená, že čidlo zareaguje i na malý teplotní rozdíl – třeba na kočku nebo na auto s teplým motorem. Dobrá praxe je citlivost snížit na nejnižší hodnotu, při které ještě člověk ve vzdálenosti několika kroků od vchodu světlo rozsvítí. Doba svícení by měla být tak dlouhá, aby člověk stihl dojít ke dveřím, odemknout a vejít. Příliš krátká doba nutí k mávání rukama, příliš dlouhá zbytečně svítí do prázdna.

Co obložit a čím, aby to fungova

Vůně, kterou vy necítíte, ale host a

Další častá chyba je špatně zvolený formát a komprese. Pokud natáčíte do silně komprimovaného souboru s malým barevným rozlišením, klíčovač nemá dost přesnou informaci o barvě a okraje se rozpadají do kostek. Natáčejte s co nejmenším kompresním poměrem, v barevném prostoru, který zachovává dost detailů v zelené, a s vyváženou bílou. Automatické vyvážení bílé na scéně se zeleným pozadím dělá přesně to, co nechcete: posune celkový odstín a klíčovač pak hledá barvu, která v záběru už není.

Kam s botníkem, věšákem a zrcadl

Odsazení od pozadí a barva oblečení Herci nebo objekt musí stát alespoň metr až dva před plátnem. Čím blíž stojí, tím víc na plátno vrhá stín a tím víc se odráží zelená barva na záda, ramena a vlasy. Tomuto jevu se říká spill a je to nejčastější důvod, proč po klíčování zůstávají zelené kontury. Pomáhá i to, že postavu nasvítíte zepředu a zezadu samostatně, aby barva pozadí nepronikala do obrysu. Zároveň nikdy nenosíte zelené oblečení, zelené doplňky ani lesklé materiály, které barvu odrážejí. Zelená kravata na zeleném plátně zmizí i s kusem krku.

Základ je rovnoměrné osvětlení pozadí. Zelená plocha musí být nasvícená stejně v rozích i uprostřed, bez hotspotů a bez stínů. Dvě nebo tři svítidla na plátno, měkká a ideálně ze stran, udělají víc než dražší kamera. Rozdíl v jasu mezi nejsvětlejším a nejtmavším místem plátna by měl být co nejmenší. Když je plátno v jednom rohu výrazně tmavší, klíčovač tuto oblast buď neodstraní, nebo naopak odstraní i kus postavy, protože se snaží vyrovnat rozdíl.

Při samotném klíčování nepoužívejte jen jeden posuvník. Začněte výběrem nejsytějšího zeleného bodu na plátně, potom upravte toleranci a měkkost hran. Následně potlačte spill samostatným nástrojem, ne globálním odbarvením celého obrazu. Kontrolujte výsledek na tmavém i světlém pozadí, protože chyby v poloprůhledných okrajích jsou vidět jen na jednom z nich. Vlasy, sklo a pohybové rozmazání vyžadují ruční dotažení masky, žádný automat to neudělá dokonale.

Největší past je snaha zachránit špatný záznam v postprodukci. Pokud je plátno nerovnoměrně osvětlené, postava nalepená na plátně a záběr překomprimovaný, žádný trik to nespraví. Opakované natáčení s rovnoměrným světlem, správným odstupem a vhodným oblečením zabere méně času než hodiny laborování s klíčovačem. Když se „zeď" rozpadá, vraťte se k natáčení, jak zařídit malou kuchyni ne k dalším efektům.