Procházka po Novém Městě: secese, kubismus a příběhy domů

Hry, které nepotřebují žádné pomůcky Vyzkoušejte „Země a moře". Na zemi si páskou nebo křídou (venku) vyznačte dvě rovnoběžné čáry. Mezi nimi je moře, za čárami země. Děti stojí uprostřed a na váš povel „země!" skočí za jednu čáru, na povel „moře!" za druhou. Postupně povely zrychlujte a občas je záměrně opakujte. Děti, které skočí na špatnou stranu, se vracejí do středu. Tato hra zlepšuje pozornost a orientaci v prostoru. Důležité je, aby měly děti dostatečně široké rozestupy, nejlépe každý na vlastní ose.

Méně známý, ale velmi zábavný nápad je „orienťák bez buzoly" – naučte děti používat slunce a stíny. Když je poledne, je stín nejkratší a ukazuje na sever (na severní polokouli). Hledejte společně místa, kde je ráno stín dlouhý, v poledne krátký, a večer zase dlouhý. Tato hra rozvíjí orientaci a děti baví, dokud jim nezačne kručet v břiše. Pak se vydejte zpět a cestou si povídejte, co se vám líbilo nejvíc – to je důležitý rituál, který učí děti vnímat hodnotu zážitku, ne věci.

Typická chyba prvního návštěvníka je snaha protančit celou noc bez přestávky. I když je hudba skvělá, dopřejte si pauzu každou hodinu – protáhněte nohy, If you adored this article and you would like to acquire more info with regards to jak zařídit malou kuchyni please visit the website. napijte se, a pokud se cítíte unavení, raději odejděte dřív. Kvalita zážitku neklesá s délkou pobytu, ale s tím, jak se cítíte. Poslouchejte své tělo a nebojte se odejít, když už nemáte energii. V Praze je noční doprava omezená, takže si předem zjistěte, jak se dostanete domů – ať už tramvají, metrem, nebo taxíkem. Vždy mějte byt v paneláku telefonu rezervu energie a ideálně i číslo na někoho, kdo vás může vyzvednout.

Na závěr si naplánujte cestu tak, abyste skončili u Paláce. Tato stavba je učebnicovým příkladem pozdního funkcionalismu s důrazem na vertikální členění. Sedněte si na lavičku naproti a chvíli pozorujte, jak se budova mění s denním světlem. Vyhněte se návštěvě v poledne, kdy je slunce přímo nad hlavou a ztrácí se kontrast mezi světlem a stínem. Nejlepší je odpolední světlo nebo čas těsně před západem slunce, kdy vyniknou plastické tvary fasády. A pokud si chcete odnést něco víc než jen fotky, zkuste si načrtnout půdorys jednoho z domů – to je nejlepší způsob, jak pochopit logiku funkcionalistického myšlení.

Prostor pod schody do podkroví bývá často jen bezduché úložiště. Přitom jde o místo s přirozenou intimitou a potenciálem stát se vaším oblíbeným čtecím zákoutím. Než se pustíte do přestavby, promyslete si několik zásadních věcí, které rozhodnou o tom, zda koutek bude skutečně funkční, nebo jen pastí na prach.

Nejčastější chybou bývá ignorování sklonu stropu. Když koupíte běžné křeslo s vysokým opěradlem, může se stát, že se do kouta nevejde nebo budete muset hlavu sklápět. Řešením je nízké sedátko – taburet, pouf nebo lenoška s nízkým opěrákem. Nezapomeňte také na podlahu. Beton nebo staré dřevo bez izolace vás bude chladit i v létě. Položte silný koberec, který sám o sobě zútulní prostor a tlumí hluk z chůze po schodech.

Klíčové detaily, které prozradí skutečný funkcionalismus Při procházce k Paláci (myslíme tím kulturní dům na rohu Jungmannovy a Charvátovy ulice) si všímejte tří věcí. Zaprvé: okna. Funkcionalistická okna jsou obvykle pásová, široká, bez členění a mají co nejvíce světla. Zadruhé: střecha. Místo klasických sedlových střech zde najdete ploché střechy, které často skrývají terasy nebo zahrady. Zatřetí: materiály. Původní stavby používají kombinaci režného zdiva, skla a kovu. Pokud vidíte moderní plastové repliky, je to signál, že budova prošla necitlivou rekonstrukcí.

Praktická rada: mějte u sebe jen nezbytné věci – mobil, platební kartu, klíče. Velká kabelka nebo batoh vám bude překážet při tanci a může být i bezpečnostní riziko. Většina klubů má šatnu, ale ta může být v noci přeplněná. Pokud jdete ve skupině, domluvte se na místě setkání uvnitř, protože signál v klubu bývá slabý a hledat se mezi stovkami lidí je otrava. Počítejte také s tím, že uvnitř je hlučno – domluvte si předem, jak se budete dorozumívat, třeba pomocí gest nebo zpráv na mobilu.

Až budete mít pocit, že energie dochází, přejděte na klidnější aktivitu: „poslouchání lesa". Sedněte si všichni zády ke stromům, zavřete oči a minutu poslouchejte. Poté každý řekne, co slyšel – vítr, ptáka, vlastní dech. Tato hra děti zklidní a naučí je vnímat prostředí. Často je překvapí, kolik zvuků normálně přeslechne. Dobré je ji zařadit na začátek výletu, aby se naladily, nebo na konci jako tečku.

Další tip: „Barevní čerti". Určete jednoho čerta, který stojí uprostřed místnosti. Ostatní děti si stoupnou k jedné stěně a čert vyvolá barvu (například „modrá"). Kdo má na sobě modrou, může projít na druhou stranu bez chycení. Ostatní se snaží proběhnout, aniž by je čert chytil. Kdo je chycen, stává se čertovým pomocníkem. Pro ztížení vyvolávejte barvy, které děti nemají – pak musí všichni běžet. Hra je výborná na procvičení postřehu a spolupráce.