Otáčení matrace vynecháváte ve špatný den a ničíte si záda

Co naopak nedělejte: nekupujte zázračné nosní pásky a spreje, pokud problém není v nosu. Nepřidávejte do ložnice aromalampy a parfémované svíčky – vůně dráždí sliznici a chrápání zhoršuje. A nezakrývejte chrápajícího další peřinou, abyste ho ztišili. Ucpaný nos se tím nevyřeší. Pokud se chrápání objevuje spolu s pauzami v dýchání, ranními bolestmi hlavy nebo denní únavou, úpravy pokoje nepomohou. To je signál, že patří k lékaři, ne k dalším vychytávkám do ložnice.

Potrubí a šachty vedou zvuk jako tun

Typická chyba je dávat pod postel vlhké věci. Prané prádlo musí být stoprocentně suché, jinak začne plesnivět do týdne. Další chyba je skladovat tam jídlo nebo krmivo pro domácí mazlíčky. I zavřené to láká hmyz a myši. A třetí chyba: cpát tam věci, které potřebuješ často. Pokud musíš box vytáhnout každý týden, znamená to, že tam nepatří. Prostor pod postelí má sloužit sezónnímu uskladnění, ne dennímu používání.

Kdy je dřevěná deska lepší a kdy horší Dřevěná deska bez čalounění nutí držet trup vzpřímeně. Pokud máte lůžko s vysokým čelem a sedíte na posteli krátce, je to funkční. Jakmile ale potřebujete oporu pro delší sezení, tvrdý povrch tlačí na lopatky a po hodině bolí. Řešením není desku odstranit, ale přidat vrstvu. Na pevnou desku našroubujte latě 4 × 4 cm svisle po 10 cm a mezi ně vložte molitan 5 cm. Získáte oporu, která se nepropadá, a přesto netlačí.

Největší chyba je čtení vleže na boku s knihou nebo tabletem položeným vedle hlavy. Oko pak musí neustále přeostřovat mezi řádky, které jsou vůči sobě v různé vzdálenosti. Sval řasnatého tělíska pracuje bez odpočinku a po deseti minutách ochabne. Náprava je jednoduchá: podložte si hrudník a hlavu tak, aby text byl kolmo k očím ve vzdálenosti asi 35–45 cm. Knihu držte oběma rukama nebo použijte pevnou podložku, která drží stejný sklon. Jakmile se vzdálenost mění, ostření se rozpadá.

Většina lidí si myslí, že matrace je věc, kterou koupí, položí na postel a sedm let na ni zapomene. Přesně tak vzniká ta známá proleženina uprostřed, do které se ráno probudíte s bolavými zády. Otáčení a obracení matrace není rozmar výrobců ani reklamní trik. Je to jediná údržba, kterou matrace skutečně potřebuje, aby vydržela a hlavně aby fungovala.

Rozdíl mezi měkkým čalouněným čelem lůžka a dřevěnou deskou nepoznáte podle vzhledu, ale podle toho, jak se o ně opíráte. Měkké čelo vzniká tak, že se na nosnou desku (dřevotříska, MDF nebo překližka) nalepí molitan o tloušťce 3–8 cm a potáhne textilem. Dřevěná deska je jen ta nosná část bez molitanu, případně s tenkou vrstvou filcu. Obě varianty mají stejnou kostru, liší se pouze povrchem, o který se dotýká vaše hlava a záda.

Typická chyba je koupit měkké čelo jen podle fotky v katalogu. Fotografie neukáže tloušťku molitanu ani hustotu. V prodejně si na čelo klepněte kloubem prstu: dutý zvuk znamená tenkou vrstvu, tupý a plný znamená hustou pěnu. Dále zkuste čelo zatlačit dlaní. Pokud se látka ohne o více než centimetr a zůstane promáčknutá, po roce bude sedřená. U dřevěné desky kontrolujte, zda je z masivu, nebo z dýhy. Dýha na MDF se po dvou letech odloupne v místě, kde se opíráte.

Před koupí si změřte, v jaké výšce se opíráte. Posaďte se na postel, opřete se a nechejte někoho označit místo, kde se dotýká hlava a lopatky. Měkké čelo musí mít v tomto místě molitan alespoň 5 cm. Pokud je níž, bude vás tlačit rám. Dřevěná deska musí být v této výšce hladká a bez suků. SuK způsobí tlakovou bolest i přes oblečení.

Měkké čalounění je příjemné, dokud sedíte. Problém nastane, když se potřebujete opřít celou vahou a číst nebo se dívat na televizi. Molitan se stlačí, látka se ohne a vy se postupně sesunete dolů. Po dvaceti minutách už nesedíte, ale ležíte s krkem dozadu. Tento jev je nejčastější u čel o tloušťce do 4 cm a u levných pěn s nízkou hustotou. Hustý molitan 30 kg/m³ a více drží tvar, ale ani ten neřeší úhel sklonu.

Začněte vlhkostí vzduchu. Suchý vzduch vysušuje sliznici nosu a hltanu, ta otéká, zužuje průsvit a chrápání se zesiluje. Vytápěná ložnice v zimě běžně klesá pod třicet procent relativní vlhkosti. Zvlhčovač je nejúčinnější řešení, ale funguje jen tehdy, když ho používáte správně: nastavte cílovou vlhkost mezi čtyřiceti a padesáti procenty, vodu měňte každý den a filtr čistěte podle návodu. Typická chyba je nechat zvlhčovač běžet naplno celou noc – přemokřený vzduch podporuje plísně a roztoče a stav dýchacích cest to nezlepší.

Poloha hlavy se dá ovlivnit i z druhé strany postele. Zvednutí čela lůžka o deset až patnáct centimetrů sníží tlak na dýchací cesty, protože hlava je výš než trup. Nepoužívejte na to další polštáře – ty hlavu jen ohne dopředu a krk se ohne, což dýchání zhorší. Podložte nohy postele nebo použijte nastavitelný rošt. Stejně tak pomůže, když chrápající spí na boku, ale nutit ho k tomu přes noc je boj, který většinou prohrajete. Místo toho zkuste, aby si před spaním vyčistil nos – opláchnutí nosní dutiny fyziologickým roztokem uvolní průchod a snižuje potřebu dýchat ústy.