Obojek proti blechám, nebo kapky: co zvolit pro kočku

Během nácviku dávejte pozor na to, jak kočka dýchá a jestli nejí. Odmítnutí potravy je signál, že je stres příliš velký a tempo je potřeba zpomalit. Některé kočky ocení feromonový sprej nastříkaný do přepravky dvacet minut předem, jiné potřebují přikrýt přepravku lehkou plenou, aby měly klid a tmu. Vyzkoušejte obojí a sledujte, co konkrétnímu zvířeti pomáhá. Nikdy nepoužívejte obojek ani vodítko, které by kočku v přepravce mohlo zachytit o mřížku.

Jak postupovat, když už chcete obojek i kapky použív

Rozhoduje šířka, materiál a způsob uchycení Délka je jen jedna část. Úzké parní vodítko se zaříznuté do dlaně vás donutí povolit ruku, a pes vycítí slabost. Pro každodenní městské chození se osvědčuje ploché vodítko šířky kolem dvou centimetrů, které se dobře drží i v zimě v rukavicích. Když pes zabere, nepálí do ruky a vy máte čas zareagovat dřív, než se rozjede.

Letadlo s kočkou není nemožné, ale vyžaduje přípravu, která začíná dávno před odletem. Mnoho leteckých společností povoluje přepravu kočky v kabině, jiné pouze v zavazadlovém prostoru. Prvním krokem je proto zjistit konkrétní pravidla vybrané aerolinky – maximální hmotnost zvířete i přepravky, počet zvířat na let, typ přepravky a zda je nutná předchozí rezervace. Některé společnosti mají na každý let limitovaný počet zvířat v kabině, a pokud si místo nezajistíte včas, může se stát, že poletíte bez kočky. Ověřte si také, zda aerolinka vyžaduje potvrzení o zdravotním stavu nebo očkování.

Obojek proti blechám vypadá jako nejjednodušší řešení. Nasazením zvířeti kolem krku se zbavíte starostí s kapkami nebo tabletami. Jenže ne každá kočka ho snese a ne každý obojek skutečně účinkuje. Rozhoduje účinná látka, typ obojku a způsob nasazení. U koček platí dvojnásob, že špatně zvolený přípravek může ublížit víc než blechy samotné.

Typická chyba je pořídit dlouhé vodítko s myšlenkou, že se pes bude učit sám. Ve městě to vede k opaku: pes si zvykne na vzdálenost a každé zkrácení vnímá jako trest. Další častý omyl je navíjecí mechanismus. Ten neustále drží mírné napětí, takže pes nikdy nezažije kontakt s volným vodítkem. Přestane rozeznávat, kdy táhne a kdy jde u nohy.

Nenuťte štěně do plné dávky granulí, kterou běžně dostává. Nabídněte malé množství něčeho, co má silnou vůni a štěně ho zná – třeba trochu vařeného kuřecího masa bez kůže a koření, rozmačkanou vařenou rýži nebo trochu neslazeného jogurtu. Podávejte vlažné, ne studené z lednice, protože teplota podporuje chuť k jídlu. Množství držte na jedné až dvou lžících a nabízejte každé dvě až tři hodiny. Pokud štěně odmítne, misku odeberte a zkuste to znovu později. Nechte ho v klidu, ale mějte přehled o tom, kolik toho skutečně sní.

Kočka, která přepravku vidí poprvé až v momentě, kdy je potřeba vyrazit k veterináři, ji bude vnímat jako past. Zvíře, které se nikdy předtím v uzavřeném prostoru nepohybovalo, zpravidla ztuhne, začne mňoukat nebo se pokusí o útěk. Tomu se dá předejít tím, že přepravku necháte několik dní stát v obývacím pokoji jako běžnou součást nábytku. Dveře nechte otevřené nebo úplně sundané, dovnitř položte deku, na které kočka běžně spí, a občas tam hoďte pár pamlsků. Cílem není, aby se do přepravky nastěhovala, ale aby si ji přestala spojovat s něčím neznámým a ohrožujícím.

Typická chyba je spěch. Majitelé často chtějí všechno stihnout během jednoho odpoledne, ale kočka potřebuje čas. Pokud ji do přepravky násilím strčíte hned první den, celý nácvik se zhroutí a zvíře si vytvoří negativní spojení, které se bude opakovat při každé další cestě. Stejně chybné je nechat přepravku na chodbě nebo ve sklepě a vytáhnout ji až v den odjezdu. Kočka pak nemá šanci si prostor osahat a reaguje stejně jako na neznámý předmět.

Před samotnou cestou přepravku zajistěte tak, aby se dveře nemohly samovolně otevřít. Do auta ji postavte na podlahu za sedadlo spolujezdce nebo na sedadlo připoutané bezpečnostním pásem, nikdy ji nedržte na klíně. Na delší cestu přibalte podložku, kterou lze snadno vyprat, a vlhčené ubrousky. Po návratu nechte přepravku ještě den otevřenou na obvyklém místě, aby si kočka udržela pocit, že jde o běžnou věc. Pokud nácvik zvládnete trpělivě, ušetříte zvířeti opakovaný stres a sobě poškrábané ruce při každé návštěvě ordinace.

Nácvik zavírání dveří a krátké jízdy Jakmile kočka přepravku ignoruje nebo si do ní sama sedne, zavřete na dvě tři vteřiny dveře, hned je otevřete a dejte pamlsek. Tento krok opakujte několikrát denně, dokud zvíře nezačne zůstávat v klidu i při zavřených dveřích. Potom přidejte zvednutí přepravky ze země a položení zpět. Teprve když to kočka zvládá bez paniky, postavte přepravku do auta a nastartujte motor, aniž byste někam jeli. Zastavte, vraťte se domů, pochvalte. Až po tomto nácviku podnikněte první skutečnou jízdu — nejlépe krátkou, jen kolem bloku, aby si kočka spojila auto s něčím, co skončí.