Muchomůrka šedivka a muchomůrka růžovka: rozdíl, který rozhoduje

Z Mazovia

Domů noste houby v prodyšném košíku, ne v igelitové tašce, kde se zapaří a zapaří i případné larvy. Každou plodnici před uložením zkontrolujte: měkká místa, díry po červech nebo nahořklý zápach znamenají, že houba patří do koše, ne do kuchyně. Pokud si nejste jisti určením, nechte houbu na místě. Modrání samo o sobě není znakem jedovatosti, ale ani zárukou jedlosti.

Rourky jsou úložné prostory v malém bytě mládí bělavé, později žluté až olivově zelené, na řezu modrají. Třeň je zavalitý, v horní části žlutý, ve spodní části výrazně červený až vínový a pokrytý jemnou červenou síťkou. Právě kombinace žlutého třeně se síťkou a červeného spodku je nejspolehlivější poznávací znak. Záměna hrozí hlavně s hřibem kovářem, který má třeň celý žlutý a síťku jemnější, a s hřibem Le Galové, jenž má třeň žlutý bez červené. Oba jsou jedlé, takže záměna neznamená otravu, ale koloděj je chuťově ceněnější.

První krok je pořídit si hotový prorostlý blok, ne spóry ani tekutou kulturu. Blok rozbalte jen zčásti, aby měl přístup vzduch, ale nevysychal. Postavte ho do místnosti s teplotou kolem osmnácti až dvaceti stupňů, mimo přímé slunce a topení. Vlhkost držte kolem osmdesáti procent — pomůže vlhká utěrka v okolí nebo jednoduchý rozprašovač, který použijete dvakrát denně. Nestříkejte přímo na plodnice, na to jsou citlivé.

Před tepelnou úpravou houby znovu zkontrolujte a očistěte štětečkem nebo vlhkou utěrkou. Mytí pod tekoucí vodou mnohé druhy zbytečně nasákne a na pánvi se pak dusí místo restování. Nakrájejte je na stejně velké kousky, aby se prohřály rovnoměrně. Čerstvé houby vařte dostatečně dlouho, nejméně deset až patnáct minut, a to i u druhů, které se běžně jedí. Nikdy neochutnávejte syrové houby.

Plodnice se obvykle objeví za jeden až tři týdny po otevření bloku. Sklízejte je, když mají okraj ještě mírně podvinutý, ne až když jsou placaté — tehdy už ztrácejí chuť i strukturu. Odlamujte je opatrně u základu, zbytek bloku nechte v klidu. Po první vlně blok odpočiňte, snižte vlhkost a po týdnu až dvou znovu zvlhčete. Obvykle dá dvě až tři solidní sklizně.

Namáčení hub se používá hlavně u sušených kousků, které mají ztvrdnout nebo potř písku. Jenže právě ve vodě se houby chovají jinak než na suchu: savý pórovitý materiál nasákne vodu a s ní i všechno, co je kolem. Pokud se namáčení zvrhne, houby přestanou být potravinou a stanou se rizikem. Následující čtyři pravidla pomohou rozhodnout, kdy je lepší houby vyhodit, než je dál zpracovávat.

Kde roste a jak ho sbírat Koloděj je houba teplých listnatých lesů, nejčastěji dubových a bukových porostů, ale roste i v parcích a na hrázích rybníků. Plodnice se objevují od června do září, výjimečně i v říjnu, nejvíce po vydatných deštích a v teplém počasí. Roste jednotlivě nebo v malých skupinách, nikdy ne v trsech. Při sběru plodnici vykruťte nebo odřízněte nízko u země a místo po ní lehce přihrňte, aby se mycelium nepoškodilo. Staré a přerostlé plodnice nechte osvětlení v obýváku lese, rourky bývají hořké a houba se rozpadá.

Typická chyba je spoléhat na to, že „v lese je vždycky vlhko". Listnatý les na kopci vyschne rychleji než údolí s potokem, a borový les drží vláhu jinak než bučina. Dávejte přednost stinným severním svahům, okrajům potoků a místům s hlubokou vrstvou listí. Naopak holiny a okraje cest na slunci vynechejte. Další častá chyba je sbírat po dlouhém suchu – plodnice, které najdete, bývají staré a červivé, i když vypadají dobře.

Na pánvi rozehřejte tuk, koloděj krátce orestujte, podlijte trochou vody a duste pod pokličkou deset až patnáct minut. Dobře se hodí do směsí s cibulí, do omáček a do polévek. Před sušením plátky krátce povařte, aby se ztratila případná hořkost, a sušte při mírné teplotě. Zmrazovat lze jenom předem tepelně upravené houby. Nejčastější chyba je sběr přerostlých plodnic a jejich zpracování syrových, což vede k trávicím potížím. Nedávejte koloděje dětem ani lidem s citlivým žaludkem a vždy jej připravujte tepelně.

Začni kloboukem. Šedivka má klobouk šedohnědý až šedoolivový, matný, s jemnými šupinkami, které jsou spíš plošší a přitisklé. Růžovka bývá víc do růžova až červenohněda a její šupinky jsou výraznější. Dej pozor na mladé plodnice, kdy se barvy stěn do obýváku ještě nevyvinuly. Typická chyba je posuzovat houbu podle jednoho znaku. Vždy si projdi klobouk, třeň, prsten i bázi najednou.

Zpracovat koloděj je nejlepší co nejdříve, ideálně tentýž den. Klobouk očistěte vlhkým hadříkem, ne vodou, třeň odkrojte a zkontrolujte, zda není dutý nebo zčervenalý. Rourky u mladých plodnic ponechte, u starších je stáhněte, bývají tuhé. Houbu krájejte na plátky silné asi půl centimetru. Při krájení se dužnina zbarví do modra, to je normální a barva se při tepelné úpravě ztratí.