Když vlhkost v koupelně útočí, sádrokarton zachráníte takto
Základem je položit desky na suchý, rovný a pevný podklad. Ideální je dřevěný rošt nebo paleta, která zvedne hrany alespoň deset centimetrů nad zem. Mezi spodní desku a podklad nikdy nedávejte igelit, který by bránil odvětrání. Pokud skladujete venku pod přístřeškem, musí být podlaha vyspádovaná tak, aby voda odtékala mimo prostor. Typická chyba je položení desek přímo na betonovou podlahu v novostavbě: beton vlhkost uvolňuje měsíce a desky ji ochotně nasají.
Základní překlady se hodí znát, i když anglicky nečtete. "Sádrokarton" se do angličtiny překládá jako plasterboard, drywall, wallboard nebo gypsum board. Jednotlivé vrstvy se označují jako "sheet", profily jako "stud" nebo "track", šrouby jako "drywall screws". Špachtle na tmelení je "taping knife", spárovací páska "joint tape". Když narazíte na "skim coat", jde o tenkou vrstvu tmelu na celou plochu, což je častý postup při renovaci. "Mud" znamená tmel, "tape" páska a "joint compound" je hmota do spár.
Pro kutily je nejpraktičtější rada: pokud pracujete podle anglického videa nebo návodu, nejprve si ověřte, zda jde o americký nebo britský standard. Rozdíly v rozměrech, typech desek i způsobu montáže jsou větší, než se na první pohled zdá. Vždy měřte dvakrát, řežte jednou a spojům věnujte více času než samotnému šroubování. Právě kvalitně provedené spoje rozhodují o tom, zda bude hotová stěna rovná a bez prasklin.
Vlhká koupelna je pro sádrokarton největší nepřítel. Běžná deska nasákne vodu, nabobtná a během pár měsíců ztratí pevnost. Pokud ale potřebujete sádrokarton použít právě v koupelně, musíte sáhnout po impregnované variantě, která je do vlhkého prostředí určená. Poznáte ji podle zelené barvy a označení, že je do vlhka. Nikdy nepoužívejte obyčejnou bílou desku, ani když ji natřete barvou. Vlhkost pronikne spárami a deska se rozpadne zevnitř.
Díra v sádrokartonu vznikne rychle – stačí neopatrný pohyb s nábytkem, příliš dlouhý vrut nebo dětská hra. Oprava není složitá, ale záleží na velikosti poškození. Malé dírky do průměru asi dvou centimetrů zvládne tmel bez výztuhy. Větší otvory už potřebují záplatu, která drží pohromadě. Rozhodující je také to, zda je sádrokarton na stěně, nebo v podhledu, kde hrozí spadnutí záplaty.
Nejprve si připravte pracovní postup. Vypněte elektřinu, pokud je v místě zásuvka nebo vypínač. Okraje díry ořízněte ostrým nožem do pravoúhlého tvaru – kulaté otvory se špatně záplatují. Odstraňte volné částice a prach. Do malé dírky stačí vpravit akrylátový tmel pomocí stěrky a nechat zaschnout. U větších děr vyřízněte z nového sádrokartonu záplatu o dva centimetry větší než otvor. Tu vložte do díry a upevněte vruty do okolního profilu nebo do dřeva, které jste předtím vsunuli za sádrokarton.