Když už máte omítky, je čas na terasu

Nezapomeňte na spád alespoň pět procent a čistící lišty proti listí. U polykarbonátu počítejte s tím, že po letech zežloutne, u skla zase s tím, že každý dotek nechá stopu. Rozhodujte podle toho, co je nad terasou důležitější: celý text světlo, klid od deště, nebo teplota pod střechou. Kompromis neexistuje, jen správně zvolený materiál pro konkrétní místo.

Nejčastější chyba je spoléhat na to, že „to steče samo". Voda z okapu dopadá svisle a vytlouká přesně jedno místo. Další chybou je ucpaný žlab, který při dešti přetéká přes okraj a teče po fasádě přímo na terasu. Žlab proto čistěte dvakrát ročně, na jaře a na podzim, a síťku proti listí nekombinujte s těsným krytem, který vodu zpomaluje. U dřevěné terasy počítejte s tím, že i dobře odvedená voda zanechá na povrchu vlhkost. Nátěr proto obnovujte dřív, než se objeví první šedé skvrny.

Sklo propustí nejvíc přirozeného světla a zůstává čiré i po letech. Jenže bezpečnostní sklo je těžké, potřebuje pevnou konstrukci a jeho tepelně izolační vlastnosti jsou slabé. V létě se pod ním terasa přehřívá, v zimě naopak rychle chladne a vzniká kondenzace. Zásadní je vrstvené nebo tvrzené sklo, nikdy ne obyčejné okenní. Podlepení fólií zabrání tomu, aby se při prasknutí rozsypalo na ostré střepy.

Materiál hraje roli. Tuhá deska bez otvorů je pro zlomení proudu lepší než síťovina nebo prkna s velkými mezerami. Ty totiž vítr jen rozdělí na několik menších proudů, které se za nimi opět spojí a víří. Pokud potřebujete clonu kvůli soukromí, zvolte pevný panel s několika úzkými svislými štěrbinami, ne hustou mřížku. Štěrbiny musí být orientované ve směru proudění, ne proti němu.

Základní pravidlo: mezi hranou stolu a zdí nebo zábradlím musí být alespoň 75 cm, ideálně 90 cm, jinak se za stůl nikdo pohodlně neposadí a nikdo neprojde. U třímetrové hloubky to znamená, že stůl o šířce 80 cm zabere i s židlemi klidně dva metry. Zbývá metr na průchod k domu nebo k zídce. Pokud potřebujete i gril nebo úložný box, hloubka se rychle vyčerpá. Proto se vyplatí kreslit půdorys v měřítku a zakreslit i otevírání dveří a výklopné desky.
Hluk deště: kde polykarbonát překvapí Déšť na skle je hlasitý, ale pravidelný a lidé si na něj zvyknou. Polykarbonát bez izolace duní víc, zvlášť tenký komůrkový profil. Řešením je silnější deska s více komorami, nebo plná vrstva. Někdo pod ni přidává ještě druhou desku s mezerou. Tím se hluk výrazně sníží, ale zároveň se zhorší prostup světla. Pokud je terasa hned u ložnice, vyplatí se na akustiku myslet předem, ne až po montáži.

Osazení venkovní terasy u novostavby se řeší až po dokončení interiéru omítek, ne dřív. Důvod je jednoduchý: mokré omítky potřebují vyschnout a jakákoli práce v bezprostřední blízkosti fasády jim škodí. Pokud terasu osadíte před omítkami, hrozí, že ji zedníci poškodí, zapráší nebo použijí jako odkladiště materiálu. Stejně tak se vyplatí počkat, až bude hotová finální úprava soklu a drenáž kolem domu.

Nakonec si vše překontrolujte ještě jednou před vrtáním. Zkontrolujte úhlopříčky pracovního rámu, zkontrolujte, že všechny sloupky mají stejnou světlou výšku od horní hrany rámu, a zkontrolujte, že žádný sloupek nestojí v cestě odtoku vody. Pokud něco nesedí, opravte to ještě na sucho. Dodatečné úpravy už stojící pergoly jsou mnohem pracnější a často znamenají nové kotvení.

Teplo pod střechou se řídí jinými pravidly. Sklo propouští krátkovlnné záření, které se uvnitř mění na teplo a už neuniká. Polykarbonát s UV filtrem a mléčným nebo opálovým odstínem část světla odrazí, takže pod ním bývá o několik stupňů chladněji. Tmavé a průhledné desky naopak teplo drží jako skleník. Pomáhá i přesah střechy, boční větrání a světlá podlaha, která část světla odrazí zpět.

Zastřešení terasy není jen otázka vzhledu. Rozhoduje o tom, jak dlouho vám vydrží materiál, kolik světla pod ním zůstane a jestli se v létě pod střechou nedá vydržet. Polykarbonát a sklo vypadají na první pohled podobně, ale chovají se úplně jinak. Každý má jiný vliv na hluk deště, prostup tepla a nároky na údržbu.

Praktické pravidlo: na terasu, kde se sedí v parném dni, volte polykarbonát s difuzním světlem a alespoň desetimilimetrovou komůrkou. Na místo, kde má být co nejvíc světla a čistý výhled, berte sklo, ale počítejte s vyšší hmotností a náročnější konstrukcí. Vždy kontrolujte, na jaké zatížení sněhem a větrem je profil certifikovaný. Podceňovaná chyba je uchycení desek napevno bez dilatačních otvorů — materiál se v horku roztahuje a přišroubovaná deska praská.

If you liked this article and you also would like to obtain more info about Mediawiki.copyrightflexibilities.eu nicely visit our web page.