Když mícháte látky v bytě, držte se tří pravidel

Obývací pokoj vypadá nudně většinou proto, že v něm zůstalo původní uspořádání z dob, kdy se do něj nastěhovalo. Nábytek stojí u stěn, televize je na opačné straně než sedačka a světlo svítí jen ze stropu. Než začnete utrácet za nový nábytek, zkuste místnost nejdřív vyklidit. Vynesení koberce, odsunutí konferenčního stolku a odpojení prodlužovaček zabere jedno odpoledne a ukáže vám skutečný prostor. Teprve pak je vidět, co místnosti chybí a co naopak přebývá.

Optické zvětšení místnosti není o kouzlech, ale o práci se světlem a odrazy. Než začnete cokoli kupovat, stoupněte si do dveří a podívejte se, kam dopadá denní světlo a co vidíte naproti oknu. Právě protilehlá stěna rozhoduje o tom, jestli bude místnost působit hlubší, nebo stísněnější. Zrcadlo umístěné naproti oknu odráží světlo i výhled a prostor se tím opticky protáhne. Zrcadlo na boční stěně naopak odráží protější zeď a místnost jen zopakuje, takže nezískáte nic navíc.

Barvy držte na třech základních tónech. Jeden neutrální na stěny a velké plochy, jak zařídit malou kuchyni jeden tmavší na nábytek a jeden výrazný na doplňky. Výrazný tón se má opakovat nejméně třikrát, jinak bude působit jako náhoda. Polštář, váza a jedna kniha ve stejné barvě stačí. Vyhněte se tomu, aby každý předmět byl jiný. Není to eklektismus, je to nepořádek. Pokud máte rádi výrazné vzory, použijte je jen na jedné ploše, například na závěsech, a zbytek nechte klidný.

Kolik to stálo, se nedá říct jednou částkou, protože cena roste s rozsahem prací. Rozhoduje, zda měníte jen povrchy, nebo i rozvody a okna. Nejvíc peněz spolkne řemeslo, ne materiál. Proto si předem napište seznam prací a u každé si ověřte, zda ji zvládnete sami. Malování a montáž nábytku ano, elektřinu a vodu ne. Dobře naplánovaná proměna obýváku není o drahých věcech, ale o tom, že každá koruna jde na místo, které skutečně používáte.

Na podlahu položte čistou fólii a tapetu na ni rozviňte lícem dolů. Lepidlo nanášejte válečkem rovnoměrně po celé ploše, ne jen do středu. Okraje musí být stejně lepivé jako střed. Poté tapetu nechte dvě až tři minuty odpočinout, aby se papír srovnal. Začněte lepit od stropu dolů a vždy jen jeden pruh. Pruh přiložte k zdi, horní okraj zarovnejte a přitlačte ho. Pak postupně uvolňujte spodní část a hladítkem nebo plastovou stěrkou vytlačujte vzduch směrem ke krajům. Nikdy netlačte vzduch do středu, vytvoříte tím bublinu, kterou už nerozpoznáte.

V ložnici vytěžte prostor pod postelí. Pokud máte rám s nohami, vsuňte tam nízké ploché boxy na kolečkách; pokud ne, zvolte úložnou postel s úložným prostorem. Nad nočními stolky připevněte úzkou poličku na knihu a sklenici. Ve skříni přidejte druhou tyč na ramínka, pokud je výška alespoň metr dvacet. Nenechávejte na vrchu skříně prázdno – patří tam kufry a sezonní oblečení v látkových vacích, ne volně ložené věci.

Materiál rozhoduje o tom, jak textilie vypadá na dotek i v prostoru. Hladké látky, jako len, bavlna nebo hedvábí, odrážejí světlo a působí chladněji. Vlněné a froté textilie světlo pohlcují, dodávají teplo a hloubku. V jednom celku je vhodné střídat maximálně dva až tři typy povrchů. Když dáte k sobě samet, satén a lesklou viskózu, vznikne přehlídka odlesků a prostor ztratí klid. Naopak kombinace hrubého lnu, hladké bavlny a vlněného přehozu působí přirozeně a vydrží roky.

Největší proměnu neudělá nová sedačka, ale světlo. Stropní svítidlo uprostřed místnosti vytváří ploché, neosobní světlo, které z každého koutu dělá kancelář. Přidejte dvě až tři menší světelné zdroje do různých výšek: stojací lampu k sedačce, menší lampu na stolek nebo na polici a jednu do rohu, který bývá ve stínu. Každé světlo by mělo mít vlastní vypínač. Večer pak rozsvítíte jen jednu nebo dvě a místnost získá hloubku, kterou za denního světla nemá.

Praktický postup na závěr: vyberte jednu textilii, která zůstane — zpravidla koberec nebo potah pohovky. K ní přidejte dvě neutrální látky v různých strukturách. Teprve potom hledejte vzorovaný kus, který mezi ně vstoupí jako spojnice. Všechno nechejte dva dny ležet na svém místě a pozorujte, jak se mění při ranním a večerním světle. Co vypadá dobře ráno, jak zařídit Malou kuchyni nemusí fungovat večer — a naopak.

Začněte poměry, ne vzory. Osvědčené schéma pro obývací pokoj je 60 % klidové plochy, 30 % středně výrazné textilie a 10 % akcentu. Klidovou plochu tvoří zpravidla velké kusy — závěsy, koberec nebo potah pohovky. Střední vrstvu zastoupí přehoz, polštáře, případně sedák na židli. Akcent tvoří jeden menší prvek: plyšový polštářek s geometrií, běhoun s výrazným motivem nebo tkaná deka. Když akcentů přidáte víc, oči nemají kam spočinout a prostor začne působit roztříštěně.

If you liked this article and you simply would like to receive more info concerning více na webu please visit our internet site.