Když máte turistickou lékárničku, najdete ji i poslepu

Turistická lékárnička má jednu zvláštní vlastnost: čím méně ji potřebujete, tím méně ji znáte. A pak přijde okamžik, kdy ji potřebujete okamžitě – ve tmě, v dešti, s čelovkou v zubech. Abyste v takové chvíli nesahali naslepo do hromady obvazů a prášků, musíte lékárničku uspořádat tak, aby fungovala bez zraku. Nejde o estetiku, ale o přesně dané pozice a hmatové rozdíly.

Nástroje a drobnosti, na které se zapomíná: izotermická fólie, byt v paneláku která v nouzi nahradí přístřeší před větrem, píšťalka na přivolání pomoci, čelovka s náhradní baterií a powerbanka. Do lékárničky patří i zápisník a tužka — kdy jste lék podali, kolik a v kolik hodin. Záchranáři se na to ptají jako první. Přidejte malý šicí set a záchrannou deku, obojí váží skoro nic. Nepřidávejte naopak velké lahve dezinfekce, těžké nůžky na obvazy nebo celou domácí lékárnu. Každé kilo navíc vás na túře zpomalí a unaví.

Oblečení ber vrstvené. Funkční tričko, lehká mikina, nepromokavá bunda a náhradní ponožky. Náhradní kalhoty nejsou potřeba, stačí jedny, ve kterých jdeš. Spacák zvol podle předpovědi, v létě stačí lehký, na jaře a na podzim přidej izolační vrstvu. Karimatku nešetři, kvalitní nafukovací nebo pěnová váží málo a rozhoduje o tom, jestli se vyspíš. Jídlo ber jen na snídani, oběd a večeři plus dvě svačiny. Energetické tyčinky a ořechy stačí, těžké konzervy nech doma.
Když dítě odmítá jít dál, nevyhrožujte a netlačte. Zastavte se, dejte mu napít a nabídněte krátkou hru. Například počítání značek nebo hledání kamenů určité barvy. Někdy stačí říct, že za dalším stromem je odpočívadlo. Nikdy nelžete o vzdálenosti, děti to poznají a ztratí důvěru. Pokud je dítě opravdu vyčerpané, obraťte se zpět. Cílem není vrchol, ale to, aby si túru příště zopakovalo.

Děti nehlásí žízeň včas. Pijte s nimi v pravidelných intervalech, ne až když jsou unavené. Sladké limonády nejsou vhodné, zvyšují žízeň. Voda s trochou šťávy nebo neslazený čaj stačí. Jídlo rozdělte na malé porce, které dítě sní v klidu vsedě. Pokud jíte za chůze, dítě se zadýchá a jídlo odmítne. Tyčinka nebo chleba se sýrem jsou lepší než čokoláda, která se v teple rozteče. Na delší túru berte i něco slaného, tělo ztrácí soli.

Kompas noste vždy u sebe, i když máte GPS. Naučte se odečítat azimut a udržovat směr podle něj. Finta je úložné prostory v malém bytě tom, že si předem zvolíte orientační bod v dálce — strom, skálu, vrchol — a jdete k němu. Když ho dosáhnete, zvolíte další. Nikdy nejděte „jen tak" podle pocitu. Další častá chyba: lidé nastaví azimut a pak ho během chůze několikrát mění, protože je cesta pohodlnější. Tím se odchýlí o desítky metrů. Kompas kontrolujte každých 15–20 minut, ne až když se ztratíte.

Základem je ošetření ran. Mějte po ruce dvě velikosti sterilních čtverečků, roli náplasti, obinadlo a elastické obinadlo na výrony. Nůžky s tupým hrotem a pinzeta na klíšťata či třísky. Dezinfekci volte ve formě, která nebarví a neštípe v otevřené ráně — jodové roztoky na sliznice nepatří. Rukavice minimálně jedny, ideálně dvě, protože při ošetřování cizí krve si je vezmete vždy. Běžnou chybou je nosit obvazový materiál jen v originálním obalu, který se v dešti rozmočí. Přendejte ho do uzavíratelného sáčku.

Většina lidí si lékárničku na túru sestaví jednou, strčí ji do batohu a už na ni nesáhne. Právě v tom je problém. Obsah, který dával smysl před dvěma lety, nemusí odpovídat tomu, kam dnes jdete a s kým. Než vyrazíte, vysypte lékárničku na stůl, zkontrolujte expirace a doplňte chybějící. Léky po expiraci nevyhazujte hned do koše, ale nahraďte je novými; u některých antibiotik a kapky do očí platí, že po datu ztrácejí účinnost rychleji, než výrobce přiznává.

Na alergie a anafylaxi myslete dřív, než se objeví. Kdo má předepsaný adrenalin v autoinjektoru, musí ho mít vždy u sebe, ne v batohu na dně. Zkontrolujte, zda není prošlý a zda tekutina není zakalená. Druhá osoba ve skupině musí vědět, kde injektor je a jak se používá. Typická chyba: člověk si vezme dva kusy, ale ani jeden nezkusí nanečisto. Trénink s neaktivním cvičným kusem jednou za sezónu zabere pět minut a zachrání život.

Nakonec obsah jednou za rok projděte a přizpůsobte konkrétní akci. Na jednodenní výšlap stačí kompaktní sada do půl kila. Na vícedenní přechod s dětmi přidejte dětské dávkování, náhradní léky na teplotu a více obvazového materiálu. Lékárničku balte tak, aby byla na vrchu batohu, ne pod spacákem. Když ji potřebujete, obvykle prší, je tma a třesou se úložné prostory v malém bytěám ruce — v tu chvíli nechcete nic hledat. Lepší je mít méně věcí, které znáte, než plnou tašku, ve které se nevyznáte.

In case you loved this short article and you want to receive more info about http://Ossenberg.ch/ generously visit our own web site.