Když chcete 8desko s minimem asfaltu, začněte u podkladu

Osmičková deska, tedy prkno o šířce zhruba 20 cm, se často řeší tam, kde je potřeba přejít z betonu nebo asfaltu na jiný povrch. Pokud chcete, aby deska obsahovala co nejméně asfaltu, nejde o to vybrat „ekologičtější" variantu z regálu. Asfalt je v takové desce pojivo, které drží kamenivo pohromadě. Čím méně ho tam je, tím větší je podíl kameniva a tím křehčí a náchylnější deska bývá. Minimum asfaltu tedy znamená maximum kameniva a minimum prostoru pro chyby při pokládce.

Před cestou si čelovku vyzkoušejte doma. Nasaďte si ji na hlavu, zapněte nejpoužívanější režim a zjistěte, jestli vás pásek netlačí a jestli světlo neoslňuje spolucestující. Ověřte, že ovládání zvládnete hmatem i v rukavicích. Zkontrolujte těsnění a krytku, protože vlhkost a déšť odhalí každou netěsnost. A hlavně — vezměte si záložní zdroj světla, i kdyby to měla být malá příruční svítilna. Selhání jediné čelovky v noci na neznámé trase je zbytečné riziko, které se dá snadno odstranit.

Pro rovné lesní cesty, polní pěšiny a lehké kopce stačí nízká bota s měkkou podrážkou a síťovinou. Výhodou je nízká hmotnost a rychlé schnutí, takže se hodí i na letní výlety, kde se potíte. Pozor ale na chybu, kterou lidé dělají opakovaně: nízkou „trekovou" botu si berou na vícedenní přechod s těžkým batohem. Kotník pak nemá oporu a při bočním došlapu na kořen nebo kámen snadno dojde k výronu. Pokud váš batoh přesáhne zhruba deset kilogramů, nízká bota přestává být rozumnou volbou.

Co skutečně patří do batohu a co ne Do batohu patří: malá lékárnička, izolační fólie, čelovka, powerbanka, mapa v papírové podobě, nůž, opalovací krém, čepice a rukavice i v létě. Nepřidávejte náhradní oblečení na převlečení, pokud nejedete na více dní. Nepřidávejte jídlo na cestu zpět, pokud víte, že se vrátíte do civilizace. Nepřidávejte knihu, reproduktor ani velký fotoaparát, pokud nejste ochotni nést je celý den v ruce. Každá zbytečnost navíc se ve stoupání násobí.

Prázdný batoh na horský výlet neznamená, že si nic nevezmete. Znamená to, že každá věc má své místo a účel. Většina lidí si na jednodenní výšlap naloží zbytečnosti, které cestou ani nevyndají. Přitom stačí dodržet několik zásad a batoh zůstane lehký i na celodenní túru s převýšením přes tisíc metrů.

Typická chyba je brát si příliš mnoho vody v těžkých lahvích. Místo toho použijte měkké lahve nebo vak na vodu, které se přizpůsobí batohu. Další chybou je nedostatečné zabalení – věci se v batohu posunují a tlačí do zad. Těžké věci dávejte doprostřed a blízko zad, lehké nahoru a dolů. Co budete potřebovat během dne, dejte do horního víka nebo do boční kapsy, abyste nemuseli batoh pokaždé vysypávat.

Před koupí si boty zkoušejte odpoledne, kdy má noha přirozeně větší objem, a vezměte si ponožky, ve kterých skutečně chodíte. Projděte se po schodech a na šikmé ploše, ne jen po koberci. Sledujte, zda pata drží, prsty mají před sebou asi centimetr mezery a nikde nic netlačí. Doma pak boty noste několik hodin v suchu, abyste odhalili tlaková místa dřív, než vyrazíte na ostrou túru. A pamatujte: správná bota se nerozšlapuje – správná bota sedí hned.

Častá chyba je nosit hardshell celý den i při suchém počasí. Membrána se ucpe potem, přestane dýchat a vy se pod ní přehřejete. Stejně špatné je vzít si v zimě jen softshell a spoléhat na to, že „vydrží". Jakmile začne padat mokrý sníh, softshell nasákne a ztratí izolační schopnosti. Další chyba je nedostatečná údržba: hardshell je třeba prát v určených prostředcích a obnovovat impregnaci, jinak se voděodolný svrchní materiál nasytí vodou a membrána přestane fungovat.

Do vysokohorského terénu a na sněhové přechody se hodí tvrdá bota s pevnou podešví, která umožní nasazení maček. Tady už ale platí, že bota musí být dokonale padnoucí, protože tvrdý materiál se téměř neroztáhne. Zásadní chyba je kupovat boty „na dorost" nebo o číslo větší s tím, že se vytlačí. U membránových bot naopak neberte menší velikost, i když se zdají prostorné – v chladu se noha stahuje a prsty se pak tlačí do špičky.

Většina lidí řeší stoupání, ale zapomíná na to, že i sjezd může být vyčerpávající. Technický, kamenitý sjezd nutí brzdit, stát v pedálech a držet tělo v napětí. Po pěti takových kilometrech jsou nohy i ruce hotové, i když jste vůbec nešlapali do kopce. Do plánu proto zařaďte i náročnost terénu dolů. Ideální je spojit prudké stoupání s pozvolným, širokým sjezdem, který se dá jet v klidu a bez neustálého zvedání ze sedla.

Před odchodem si batoh zvažte. Pro jednodenní výlet by měl vážit do pěti kilogramů včetně vody a jídla. Pokud má víc, něco je zbytečné. Zkuste si ho nasadit a projít se po bytě. Zjistíte, kde tlačí a co chybí. Prázdný batoh není cíl, ale výsledek promyšleného výběru. Na horách oceníte každé deko, které nenesete.