Kde hledat golema v Praze a jak se přitom nezmýlit

Z Mazovia

Palác Kinských stojí na východní straně Staroměstského náměstí v Praze a návštěvníci ho často míjejí bez povšimnutí, jako další řadový dům. Přitom jde o jednu z nejlépe dochovaných barokních staveb ve městě. Pokud se na něj chcete podívat cíleně, vyhraďte si alespoň půl hodiny a začněte vnějškem. Průčelí je totiž tím, co dělá palác výjimečným víc než interiér, který dnes slouží výstavním účelům.

Praktická rada na závěr: vezměte si s sebou dalekohled nebo si alespoň stoupněte blíž k zábradlí. Detaily jsou vysoko a v šeru. Pokud fotografujete, vypněte blesk – je zakázaný a ruší ostatní. A hlavně: nespěchejte. Kaple sv. Václava je místem, kde se vyplatí zůstat o pár minut déle než ostatní. Právě tehdy, když se dav posune dál, můžete skutečně vidět to, pro co sem lidé chodí už staletí.

Košíře se na první pohled tváří jako obyčejná pražská čtvrť, kterou projedete tramvají cestou z centra na Smíchov nebo do Motola. Kdo se ale zastaví a projde se mezi ulicemi, narazí na stopy staré vsi: nízké domky, kamenné zídky, kapličku a úzké cesty, které kopírují původní hospodářské stezky. Pochopení tohoto přechodu není jen vlastivědná zajímavost. Pomůže při hledání bydlení, při rekonstrukci staršího domu i při orientaci v tom, co od čtvrti čekat.

Dál se dá pokračovat kolem Staronové synagogy a směrem k náměstí, kde se příběh prolíná s běžným městským provozem. Tady je užitečné vědět, že mnohé „golemovské" motivy v dnešní podobě vznikly až v 19. století jako literární zpracování a později je převzala populární kultura. Kdo to ví, nepřekvapí ho, že se různé zdroje rozcházejí v detailech — v tom, kdo golema oživil, jak ho uklidnil a co se s ním stalo potom. Rozpory nejsou chyba, jsou součástí materiálu.

Nejdřív si projděte fasádu z odstupu. Obejděte náměstí do protilehlého rohu a všimněte si, jak se štít a průčelí opticky mění podle úhlu pohledu. Typická chyba je dívat se na palác z bezprostřední blízkosti: detaily sochařské výzdoby sice uvidíte, ale ztratíte celkovou kompozici. Pomáhá i to, že si nejprve prohlédnete spodní pás s portálem a teprve pak postupujete pohledem vzhůru k atice a štítu. Uvědomíte si, že stavitel pracoval s vertikálou mnohem víc než většina okolních domů.

Nejčastější chyba je spěch. Lidé přijedou, udělají pár snímků a odjedou s dojmem, že „to nic není". Druhá častá chyba je opačný extrém — nadšení bez ověření. Než začnete tvrdit, že jde o gotiku, porovnejte stavbu s podobnými objekty v okolí a hledejte písemné zmínky. Místní muzeum, obecní kronika nebo odborná literatura bývají dostupnější, než se zdá. Vyhněte se ale tomu, abyste z fotky na internetu dělali závěr o stáří stavby.

Nejdřív si ujasněte, kterou Košíře vlastně řešíte. Historické jádro kolem kostela a staré návsi má jiný rytmus než panelové celky na okrajích. Pokud kupujete nebo pronajímáte nemovitost, ověřte si v katastru, do které části pozemek spadá, a projděte se tam v různou denní dobu. Typická chyba je posuzovat čtvrť podle jedné ulice: rozdíl mezi klidnou vilovou částí a rušnou dopravní tepnou je zde otázkou několika set metrů.

Kdo chce jít hlouběji, ať si předem přečte starší zpracování pověsti a porovná je s tím, co uvidí na místě. Rozdíly mezi textem a realitou jsou nejlepší učebnicí toho, jak legendy v Praze fungují. A pokud jde o otázku, kde golem bydlel, nejpoctivější odpověď zní: v příbězích, které se soustředí na Staré Město, a v představách těch, kdo je vyprávějí dál.

Interiér paláce bývá přístupný podle aktuální výstavy, takže se předem ujistěte, zda je otevřeno, a nepočítejte s tím, že si projdete celou budovu. Pokud je výstava otevřená, věnujte pozornost schodišti a proporcím místností — právě tam poznáte, jak se barokní palác liší od běžného měšťanského domu. Nečekejte ale původní mobiliář, ten se nedochoval. Nejčastější zklamání vzniká z očekávání, že uvidíte „barokní bydlení"; realita je spíš výstavní prostor v historickém plášti.

Závěr je střízlivý: ghetto nezmizelo náhodou ani kvůli jediné kampani. Zmizelo v dlouhém procesu, kde se ozdravné argumenty mísily s dopravními a reprezentativními zájmy a kde se rozhodovalo dům od domu. Kdo chce porozumět asanaci, musí pracovat s mapou, spisy a fotografiemi současně a neustále rozlišovat mezi plánem, provedením a důsledky rady pro rekonstrukci lidi.

Co si ověřit, než se barvy stěn do obýváku Košíř přestěhujete U starších domů v původní vsi počítejte s tím, že stavby vznikaly postupně a bez jednotného plánu. Při prohlídce se ptejte na vlhkost ve sklepích, stav odpadů a to, zda dům stojí v záplavové nebo svažité zóně. Svahovitý terén je tu běžný, takže odvodnění pozemku není detail. U novějších bytů zase prověřte skutečnou dostupnost: vzdálenost k zastávce na mapě neříká nic o převýšení, které musíte každý den zdolat pěšky.