Kartonové krabice proměníte v dětský krámek i kuchyňku

Funkcionalistické stavby často vnímáme jako chladné kancelářské bloky nebo anonymní sídliště. Nové Město v Praze ale ukazuje úplně jinou tvář – ukrývá perly, které vznikly pro slavné osobnosti a dodnes slouží svému účelu. Nejde jen o fasády, ale o celý příběh bydlení, kultury a proměny města. Když se vydáte na procházku, zkuste vnímat detaily, které přeskakují: vstupní portály, původní dveře, dlažbu ve vestibulech.

Nezapomeňte na rozcvičku. Stačí pět minut protažení zápěstí, ramen a nohou. Studené svaly jsou náchylnější ke zranění. Po lezení se nezapomeňte protáhnout znovu, pomáhá to regeneraci. Po první návštěvě vás možná budou bolet svaly, které jste ani neznali – to je v pořádku, za pár dní to přejde. Pokud vás ale bolí klouby nebo ostrá bolest, něco je špatně a je třeba přestat.

Než krabici z recyklace pošlete do sběrného dvora, zastavte se. S trochou času a základních pomůcek z ní totiž vznikne herní svět, který děti využijí na dlouhé měsíce. Nemusíte být zruční ani kupovat drahé vybavení — stačí pár velkých kartonů, řezák, izolační páska a barvy nebo samolepicí fólie. Děti se navíc rády podílejí na stavbě, takže nejde jen o výsledek, ale i o společný zážitek.

Pokud je židle starší deset let a sedáváte na ní denně, pravděpodobně je ekonomicky výhodnější pořídit novou. Oprava má smysl u kvalitních kancelářských modelů, kde se dají vyměnit všechny díly. Levné židle z obchodních domů ale často nemají dostupné náhradní díly, a pak je jediným rozumným řešením jejich likvidace a koupě nové.

Na co se zaměřit při prohlídce fasád a vstupů Při procházce se vyhněte dvěma častým chybám. První je přehlédnutí detailů v přízemí – typické pro funkcionalismus jsou pásová okna, ale i kovové mříže a zábradlí s jednoduchými tvary. Druhá chyba je zaměňovat funkcionalismus s kubismem; na Novém Městě najdete obojí, ale liší se hlavně v dekoru. Funkcionalistické stavby mají hladké plochy bez ornamentů, kubismus naopak pracuje s hranoly a ostrými výstupky.

Poslední rada: neporovnávejte se s ostatními. Někdo vyleze cestu hned, jiný potřebuje více pokusů. Důležité je, že jste přišli a zkoušíte to. Po pár návštěvách zjistíte, že se zlepšujete, a to je ten nejlepší motivátor. A pokud se vám první lezení nelíbí, nevzdávejte to hned. Zkuste jinou stěnu, jiný den nebo jiný typ lezení – bouldering, lezení s lanem, nebo třeba top rope. Každý si najde svůj styl.

Nejjednodušší a nejšetrnější metodou je sušení na vzduchu. Svažte bylinky do malých svazků (maximálně pět až sedm stonků), aby mezi nimi mohl proudit vzduch. Zavěste je hlavou dolů na suché, tmavé a dobře větrané místo – světlo totiž urychluje rozklad silic. Teplota by se měla pohybovat kolem dvaceti až pětadvaceti stupňů. Pozor na vlhké kuchyně a sklepy, kde hrozí plesnivění. Pokud nemáte možnost zavěšení, rozložte bylinky na čistou utěrku nebo papírový ubrousek v jedné vrstvě a denně je obraťte.

Jak na prodejní pult, který vydrží víc než jedno odpoledne Základem obchodu je stabilní pult. Spojte dvě krabice stejné výšky k sobě lepicí páskou a na ně položte pevný kartonový plát jako desku. Pokud chcete pult s pokladnou, vyřízněte do přední stěny otvor na ruce a z boční strany přidejte otevírací dvířka — stačí je naříznout do tří stran a přelepit páskou jako pant. Pro kuchyňku použijte větší krabici nastojato: horní plocha poslouží jako plotýnka, do boční stěny vyřízněte troubu a dovnitř vložte kartonovou polici.

Jak skladovat, aby osvětlení v obývákuůně vydržela co nejdéle Úplně usušené bylinky nasekejte nebo nechte vcelku – čím méně je rozdrobené, tím pomaleji ztrácí silice. Skladujte je ve vzduchotěsných nádobách z tmavého skla nebo keramiky. Igelitové sáčky a průhledné dózy jsou nevhodné, protože propouštějí světlo a neochrání před vlhkostí. Před uzavřením se ujistěte, že jsou bylinky naprosto suché – i nepatrná vlhkost způsobí, že se v nádobě vytvoří plíseň. Každý druh skladujte zvlášť, aby si zachoval svou specifickou chuť.

Při prvním lezení se držte spíše jednodušších cest (barevně označené obtížnosti) a zkoušejte různé typy chytů. Nebuďte překvapeni, že po prvních pár metrech se zadýcháte – to je normální. Odpočívejte na stěně tím, že se opřete o nohy a narovnáte ruce. Další častou chybou je chytání chytu příliš křečovitě. Uvolněte stisk a držte se jen tak, abyste nespadli. Čím víc se budete bát, tím více energie spálíte.

Jak poznat, že je čas na výměnu nebo rekonstrukci Zkuste jednoduchý test: v sedě se předkloňte a pak se pomalu narovnejte. Pokud cítíte, že opěrák jde rekonstrukce koupelny krok za krokem vámi s trhnutím, nebo slyšíte skřípání pružin, mechanismus je opotřebovaný. Často pomůže dotažení šroubů a seřízení odporu, ale pokud se opěrák viklá do stran, je to signál pro výměnu.