Kam s přečtenými svazky, aniž byste zahltili hlavní polici

Než začnete řešit cvičení na záda, změřte si hloubku sedu. Je to nejrychlejší oprava, kterou můžete udělat, a často stačí k tomu, abyste v klidu proseděli celý pracovní den.

Před vrtáním vyzkoušejte provizorní police z kartonu nebo dřeva. Připevněte ji na sucho páskou a opěradlo několikrát sklopte a zvedněte. Sledujte, jestli se karton ohne, nebo jestli se opěradlo zastaví dřív. Teprve pak vrtejte. Šrouby volte do hmotnostního jádra police, ne do dřeva na okraji. U sádrokartonu použijte kovové hmoždinky, které unesou váhu knih i opěradla.

Typická chyba je hluboká police, do které se vejde dvojitá řada knih. První řada vypadá skvěle, ale druhá je neviditelná a knihy v ní zapomenete. Stejně problematické jsou uzavřené skříňky s dvířky: rozečtenou knihu tam nikdo nebude chtít vracet, protože to znamená otevřít, najít místo a zase zavřít. Otevřený regál v dosahu je pro aktivní čtení vždy lepší než estetická skříň v rohu.

Kam s knihami, když není k

Základem je jednotná výška řady. Když vedle sebe stojí svazky podobné výšky, hřbety tvoří souvislý pás a oko se po něm klouže. Nesrovnalosti vznikají hlavně u knih, které se vymykají formátem. Ty patří buď na konec řady, nebo do samostatné police. Dalším pravidlem je orientace: rozhodni se, zda hřbety čteš shora dolů, nebo zdola nahoru, a drž se toho v celé polici. Půlka řady otočená jinak působí jako šum a snižuje přehlednost.

Nejčastější chyba je začít hned odklízet. Mnohem dřív, než sáhnete po krabici, si udělejte jasnou evidenci. Projděte všechny police a vytipujte, které svazky jste skutečně četli v posledních dvou letech a které jen zabírají místo. Teprve pak se rozhodujte, co s nimi. Bez tohoto kroku skončíte s přeskládanou knihovnou, ale pořád přeplněnou, protože si ke každému dílu řeknete, že se třeba ještě bude hodit.