Co získáte, když lodžii proměníte v obývák

Úzká předsíň se nedá rozšířit, ale dá se přimět, aby se tak tvářila. Většina lidí ale sáhne po prvním řešení, které je napadne, a tím si prostor ještě zhorší. Nejčastější chyba: zrcadlo pověšené přímo naproti vchodovým dveřím. V momentě, kdy vejdete, vidíte sami sebe v plné postavě a místnost působí jako tunel, ne jako prostor. Zrcadlo má smysl jen na boční stěně, ideálně tak, aby odráželo světlo z okna nebo z jiné místnosti, ne vaši siluetu.

Než začnete kupovat těžké závěsy nebo lepit na zeď korkové desky, zjistěte, kudy hluk skutečně proniká. Ze schodiště a z ulice se do ložnice dostává dvěma cestami: vzduchem (štěrbinami, netěsnostmi, otevřeným větracím otvorem) a konstrukcí (spáry ve zdivu, podlahou, rámem dveří). Dokud obě cesty neošetříte, utratíte peníze za řešení, které hluk jen ztlumí o pár decibelů. Nejčastější chyba je, že lidé utěsní dveře a zapomenou na větrací mřížku nebo na dutinu nad zárubní – tam jde hluk proudem.

Soukromí v ložnici není jen o světle zvenčí. Jde i o to, co je vidět dovnitř. Pokud bydlíte v přízemí nebo v prvním patře, zvažte kombinaci zatemnění a neprůhledné fólie na spodní část okna. Fólie propustí denní světlo, ale zvenčí neuvidíte dovnitř. Nepoužívejte ale fólii na celé okno, připravíte se o denní světlo, které přes den potřebujete k probuzení. Ráno naopak pomůže světlo pustit. Pokud máte zatemňovací roletu, nechte ji po probuzení otevřenou alespoň na půl hodiny. Tělo tak dostane jasný signál, že den začal.

Nejrychlejším řešením bývá zatemňovací závěs. Nekupujte látku podle barvy, ale podle gramáže. Zatemňovací závěsy mají na rubu souvislou vrstvu, která světlo pohlcuje. Zavěste je na tyč, která je širší než okno alespoň o dvacet centimetrů na každou stranu, a horní okraj umístěte nad rám, ne do něj. Častá chyba je pověsit závěs těsně k oknu: světlo pak uniká po stranách a nahoře. Pomůže i prodloužení závěsu až k podlaze, protože zabrání odrazu od parapetu.

Lodžie bývá v mnoha bytech odkladištěm, sušárnou nebo místem, kam se chodí jen kouřit. Přitom stačí málo a může sloužit jako plnohodnotná obytná místnost. Rozhodující je ale jedna věc: musíte ji nejdřív zbavit funkcí, které k obýváku nepatří. Pokud v ní zůstane sušák na prádlo, koště a krabice s věcmi, které jste rok nepoužili, žádné sezení ani stolování se neuchytí. Začněte tedy vyklizením a teprve pak řešte vybavení.

Nakonec zkontrolujte, co svítí, i když spíte. Nabíječka s diodou, stojící věž, hodiny s podsvícením. Všechno pryč nebo zakryté. Pokud potřebujete budík, použijte takový, který má slabé červené číslice a umí ztlumit jas. Modré číslice ruší spánek víc než červené. A až budete hotoví, projděte ložnici potmě. Uvidíte sami, jestli někde uniká světlo, které by vás mohlo vzbudit.

Teplota světla rozhoduje o pocitu z prosto

Teplé a slabé světlo večer, tma v noci Večer tělo potřebuje vědět, že se blíží noc. Modré světlo z obrazovek a studených žárovek tento signál potlačuje. Dvě hodiny před spaním přepněte na teplé bílé světlo s nízkou intenzitou. Místo stropního lustru použijte malou lampu s tlumeným jasem, ideálně umístěnou pod úrovní očí. Světlo zespodu unavuje oči méně než přímé světlo shora. Obrazovky nastavte na noční režim, ale ani ten není výhra. Lepší je telefon odložit mimo dosah postele.

Základem je tma. Pro spánek potřebujete co nejméně světla, ideálně žádné. Zatemňovací závěsy nebo rolety nejsou rozmar. Když je nemáte, pomůže obyčejná černá látka připevněná na suchý zip přes okno. Pozor na mezery po stranách. Stačí úzký proužek světla z ulice a mozek ho vyhodnotí jako signál, že je den. Před spaním zkontrolujte i kontrolky na televizi, nabíječce nebo routeru. Přelepte je černou izolační páskou. Zabere to pár minut a výsledek poznáte hned.

Častá chyba: jasná lampička přímo u hlavy. Svítí vám do očí, i když si čtete. Přesuňte ji na noční stolek dál od polštáře nebo použijte stojací lampu za ramenem. Další chyba je společná lampa pro dva. Jeden chce číst, druhý spát. Řešením jsou dvě samostatné lampy s vlastním vypínačem, případně malé čtecí světlo s úzkým kuželem. Nesnažte se kompromisem vyhovět oběma najednou, vznikne jen mizerné světlo pro oba.

Ložnice má jediný účel: spát. Každé světlo, které tomu brání, je problém. Nejde jen o lampičku na nočním stolku. Rozhoduje intenzita, barva i směr světla a také to, kolik světla proniká zvenčí. Pokud se budíte ve tři ráno nebo usínáte s telefonem v ruce, začněte řešit světlo dřív než matrace.