Co se stane, když trvanlivé potraviny skladujete špatně

Lepení je vhodné tam, kde se po balkoně chodí bosky nebo kde fouká vítr. Použijte flexibilní lepidlo pro exteriér a plochu desky potírejte i zespodu, aby se nevytvořily dutiny. Dutina zadrží vodu, ta zmrzne a odloupne desku i s dlažbou. Stejně důležité je spárování pružnou hmotou, která zůstane i po zmrzlé noci pružná. Tvrdá cementová spára na balkoně praská téměř vždy.

Prvním kritériem je hloubka. Věšák potřebuje jen pár centimetrů od stěny, takže se vejde i do chodby široké metr. Skříň naopak vyžaduje hloubku alespoň šedesát centimetrů, pokud do ní chcete zavěsit ramínka kolmo ke dveřím. Do užšího prostoru se dá pořídit skříň s hloubkou kolem čtyřiceti centimetrů, ale ramínka pak musí viset rovnoběžně s čelní stranou, což výrazně omezí kapacitu. Pokud je chodba užší než devadesát centimetrů, skříň s klasickými dveřmi ji ucpe a průchod se stane nepohodlným.

Než se pustíte do větších stavebních zásahů, vyzkoušejte levnější kroky v tomto pořadí: utěsněte spáry u dveří, doplňte těsnění po obvodu, zatěžte závěs okna a utěsněte prostupy. Teprve pak řešte předstěnu nebo výměnu dveří. Změřte výsledek v noci, kdy je hluk nejvíc slyšet. Pokud se situace nezlepší, je problém pravděpodobně ve stěně nebo v šachtě a bez stavebního zásahu se neobejdete.

Druhé pravidlo je o vzduchu. Balkon, kde jsou zavřené dveře a žádný průvan, je pro sušení stejně špatný jako koupelna. Nechte dveře na balkon pootevřené, aby vlhký vzduch mohl odcházet dovnitř a odtud pryč. Pokud je balkon zasklený, otevírejte okna, alespoň na dvě hodiny denně. Sušení v uzavřeném prostoru bez výměny vzduchu je nejčastější důvod, proč prádlo po dvou dnech páchne i když je suché na dotek.

Barvy a materiály hrají větší roli, než se zdá. Světlé odstíny stěn, závěsů a povlečení místnost opticky zvětší. Tmavé těžké látky a výrazné vzory na velké ploše prostor pohlcují a působí stísněně. Zrcadlo umístěné naproti oknu nebo na boční stěně dokáže místnost prosvětlit a přidat hloubku, ale nedávejte ho přímo proti posteli – odraz vlastního těla při probuzení může rušit. Koberec volte jeden, menší, s krátkým vlasem, aby se dal snadno uklidit a nepřekážel.

Zvláštní kapitolou jsou ořechy, sušené ovoce a semínka. Obsahují tuky, které snadno žluknou. V teple u kuchyňské linky vydrží jen pár týdnů. Pokud je kupujete ve větším množství, dejte je do sklenic a uložte do nejchladnějšího koutu spíže nebo do spodní zásuvky. Sušené ovoce zvlhne a začne kvasit, když stojí v blízkosti vařící se vody. Po otevření balení ho vždy uzavřete a spotřebujte do dvou měsíců.

Trvanlivé potraviny v bytě nejsou jen otázka místa. Rozhoduje o tom, co zůstane poživatelné a co po pár měsících skončí v koši. Základní pravidlo zní: temno, sucho, chladno a stabilní teplota. Kdekoli v bytě, kde se teplota přes den mění o víc než deset stupňů, trvanlivé potraviny zbytečně stárnou. Typicky jde o linku nad sporákem, prostor u topení nebo polici hned vedle myčky. Pokud tam skladujete mouku, rýži nebo luštěniny, počít ejte s tím, že vydrží výrazně kratší dobu, než uvádí obal.

Důležité je také pravidelně kontrolovat zásoby a dodržovat zásadu „first in, first out". Nové potraviny dávejte dozadu, starší dopředu. Na sklenice a krabice napište datum nákupu nebo minimální trvanlivosti. Jednou za měsíc spíž projděte a prošlé kusy vyřaďte. Nejde o to mít dokonalý systém, ale předejít plýtvání. Právě kvůli přehlédnutému datu končí v koši nejvíc trvanlivých potravin.

Nakonec myslete na vlhkost. Pokud spíž sousedí s koupelnou nebo má chladnou vnější stěnu, může se v ní tvořit kondenzace. Pomůže malý odvlhčovač nebo pravidelné větrání. Nikdy neskladujte potraviny přímo na podlaze, vždy na polici nebo podložce. Vlhkost se šíří zdola a první plíseň se objeví právě na spodní vrstvě. Když tyto zásady dodržíte, trvanlivé potraviny vydrží déle, chutnají lépe a spíž se stane místem, kde máte přehled.

Kam s oleji, konzervami a kořením Oleje a konzervy patří do chladnější části spíže, ideálně do spodních polic, kde je teplota nižší a stabilnější. Slunečnicový olej v průhledné lahvi na přímém světle žlukne během několika měsíců. Stejně tak konzervy, které mají promáčknuté nebo nafouklé víčko, raději vyřaďte. Koření v sáčcích ztrácí aroma velmi rychle; přesypání do malých skleniček s tmavým sklem prodlouží jeho použitelnost i o rok. Nikdy neskladujte koření přímo nad sporákem, pára a teplo ho zničí.

Nejčastější chybou je skladování v původních papírových nebo plastových obalech. Ty sice chrání před světlem, ale ne před vlhkostí ani před škůdci. Mouku, cukr, rýži, krupici a luštěniny přeskládejte do uzavíratelných sklenic nebo plechovek s těsněním. Před přesypáním obal zkontrolujte, zda v něm nejsou jemné pavučinky nebo drobné dírky. Pokud ano, obsah vyhoďte a nádobu důkladně umyjte. Roztoky a těstoviny v originálním sáčku se často „rozjedou" už po několika týdnech, i když jsou v suchu.