Co se stane, když podlaha mezi místnostmi lže

Nakonec myslete na pokládku u dveří. Prvky by měly být vzhledem ke dveřím osazené symetricky, ne s úzkým proužkem na jedné straně. Nedostatečná dilatace u stěn a u prahů vede k vydutí nebo prasklinám, což se v úzkém prostoru opravuje velmi špatně. Před pokládkou si vyznačte osu chodby a rozměřte řady tak, aby krajní prvky nebyly užší než třetina formátu. Právě tenhle krok rozhodne, jestli bude výsledek působit jako prodloužený prostor, nebo jako stísněný tunel.

Základem je příprava podkladu. Prach, olej, zbytky starého lepidla a volné částice se musí odstranit, jinak se stěrka odloupne i s bublinkami. Penetrace se nanáší válečkem ve dvou vrstvách, mezi nimiž se nechá zaschnout. Pokud je podklad savý, druhá vrstva se ředí méně. Míchání probíhá podle návodu – obvykle pomalými otáčkami po dobu uvedenou na obalu, pak se směs nechá odstát a krátce se ještě promíchá. Čím méně vzduchu do směsi dostanete, tím méně bublinek vyplave.

Typická chyba je podložit lednici kusem koberce nebo měkkou karimatkou. Ty se časem zmáčknou, lednice se nakloní a dveře přestanou těsnit. Stejně špatné je použít jen tenké filcové nálepky. Filc klouže, vlhkost ho rozkládá a pod tíhou se rozpadá.

Pokud se vlna po opakovaném napaření a vyčesání nevrací, může jít o utlačenou vrstvu, kterou už nelze plně obnovit. V takovém případě pomůže jen trpělivost a pravidelné nadzvedávání během několika týdnů, případně profesionální strojové vyčištění. Prevence je přitom jednoduchá: pod nohy těžkého nábytku umístěte ploché podložky, které rozloží tlak, a při každém dalším posunu použijte kluzné podložky nebo starý ručník. Koberec tak zůstane bez vln a bez zbytečné práce.

Další typická chyba je měření na prašném nebo nesoudržném povrchu. Lať musí ležet na pevném, očištěném podkladu. Pokud se pod ni dostane písek nebo zrna, výsledek je zkreslený. Stejně tak se nesmí měřit přes výstupky, které patří k instalacím. Všechny překážky se nejprve odstraní nebo se měření přizpůsobí tak, aby lať ležela přímo na podkladu.

Před samotným podložením lednici vždy odpojte ze sítě, vypusťte vodu z nádržky a nechte ji alespoň dvě hodiny v klidu, pokud jste ji převáželi. Po usazení na podložky vyčkejte s připojením ještě hodinu, aby si mazivo v kompresoru sedlo. Během této doby zkontrolujte, zda se podložky neposunuly a zda dveře volně doléhají.

První krok není podložení, ale změření. Zjistěte skutečnou hmotnost spotřebiče včetně obsahu a rozložení zátěže. Plná lednice na nožičkách zatlačí do podlahy jinak než prázdná. Podlahové desky, zejména plovoucí, se při dlouhodobém bodovém tlaku prohnou a spoje se rozejdou. U dřeva navíc hrozí trvalé otlačení, které se už nevyrovná.

Nejdřív zjistěte, jaký výškový rozdíl vlastně řešíte. Položte na obě strany prahu dvoumetrovou lati a změřte mezeru pod ní. Do dvou milimetrů stačí vyrovnávací hmota nanesená v tenké vrstvě. U rozdílu do zhruba dvou centimetrů už potřebujete samonivelační stěrku ve větší tloušťce, často ve dvou vrstvách. Větší rozdíl se řeší jinak – podkladní deskou, dřevěnou lištou nebo prahem, který rozdíl schová. Nesnažte se všechno dohnat stěrkou; silná vrstva se chová jinak než tenká a snadno popraská.

Nakonec počítejte s tím, že žádná podložka nevydrží věčně. Gumové prvky tvrdnou a pěna se časem slehne. Jednou za rok lednici nadzvedněte, zkontrolujte stav podložení a případně je vyměňte. Zabráníte tím vzniku nerovnoměrného zatížení, které se projeví prasklinou v podlaze nebo zdeformovaným rámem spotřebiče.

Čím podložit a čím ne Ideální podložka rozloží tlak a zároveň zůstane stabilní. Osvědčuje se tvrzená pryž, EVA pěna vyšší hustoty nebo deska z překližky o tloušťce alespoň patnáct milimetrů, na kterou lednici postavíte. Deska musí přesahovat půdorys nožiček aspoň o pět centimetrů na každou stranu, jinak se tlak nevyrovná. Pod nožičky pak vložte jednotlivé podložky z tvrdé gumy, které zabrání posunu a absorbují vibrace kompresoru.

Stěhování lednice vypadá jako rutina, dokud se nepodíváte na podlahu pod ní. Vinyl, laminát nebo dřevo vydrží statické zatížení jen do určité míry a kompresorové lednice mají hmotnost koncentrovanou do čtyř malých nožiček. Tlak na centimetr čtvereční je pak vyšší, než si většina lidí připouští.

Druhá častá chyba je zapomenutí na zadní stranu. Lidé podloží přední nožičky, ale zadní nechají na holé podlaze. Přitom právě zadní část nese váhu kompresoru. Podložte všechny čtyři body stejně a zkontrolujte vodováhou, že spotřebič nestojí nakřivo. Nakloněná lednice špatně chladí a kompresor se přehřívá.