Co se stane, když koupíte zbytečnosti pro miminko

Poslední pravidlo je o počtu. Dvě až tři hračky v dosahu stačí. Zbytek uložte a střídejte po týdnech. Dítě, které vidí pět věcí, si nevybere; dítě, které vidí dvě, si hraje. A když si hraje, učí se – což je celý smysl didaktické hračky v tomto věku.

Typická chyba je lepení mokrých přírodnin. Všechno, co nasbíráte, nechte dva až tři dny proschnout na novinách, jinak plíseň zničí výtvor do týdne. Další chyba je příliš mnoho vrstvy. Silná vrstva lepidla prosákne papír a ten se zkroutí. Nanášejte tenkou vrstvu a nechte ji chvíli zavadnout, pak teprve přitlačte přírodninu.

Logické myšlení se nevyvíjí samo od sebe. Dítě potřebuje podněty, které ho nutí přemýšlet o tom, co dělá, a ne jen mechanicky opakovat naučený postup. Hra je pro tento účel ideální, protože v ní dítě jedná dobrovolně a s chutí. Rozhodující ale není samotná hra, nýbrž to, jak ji dospělý uvede a co po dítěti chce.

Začněte u her, které mají jasná pravidla a zároveň nutí k rozhodování. Šachy, dáma nebo piškvorky fungují dobře už od předškolního věku, pokud se pravidla zjednoduší. U šachů stačí nejprve jen pohyb pěšců a koní, u dámy menší pole. Důležité je nechat dítě hrát samo a nesrážet ho poznámkami typu „to nemá cenu". Lepší je ptát se: „Co se stane, když tam půjdeš?" Tím se dítě učí předvídat důsledky, což je základ logiky.

Lepte, ale vyberte správné lepidlo Koláž z přírodnin je druhá klasika. Hodí se na ni šípky, semínka, suché lodyhy, kůra, mech a bylinky. Lepidlo na papír nestačí — šišky a kamínky se odlepí. Použijte disperzní lepidlo nanášené špachtlí nebo tavnou pistoli, kterou ale drží dospělý, spáleniny od horkého lepidla bolí a hojí se pomalu. Dítě do osmi let zvládne disperzní lepidlo, starší už může pracovat s tavnou pistolí pod dohledem.

Největší chybou je nechat dítě pít sladké nápoje průběžně během dne. Džus, slazený čaj, mléko s cukrem nebo limonáda udržují kyselé prostředí v ústech neustále. Podávejte je pouze k jídlu, ne mezi jídly. Voda a neslazený čaj jsou jediné nápoje, které mohou dítě pít kdykoli. Stejně tak pozor na sušenky, rozinky a ovocné tyčinky — lepí se na zuby a těžko se odstraňují. Pokud je dítě dostane, ať si potom vypláchne ústa vodou nebo si dá kousek sýra.

Začněte tím, kde dítě skutečně stráví většinu dne Novorozenec prospí klidně 16 až 18 hodin denně, ale ne v postýlce s nebesy. První týdny nejčastěji spí v bezprostřední blízkosti rodičů. Praktické je proto řešit spíš přenosné lůžko, košík nebo závěsné lůžko, které lze přemístit z ložnice do obývacího pokoje. Klasická velká postýlka počká, až se spánek trochu stabilizuje. Už při nákupu hlídejte, aby dno bylo pevné, matrace tvrdší a prostor bez zbytečných polštářů, hraček a mantinelů – ty patří mezi nejčastější a nejnebezpečnější chyby začátečníků.

Poslední pravidlo je o sběru. Neberte všechno, co vidíte — chráněné rostliny a plody z cizích zahrad nechte být. Dětem tím vysvětlíte, že materiál má svůj domov. Tvoření s přírodninami nemá být soutěž o nejhezčí výrobek, ale cesta, jak si dítě osahá strukturu, barvu a tvar. Když se výtvor rozpadne, není to selhání — je to další pokus.

Nejjednodušší je tisk rostlinami. Nasbírejte listy s výraznou žilnatinou, ideálně javor, dub nebo kapradí. List položte na papír žilkami nahoru, přikryjte tenkým papírem a přejeďte po něm válcem nebo silnější knížkou. Na závěr přetřete voskovkou naplocho. Menší děti tisknou lépe přírodninami, které mají plochu — půlky jablka, celý list, stonek celeru. Nepoužívejte přezrálé plody, barva je řídká a papír se rozmočí.

Většina rodičů před prvním dítětem nakoupí dvojnásobek toho, co skutečně využije. Výsledkem je přeplněný byt, hromada věcí s cenovkou, které po pár týdnech putují do sklepa nebo k dalším rodičům. Přitom stačí držet se několika pravidel a pořídit jen to, co novorozenec opravdu spotřebuje v prvních měsících. Níže najdete, co má smysl řešit před porodem a co lze odložit.

Hry, které staví na hledání pravidel Velmi cenné jsou hry, kde dítě objevuje skryté pravidlo. Patří sem hádanky typu „myslím si číslo", posloupnosti čísel nebo obrázků, kde má dítě určit, co následuje. Dobře poslouží i jednoduché logické hry s kartami, kde se hledá čtveřice podle barvy a tvaru. U těchto aktivit platí: čím méně nápovědy, tím lépe. Dospělý má být trpělivý a nechat dítě chybovat. Chyba je totiž nejlepší učitel, pokud po ní následuje otázka „proč to nevyšlo?".

Kdy je lepší větší a kdy menš

Nakonec pamatujte, že každé dítě má jiné tempo. Někdo zvládne složitější hru dříve, jiný potřebuje více času. Není to závod. Důležité je udržet radost ze hry a nabízet přiměřeně těžké výzvy. Když dítěti něco nejde, uberte na obtížnosti, ne na pozornosti. Právě v rovnováze mezi výzvou a zvládnutím se logické myšlení rozvíjí nejrychleji.