Co se stane, když dlouhosrstou kočku nevyčešeš každý den

Přerostlé drápky mění postavení prstů a celé tlapky. Pes pak našlapuje na kostní podložku místo na polštářek, každý krok ho bolí a postupně si osvojí křivou chůzi. Dlouhé drápky se také mohou zaháknout do koberce, mříže nebo do země při běhu a způsobit vážné zranění. Pravidelné zkracování je proto stejně důležité jako čištění zubů, jen se na něj často zapomíná, protože pes nereaguje hned.

Nejčastější chyby: česání jen po vrchu, vynechávání břicha a podpaží, příliš hrubé tahy a česání suché srsti bez rozpuštění uzlů. Někteří majitelé čekají, až je srst viditelně zacuchaná. V té chvíli už je pozdě a kočka to bere jako trest. Pravidelnost je důležitější než délka jedné session. Dospělá dlouhosrstá kočka potřebuje česání každý den, v období línání i dvakrát denně.

Dlouhosrstá kočka vypadá bez pravidelné péče o srst do týdne jako chuchvalec plsti. Pod srstí se tvoří zacuchaná místa, kůže pod nimi nedýchá a vzniká zánět. Nejde tedy o kosmetiku, ale o zdraví. Čím dřív začnete, tím méně stresu zažije kočka i vy.

Nakonec počítejte s tím, že štěně potřebuje stovky opakování, než přivolání zvládne i mezi vůněmi a pohybem. Vytrvalost a klid majitele rozhodují víc než délka tréninku. Když budete cvičit krátce, často a vždy s odměnou, štěně se časem naučí, že nejzajímavější věcí na zahradě je člověk, který ho volá.

Obojky se dělí podle toho, jak působí. Repelentní jen odpuzují dospělé blechy, ale vajíčka a larvy v prostředí neřeší. Insekticidní blechy hubí, obvykle po celou dobu nošení. Kombinované působí proti blechám i klíšťatům. U koček se vyhněte přípravkům s permethrinem – je pro ně toxický a může způsobit třes, slinění nebo křeče. Vždy čtěte etiketu a ověřte, že je přípravek výslovně určen pro kočky, ne pro psy.

Vždy se řiďte doporučením svého veterináře, protože očkovací plán se liší podle rizika v regionu a podle zdravotního stavu štěněte. Některé kombinované vakcíny chrání dříve, jiné vyžadují delší odstup. Pokud štěně dostalo pouze základní dávku a čeká na přeočkování, berte ho ven jen na bezpečná místa a v náručí. Trpělivost v tomto období se vyplatí: štěně, které se s cizími psy setkává postupně a v klidu, má mnohem menší šanci, že si odnese trauma nebo infekci.

Štěně po očkování nemusí zůstat zavřené doma měsíce, ale rozhodně ho nelze vzít na rušný psí park hned druhý den. Rozhodující je kombinace věku, typu vakcíny a rizika v okolí. První vakcinace obvykle probíhá v 6 až 8 týdnech, následuje přeočkování za 3 až 4 týdny a poslední dávka obvykle mezi 14. a 16. týdnem věku. Teprve po této poslední dávce a po uplynutí ochranné lhůty, což je nejčastěji 7 až 14 dní, je štěně plně chráněné proti vzteklině, parvoviróze, psince a dalším nemocem.

Začněte na zahradě s vodítkem, i když je oplocená. Vodítko není trest, ale nástroj, který zabrání štěněti odběhnout a vám umožní okamžitě reagovat. Stůjte klidně, vyslovte jméno jednou, a pokud se štěně otočí, odměňte ho pamlskem nebo hrou. Když nereaguje, nepřivolávejte ho opakovaně – tím ho učíte, že slovo můžete říkat pětkrát a nic se nestane. Místo toho jemně zatáhněte vodítkem směrem k sobě a teprve když se přiblíží, pochvalte.

Kdy už může štěně mezi cizí psy Bezpečná doba pro první kontakt s cizími psy přichází obvykle 7 až 14 dní po poslední vakcíně, tedy zhruba ve věku 16 až 18 týdnů. I tehdy vybírejte protějšky pečlivě. Vhodný je zdravý, klidný a plně očkovaný dospělý pes, kterého znáte. Naopak se vyhněte štěňatům z neznámých zdrojů, psům z útulků bez známé historie a jakýmkoli zvířatům s průjmem, kašlem nebo výtokem z očí. První setkání veďte na neutrální půdě, na vodítku a krátce. Štěně by mělo mít možnost se vzdálit, když je toho na něj moc.

Zacuchaná místa neřežte nůžkami naslepo. Nůžky v srsti snadno střihnou i kůži, zvlášť v podpaží a na břiše. Menší uzel rozdělte prsty na dvě části a rozčešte každou zvlášť. Velký, tvrdý uzel je lepší nechat odstranit odborníkem, který má strojek a zkušenost. Po odstranění uzlu srst dál česejte, aby se místo nezacuchalo znovu.

Typická chyba je volat psa, když má dělat něco nepříjemného – koupání, stříhání drápků, odchod domů. Pak se přivolání stane signálem pro konec zábavy a pes ho začne ignorovat. Naopak volejte štěně i během hry, odměňte ho a pusťte zpět. Přivolání tak znamená něco příjemného. Stejně tak nefunguje křik. Pes čte spíš tón a tempo hlasu než slova, a křik ho spíš vyplaší nebo přivede do obranného postoje.