ADK stavbu pro zimní provoz: co musíte zajistit před mrazy
Jak přípravek aplikovat, aby dezinfekce skutečně zabrala Před aplikací vždy nařeďte přípravek přesně podle pokynů výrobce. Častou chybou je použití vyšší koncentrace, než je doporučeno – nejenže to nezvýší účinnost, ale může to poškodit materiál kurníku a ohrozit zdraví ptáků. Přípravek nanášejte postřikem nebo pěnou na suchý povrch. Teplota prostředí by měla být ideálně mezi 15 až 25 °C, protože při nižších teplotách se účinnost většiny látek snižuje. Po nanesení nechte přípravek působit po dobu uvedenou na etiketě – běžně 30 až 60 minut. Během této doby udržujte kurník uzavřený, aby se dovnitř nedostaly další nečistoty ze dvora.
Svaly a klouby: co prozradí pohled na běhák a prsty Pravidelně prohmatejte běháky. U starších slepic bývají drsnější a šupiny více vystouplé, ale neměly by být horké, oteklé nebo deformované. Pokud prsty směřují do stran nebo se křiví, může jít o dlouhodobé poškození z nevhodné podlahy. Důležité je také sledovat, jak slepice usedá na hřad. Mladá jedince skočí bez zaváhání, stará se často rozmýšlí a hledá nižší místo. Když ale slepice najednou není schopná vyletět na bidýlko ani do výšky 30 cm, a přitom předtím běhala bez problémů, zvažte vyšetření kloubů.
Nejprve si všímejte šíře kroku a postavení těla. Stará slepice často našlapuje opatrně, klade nohy blíže k sobě a při chůzi mírně kolébá pánví. Pokud je však kulhání jednostranné, drží jednu nohu nad zemí nebo na ni vůbec nešlápne, jde o úraz nebo zánět. Stejně tak varovné je, když slepice chodí po nártu, tedy na „zalomených" nohou – to často ukazuje na nedostatek vitamínů nebo na parazity. Sledujte také, zda se opírá o křídla jako o berle – to už je signál pro okamžitou izolaci a prohlídku.
Důležité je také zvážit sklon terénu a okolní zástavbu. Kurník by měl stát na mírně vyvýšeném místě, aby se v něm nedržela vlhkost a voda po dešti nestékala dovnitř. Pokud máte sousední plot nebo budovu, která vrhá stín, posuňte stavbu dál od ní. Ideální je vzdálenost alespoň tři metry od pevných překážek, aby slunce mělo šanci prosvítit celý výběh a zároveň aby se kurník nepřehříval.
Častou chybou je umístění kurníku do nejzazší části zahrady za kompostem nebo kůlnou. Sice to vypadá jako dobré využití prostoru, ale slepice pak žijí v šeru a vy k nim máte daleko. Praktičtější je umístit kurník blízko domu, ideálně s výhledem na jih, abyste měli ptáky pod kontrolou a zároveň jim zajistili dostatek světla. Nezapomeňte ale na to, že blízkost znamená i hluk a zápach, takže dodržte odstup alespoň pět metrů od oken obytných místností.
Než začnete stavět kurník, zamyslete se nad tím, kde bude stát. Slepice potřebují ke snášení vajec dostatek přirozeného světla, ideálně 14 až 16 hodin denně. Pokud kurník umístíte do stínu pod stromy nebo k severní zdi domu, budou mít ptáci i v létě tlumené světlo, což se projeví na jejich aktivitě i užitkovosti. Základním pravidlem je orientovat vchod a okna na jih nebo na východ, kde slunce svítí nejdéle.
Další oblastí, kterou lidé podceňují, je voda v rozvodech. Pokud máte na stavbě dočasně zapojené hadice nebo vnitřní rozvody, musíte je dokonale vypustit. Zamrzlá voda nejen že roztrhne trubky, ale může poškodit i čerpadla a armatury. Uzavřete hlavní přívod, otevřete všechny výpustné ventily a nechte vodu odkapat. Ujistěte se, že všechny nádrže a barely jsou prázdné – i malé množství vody dokáže nadělat velké škody, když zamrzne. Pokud máte na stavbě chemické přípravky, jako jsou ředidla nebo lepidla, přemístěte je do místnosti s teplotou nad nulou, jinak ztratí své vlastnosti.
Zásadní je rozlišit stáří od nemoci. Stará slepice může chodit pomaleji, ale stále drží tělo vzpřímené a zobák u země jen při zobání. Nemocná slepice má tendenci shrbený postoj, ocas dolů a hlavu často schovává pod křídlo. Pokud pozorujete, že se pohyb zhoršuje během několika dní, spíše než o věk půjde o infekci, napadení červy nebo problém s trávením. V takovém případě nespoléhejte na „to přejde", ale oddělte slepici od hejna, abyste zabránili šíření případné nákazy.
Na trhu je několik skupin dezinfekčních přípravků, které se liší účinnou látkou, dobou působení i bezpečností pro ptáky. Chlorová dezinfekce spolehlivě ničí bakterie a viry, ale má štiplavý zápach a nesmí přijít do kontaktu s kovovými částmi, protože způsobuje korozi. Jodové přípravky jsou vhodné pro menší chovy, ale mohou zanechávat skvrny a při vyšších koncentracích dráždí dýchací cesty. Peroxid vodíku ve vyšší koncentraci je účinný a rozkládá se na neškodné látky, ale je nutné dbát na ochranu očí a pokožky. Kvarterní amoniové soli patří mezi nejpoužívanější – jsou málo toxické, ale méně účinné proti virům bez obalu, proto je vhodné je kombinovat s dalšími metodami.