6 zásad údržby kamene: kontrola růstu i opotřebení plamenem

Při rozvodu tepla se také vyplatí myslet na tepelné ztráty. I když máte potrubí izolované, vždy dochází k únikům tepla do prostoru, kterým prochází. Proto je lepší vést rozvody vnitřními stěnami než půdou nebo garáží. Pokud už musíte vést potrubí ven, použijte dvojitou izolaci a zkontrolujte, zda na povrchu nekondenzuje voda. Tento detail často rozhoduje o tom, jestli se vám podaří vytopit celý dům, nebo jen část.

Nakonec zkontrolujte, zda máte v každé místnosti dostatečný prostor pro cirkulaci vzduchu. Nábytek přistavený k radiátorům nebo výdechům teplý vzduch blokuje. Stejně tak závěsy přes topení zbytečně pohlcují teplo. Když odstraníte tyto překážky a doplníte rozvod tepla správnými prvky, krbová kamna se stanou hlavním zdrojem vytápění rady pro rekonstrukci celý dům, aniž byste museli pořizovat další topidla.

For more info about přejít na web look into our page. Alternativou bez vody je vzduchový rozvod. Do kamen se napojí izolované potrubí, které vede teplý vzduch do vzdálenějších místností. U tohoto řešení je zásadní správný návrh průměru potrubí a umístění výdechů. Ideální je vést potrubí nad podlahou nebo ve stropě a výdechy umístit u podlahy – teplý vzduch sám stoupá a přirozeně ohřívá prostor. Typickou chybou je použití příliš úzkých trubek, které zvyšují odpor vzduchu a snižují průtok.

Jak poznat špatné hoření dříve, než vznikne problém Signály špatného hoření jsou vidět a cítit. Pokud z komína stoupá šedý nebo modrý kouř, je to známka toho, že se dřevo nerozkládá správně. Bílý kouř na začátku je normální – to je vodní pára. Ale pokud kouř nezmizí do deseti minut, je to problém. Podobně pokud je sklo kamen začazené do hněda nebo černa, znamená to, že teplota spalování je příliš nízká. V takovém případě přidejte vzduch a přiložte suché dřevo.

Další častou chybou je přikládání příliš velkých polen do malých kamen. Velký kus dřeva se prohřeje pomalu, pyrolýza probíhá nerovnoměrně, a vy pak regulujete přívod vzduchu podle plamenů, které „skáčou". Lépe je použít polena o průměru 8–12 cm, která se rychle prohřejí. Při podpalování nikdy nepoužívejte kapalné podpalovače – pokud už je nutné použít, tak jen malé množství a počítejte s tím, že jejich plyny mohou hořet nekontrolovaně. Bezpečnější je použít suché třísky, hobliny a novinový papír.

Nejúčinnější a přitom finančně dostupnou metodou je instalace teplovodního výměníku do kamen. Ten ohřívá vodu, která putuje potrubím do radiátorů v ostatních místnostech. Tento systém ale vyžaduje správné dimenzování – pokud jsou trubky příliš dlouhé nebo radiátory poddimenzované, voda se na konci cesty ochladí a místnosti zůstanou chladné. Důležité je také osadit čerpadlo s regulací, které spustí oběh až při dosažení určité teploty vody, jinak byste topili jen do potrubí.

Praktická rada: skladujte dřevo pod přístřeškem s dobrým větráním, ideálně dva roky před použitím. Řezané dřevo štípejte na menší kusy, které schnou rychleji. Pokud máte možnost, změřte vlhkost vlhkoměrem – bez něj poznáte suché dřevo podle zvuku: suché dřevo při úderu o sebe zvoní, vlhké vydává tupý zvuk. Dalším vodítkem je váha – suché dřevo je výrazně lehčí. Častou chybou je skladovat dřevo v těsně uzavřené místnosti – tam neprosýchá, ale naopak plesniví.

Důležité je také správné načasování topení. Kamna s akumulační vložkou dokážou topit i několik hodin po vyhasnutí, ale rozvod tepla funguje nejlépe, když topíte delší dobu na nižší výkon. Snažit se dosáhnout rychlého ohřátí pomocí přetopení vede k přehřátí nejbližší místnosti a k nedostatku tepla ve vzdálených částech domu. Lepší je zatopit dříve a udržovat stálou teplotu vody nebo vzduchu.

Jak vlhkost mění objem popela a délku žáru Klíčové je pochopit, že voda ve dřevě nehoří. Při teplotě kolem sta stupňů se mění na páru, která odchází komínem. Tento proces trvá, a proto se vlhké dřevo zdánlivě „táhne" – ale ve skutečnosti jen ztrácíte čas a palivo. Popel po vlhkém dřevě obsahuje více minerálních látek, které se nestihly spálit, a proto je ho objemově více. Pokud topíte výhradně vlhkým dřevem, počítejte s tím, že popelník budete muset vysypávat častěji, a navíc se vám v komíně bude usazovat více sazí.

Na závěr si ověřte, jaký typ dřeva používáte. Tvrdé dřevo, jako je buk nebo dub, hoří déle a dává hutnější žár, ale popela je po něm více než po měkkém dřevě, třeba smrku. Měkké dřevo hoří rychle a popela je méně, ale vyžaduje častější přikládání. Kombinace – nejprve měkké na rozhoření, poté tvrdé na žár – je nejefektivnější a minimalizuje objem popela. Hlavní je ale vždy suché dřevo, protože vlhkost je nepřítel číslo jedna.