6 kroků, jak opravit uvolněné kotvení pergoly po zimě

Nakonec je dobré myslet na údržbu. Přejít z terasy do zahrady bez schodů znamená, že se po přechodu bude jezdit sekačkou nebo kolečkem. Povrch musí být pevný a bez ostrých hran, které ničí kola. Pokud se to podcení, lidé stejně začnou přechod obcházet, nebo si vyšlapou vlastní cestičku v trávě. Přechod se dělá jednou, proto se vyplatí věnovat zaměření a odvodnění více času než samotnému povrchu.

Nejdřív změřte volnou plochu, ne rozměr stolu. Židle potřebuje při jídle vysunout zhruba 60 cm dozadu a dalších 30 cm na to, aby se za ni člověk postavil a obešel ji. U obdélníkového stolu se počítejte s manipulačním pruhem po všech čtyřech stranách, u rohového sezení stačí tři strany. Pokud je na terase průchod mezi dveřmi a zábradlím, nesmí stůl tento pruh zúžit na méně než 90 cm, jinak se každý bude plazit bokem a židle budou pořád na hraně.

Jak lamely odvádějí vodu a kde selhávaj

Poslední věc, kterou lidé podceňují, je půda pod terasou. Zhutněný podsyp a štěrk zpomalují růst a rostliny pak hynou nebo rostou křivě. Vykopejte výsadbovou jámu dostatečně širokou, prokořeňte okolní zeminu a po výsadbě mulčujte. Plot tak dosáhne požadované výšky rovnoměrně a nebude vás nutit k opravám, které soukromí stejně nevrátí.

Po zimě se často stane, že kotvení pergoly povolí. Mráz, vlhkost a mrznutí vody v půdě vytlačí sloupky nahoru, matky se uvolní a konstrukce začne kloktat. Než se pustíte do utahování, zkontrolujte, co přesně povolilo. Rozlište, zda jde jen o uvolněné šrouby, nebo o vytlačený nebo zkorodovaný kotvicí prvek.

Typická chyba je sázení těsně k okapu a k odpadu dešťové vody. Větve ucpat žlab během dvou sezon a kořeny mohou narušit drenáž u terasy. Další častý omyl je zapomenout na prostor pro údržbu. Mezi plotem a terasou musí zůstat ulička alespoň 40 cm, jinak se k plotu nedostanete se stříhačkou a budete ho tvarovat po paměti. U tvarovaných plotů počítejte s řezem dvakrát ročně, u volně rostoucích stačí jednou, ale potřebují víc místa.

Začněte u patky. Odkryjte zeminu kolem každé nohy do hloubky přibližně deseti centimetrů a podívejte se, jestli se mezi betonem a půdou neobjevila štěrbina. Štěrbina široká na prst znamená, že se patka pohnula. Zkontrolujte, zda šrouby v úhelnících nejsou povolené. Povolený šroub poznáte tak, že na něj zatlačíte rukou a hlava se pohne. Dotáhněte ho, ale nepřetáhněte – u dřeva se může závit protočit a pak drží jen na půl otáčky.

Nejčastější chyba u živého plotu kolem posezení není špatný druh rostliny, ale špatně zvolená vzdálenost od terasy. Lidé sází příliš blízko, protože chtějí soukromí co nejdřív. Po pár letech ale kořeny podjíždějí dlažbu, větve šplhají do okapů a stín je tak hustý, že na terase je od května do září mokro a kluzko.

Před výsadbou si změřte, kam až dopadá stín v poledne a odpoledne. Stačí na terasu postavit lať nebo tyč do výšky plánovaného plotu a sledovat stín během dne. Teprve pak rozhodněte, zda plot zkrátit, posunout, nebo zvolit nižší variantu s průhlednou spodní částí.

Základní pravidlo pro vzdálenost vychází z budoucí šířky plotu, ne z velikosti sazenice. Pokud dospělý plot dosáhne šířky 1,5 metru, potřebuje od obrubníku terasy alespoň 80 až 100 cm. U volně rostoucích keřů bez pravidelného řezu počítejte ještě o 30 cm víc. Menší odstup má smysl jen u zakrslých druhů, které držíte střihem do šířky 60 cm.

Výška rozhoduje o světle i o pocitu stísněnosti Výška plotu se neřídí jen tím, co chcete skrýt. Rozhoduje hlavně orientace posezení vůči světovým stranám. Plot vyšší než 180 cm na jižní nebo západní straně zastíní terasu už kolem čtvrté hodiny odpoledne. Na severní straně naopak vyšší stěna nevadí, protože jen cloní chladný vítr. Praktická výška pro sezení je 160 až 180 cm, u nižšího posezení stačí 120 až 140 cm. Nad 200 cm už plot působí jako tunel a brání proudění vzduchu, takže se na terase drží vlhko.