5 pravidel pro bowling s lahvemi místo kuželek

Bodování si určete předem. Nejjednodušší je počítat každou shozenou láhev jako jeden bod a za shození všech ve dvou hodech přičíst dva body navíc. Hrajte na pět nebo sedm kol, delší hra unaví a přesnost klesá. Po každé hře láhve zkontrolujte, zda některá neprosakuje, a vyměňte ji. Voda se časem odpařuje, láhev je lehčí a padá jinak. Dráhu před hrou otřete suchým hadrem, prach a mastnota mění směr koule. Když se sejde více hráčů, střídejte se po jednom hodu, ne po kole. Hra je pak svižnější a všichni vidí, jak láhve reagují.

Když není místo na skříň, použijte prostor pod postelí nebo pod gaučem. Ploché krabice tam zmizí a nezaberou nic navíc. Jen je chraňte před prachem a vlhkostí. Na dno dejte těsnící box, ne jen karton. A hlavně – nedávejte hry do vlhkého sklepa nebo na přímé slunce. Karty se kroutí a desky bobtnají. Malý byt není překážka, pokud přijmete, že hra je stejně jako všechno ostatní otázkou místa a pořádku.

Nejčastější chybou je snaha shodit všechny láhve jedním hodem. Koule do pěti kilogramů na to nemá dost energie a láhve se jen rozestoupí. Další chyba je házení z příliš velké výšky. Koule dopadne na dráhu, odskočí a mine cíl. Někteří hráči stojí příliš daleko od dráhy a snaží se dohnat vzdálenost silou, což vede k rotaci zápěstí a nepředvídatelnému směru. Držte zápěstí pevné a pohyb veďte z ramene, ne z lokte. Pokud koule opakovaně zatáčí do strany, zkontrolujte, zda nemáte nakloněnou dráhu nebo mastné ruce.

Na závěr: štafeta na deseti metrech není o rychlosti, ale o rytmu. Když děti pochopí, že mají běžet dokola a předávat v obruči, vydrží hrát i půl hodiny. A vy nemusíte řešit, kde sehnat velké hřiště.

Osvědčená hra bez čehokoli je „kde je – tady je". Zakryjte si obličej dlaněmi, chvíli počkejte a pak se objevte. Dvouleté děti milují překvapení, ale potřebují vidět, že se situace vrátí do původního stavu. Stejně funguje schovávání předmětu pod ručník nebo za zády. Nejdřív nechte dítě, ať předmět schová vám, pak ho hledejte nahlas. Učte ho tím střídání rolí.

Na každém rozcestí musí být značka vidět ze všech příchozích směrů. To je místo, kde většina stopovaček selže — fáborek dáte jen na tu stranu, odkud jdete, a skupina jdoucí z druhé strany tápe. Na rozcestí proto dávejte dvě až tři značky kolem dokola a doplňte šipku z klacíků. Zároveň si označte i cestu zpět: křížek znamená „tudy ne", šipka „tudy ano". Bez toho se při návratu v šeru spletete i na trase, kterou jste sami postavili.

Když dítěti nabídnete příliš mnoho, přestane si hrát Nejčastější chyba je snaha zabavit dítě za každou cenu. Dvouleté dítě se učí hlavně opakováním a vlastním tempem. Pokud mu dospělý neustále mění činnost, dítě ztrácí nit a začne se vztekat. Zkuste místo toho jednu jednoduchou hru protáhnout na delší dobu a nechat dítě, ať určuje, kdy skončí. Vy přitom jen tiše pozorujete a jste k dispozici.

Základem je správná příprava lahví. Použijte půllitrové PET láhve, naplňte je asi do tří čtvrtin vodou a pevně utáhněte víčko. Příliš lehká láhev se po zásahu roztočí a zůstane stát, příliš těžká se nerozkmitá a koule ji jen posune. Do vody můžete přidat lžičku saponátu, který ztlumí zvuk a zabrání usazování nečistot. Láhve postavte na značky pro kuželky, ale prostřední řadu posuňte o pět až deset centimetrů dozadu. Tím vznikne větší prostor pro průnik koule a hra je plynulejší.

Bowling s lahvemi je varianta, při které místo standardních kuželek stojí na konci dráhy plastové láhve naplněné vodou. Hraje se na běžné bowlingové dráze, ale s lehčí koulí, obvykle do pěti kilogramů. Láhve se stavějí do trojúhelníku stejně jako kuželky, jen s větším rozestupem, protože jsou užší a koule mezi nimi snadno projede. Cílem není shodit všechny najednou, ale sehrát je postupně a s co nejmenším počtem hodů. Před první hrou je nutné se domluvit na pravidlech, protože žádná oficiální neexistují a každá parta si je upravuje.

V tomto věku už děti zvládnou sehrát krátkou situaci, ale potřebují jasný cíl. Zadejte úkol typu: ukázat, že něco hledáte, že se vám něco rozbilo, že někomu něco dáváte. Pravidlo je jednoduché — žádná slova, žádné zvuky, jen pohyb. Nechte děti nejdřív vymyslet, co postava dělá, teprve potom ať to zkusí zahrát. Častá chyba vedoucích je předvést dětem vzorový výstup. Děti pak kopírují a přestanou přemýšlet. Lepší je ptát se: „Co by ta postava dělala, kdyby…?"

Jak házet, aby láhve padaly Hod je jiný než u klasického bowlingu. Koule se nehází silou, ale vede se po dráze s mírným bočním úhlem. Postavte se o krok blíž k dráze, než jste zvyklí, a rozkročte se na šířku ramen. Pravá noha jde vpřed, levá ruka drží kouli u těla. Při rozběhu nedělejte více než tři kroky, delší rozběh zvyšuje nepřesnost. Koule se pouští nízko nad dráhou, aby se nerozskákala. Mířte na střední láhev, ne na krajní. Když koule projede mezi první a druhou řadou, láhve se začnou kývat a padají postupně. To je správný zásah.