5 kroků, jak naplánovat očkování štěněte bez zmeškání termínu
Co nabídnout, když štěně krmivo odmít
Hlučnost poznáte až doma, ale základ je jasný: čím menší průtok a lepší uložení čerpadla, tím tišší provoz. U otevřené fontány je slyšet i padající vodu, což některé kočky uklidňuje, jiné ruší. Pokud fontána stojí v ložnici, vybírejte model s regulací průtoku a pryžovými nožkami. Údržba je druhá věc – keramika a nerez se myjí snadno, plastová těla časem chytají vodní kámen a zápach. Filtr měňte podle návodu, obvykle jednou za dva až čtyři týdny, a celou fontánu důkladně čistěte alespoň jednou týdně. Vynechání čištění je nejčastější důvod, proč kočka o fontánu přestane mít zájem.
Používejte výhradně zubní pastu určenou pro zvířata. Lidská pasta obsahuje fluorid a xylitol, které jsou pro psy a kočky toxické, a zvíře ji navíc spolkne, protože neumí plivat. Psí pasty bývají ochucené masem, kočičí třeba rybou. Množství stačí malé, velikosti hrášku. Pokud zvíře pastu odmítá, zkuste nejdřív jen navlhčený kartáček a pastu přidejte později.
Na závěr: dlouhá srst není sama o sobě problém, problém je vynechané místo a příliš hrubý tlak. Kdo kartáčuje krátce, ale pravidelně, projede celé tělo a uzlíky řeší hned, jak vzniknou, ušetří sobě i kočce zbytečné trápení. Sledujte, co kočce vadí, a postup upravte podle ní, ne podle návodu na obalu kartáče.
Nakonec myslete na sebe. Zvíře čte náladu v domácnosti velmi přesně a dlouhodobý stres majitele se na něm podepisuje. Klidný, předvídatelný režim, respekt k signálům těla a dostatek spánku pro oba – to je základ, který žádná hračka nenahradí. Když se problémy opakují nebo se zhoršují, je vhodné obrátit se na veterináře a probrat i možnost odborné pomoci s chováním, ne je řešit domácími experimenty.
věnujte přechodům. Stěhování, nový člen domácnosti, jiné pracovní rozvržení nebo i změna značky krmiva mohou u citlivějších jedinců spustit úzkost. V takových chvílích pomáhá omezit počet novinek najednou, zavést nové věci postupně a dopřát zvířeti možnost volby – nechat otevřené dveře, nabídnout dva pelíšky, krmit na stejném místě jako dřív. U koček se osvědčují feromonové spreje do zásuvky, u psů zase klidné, krátké procházky bez rušivých podnětů.
Do očkovacího průkazu si nechte zapsat nejen datum a typ vakcíny, ale i číslo šarže. Při cestování nebo při změně veterináře se tyto údaje hodí a bez nich může být přeočkování komplikované. Pokud štěně dostalo dávku u jiného lékaře, přineste záznam s sebou a trvejte na tom, aby byl zapsaný do jednoho dokumentu. Termíny si nastavte do kalendáře s předstihem několika dní, protože v sezóně bývají ordinační termíny plné.
Nejčastější chybou je trestat projevy strachu. Když pes zalézá pod stůl při bouřce nebo kočka utíká před návštěvou, majitelé často instinktivně říkají „nic se neděje" a snaží se zvíře vytáhnout ven. Tím ale strach jen posilují. Správnější je nabídnout bezpečné místo – pelíšek, krytou bednu, klidnou místnost – a nechat zvíře rozhodnout, kdy se vrátí. Nenuťte ho k interakci a netrestat ani nesměšujte. Pokud zvíře hledá útočiště, nechte ho tam a jen se ujistěte, že má přístup k vodě a že prostředí není hlučné.
Na co si dát pozor mezi jednotlivými dávkami Nejčastější chybou je posunout termín o týdny kvůli dovolené nebo špatnému počasí. Mezi dávkami musí být dodržený interval, jinak se ochrana přeruší a někdy je nutné začít znovu. Štěně by v období očkování nemělo přijít do kontaktu s neznámými psy ani navštěvovat místa, kde se pohybuje hodně zvířat. Zároveň ale není důvod ho držet celé týdny zavřené doma — krátké procházky v klidném prostředí jsou vhodné, jen je třeba vyhýbat se rizikovým lokalitám.
Samotné hračky psychiku nespasí. Důležitá je kvalita interakce, ne kvantita. Pes potřebuje čichat a rozhodovat se, ne jen chodit na vodítku po stejném okruhu. Kočka zase potřebuje lov – honičku za hračkou zakončenou „úlovkem", ne jen hračku ležící na zemi. Dvacet minut soustředěné aktivity denně udělá víc než celodenní přítomnost televize nebo rádia. A pozor na opačný extrém: neustálé zaměstnávání a „zábava za každou cenu" vedou k přestimulování, které se projeví stejně jako nuda – neklidem a neschopností odpočívat.
Psychická pohoda psa nebo kočky nevzniká z velkých gest, ale z předvídatelnosti. Zvíře, které ví, kdy se venčí, kdy dostane jídlo a kdy ho někdo nechá být, je klidnější než to, které sice dostává spoustu pozornosti, ale v nepravidelných dávkách. Prvním krokem proto není nákup hraček, ale zavedení pevného denního rytmu. Krmení, procházky, hra i odpočinek by měly probíhat zhruba ve stejnou dobu. Pes i kočka se rychle učí sledovat pořadí událostí a nejistota z nepředvídatelného programu se u nich projevuje stejně jako u lidí – neklidem, přehnaným štěkotem, okusováním, nebo naopak stažením do sebe.