4 pravidla, jak sterilovat sklenice horkým vzduchem bez prasknutí

Z Mazovia

Jak jablka předvařit, aby náplň nebledla a neplesnivě

Ideální teplota pro první fázi je mezi 18 a 22 stupni Celsia. Při vyšší teplotě kvašení probíhá bouřlivě, vzniká příliš mnoho kyseliny a zelenina měkne. Při nízké teplotě se proces táhne a zvyšuje se riziko, že se mezitím rozmnoží nežádoucí mikroorganismy. První dny je potřeba nádobu kontrolovat denně — uvolňovat plyn, ochutnávat a odstraňovat případnou bílou pěnu na hladině. Bílý povlak kvasnic je normální, plísňové chomáčky s chloupky a barevnými skvrnami ale znamenají vyhodit celou dávku, ne jen sebrat vršek.

Sklenice praskají ve zavařovacím hrnci nejčastěji ze dvou důvodů: kvůli prudké změně teploty a kvůli vzájemnému dotyku. První věc, kterou je potřeba zařídit, je, aby sklenice nestály přímo na dně hrnce. Dno hrnce se ohřívá nejrychleji a sklo na něm dostane teplotní šok dřív, než se voda stačí ohřát rovnoměrně. Na dno proto položte utěrku složenou na několik vrstev, mřížku nebo silnější vložku z měkkého materiálu. Tím se teplo rozloží a sklenice už nebudou na kovu sedět přímo.

Teplotní šok vzniká i při samotném vkládání. Sklenice plněné studeným obsahem nestavte do hrnce, kde už je horká voda. Naplněné sklenice nejdřív postavte do hrnce se studenou nebo vlažnou vodou a teprve pak hrnec zapněte. Stejně tak po zavařování nenechte sklenice chladnout na prudkém průvanu ani je neponořujte do studené vody. Nechte je v hrnci nebo na utěrce dojít do pokojové teploty. Voda v hrnci má sahat zhruba do dvou třetin výšky sklenic, ne výš – jinak se sklenice při varu tlakem vody vzájemně posouvají.

Sladkokyselý nálev připravte z vody, octa a cukru. Poměr octa k vodě držte kolem jedné ku třem až jedné ku dvěma, podle toho, jak ostrý kompot chcete. Ocet musí mít alespoň osm procent kyseliny – slabý stolní ocet nedosáhne potřebné kyselosti a konzerva pak není bezpečná. Cukr přidávejte podle chuti, ale pamatujte, že i on se podílí na konzervaci; příliš málo cukru znamená kyselejší a méně trvanlivý výsledek. Do nálevu dejte celý hřebíček, kousek skořice, bobkový list a pár kuliček nového koření. Koření vařte v nálevu krátce, aby nepřehlušilo chuť dýně, a poté ho vyjměte, jinak v kompotu zhořkne.

Samotné vrstvení začíná tím, že sklenice stavíte dnem vzhůru nebo naopak, ale vždy stejně a vždy tak, aby se nedotýkaly jedna druhé. Mezi sklenicemi v jedné vrstvě nechte mezeru alespoň na prst. Když jsou sklenice natěsno, při varu se mírně pohybují, ťukají do sebe a stačí drobný náraz, aby vznikl škrábanec nebo vlasová prasklina. Ta se při dalším zahřátí rozevře. Pokud máte sklenic různých velikostí, nedávejte velké a malé střídavě vedle sebe – malé se mohou při varu posunout pod větší.

Teplotu zvyšujte pomalu a sklenice nikdy nevyndávejte horké Studené sklenice vložte do studené trouby a teprve potom ji zapněte. Nastavte teplotu kolem 120 až 130 °C a nechte sklenice v troubě alespoň 20 minut od dosažení této teploty. Vyšší teplota nemá praktický smysl — suchý horký vzduch ničí mikroorganismy už při těchto hodnotách a sklo zbytečně namáháte. Během celé doby nechte dvířka zavřená, každé otevření znamená prudký pokles teploty a riziko pro sklo.

Mezi vrstvy patří proklad, ne holé sklo Druhou a každou další vrstvu nikdy nestavte přímo na víčka spodních sklenic. Mezi vrstvy vložte proklad – další složenou utěrku, silnější papírovou vložku nebo plátno. Proklad musí být čistý, bez zbytků saponátu, a musí být dostatečně velký, aby přesahoval obrys sklenic. Pokud proklad chybí, váha horních sklenic tlačí na víčka těch spodních, víčka se mohou poškodit a sklenice se pod tíhou rozjedou. Zároveň platí, že vrstvy nemají být víc než dvě nebo tři podle výšky hrnce. Čím víc vrstev, tím větší tlak na spodní řadu.

Po uplynutí doby troubu vypněte, ale sklenice v ní nechte dojít. Nechte je chladnout uvnitř při pootevřených dvířkách, dokud nejsou vlažné na dotek. Teprve potom je vyndejte, ideálně pomocí suché utěrky nebo rukavice. Přesun horké sklenice na studenou kamennou desku nebo do průvanu je klasická chyba, která končí prasklinou, často až po několika minutách, kdy už sklenici považujete za bezpečnou.

Sterilizace sklenic horkým vzduchem je suchá metoda, která nevyžaduje vodní lázeň ani chemii. Funguje spolehlivě, ale jen tehdy, když respektujete tepelnou roztažnost skla. Prasknutí většinou nevzniká kvůli vysoké teplotě samotné, ale kvůli rychlé změně teploty — sklo nesnáší šok, kdy se jedna jeho část ohřívá nebo ochlazuje výrazně rychleji než druhá. Proto je celý postup postavený na pomalém náběhu a ještě pomalejším chlazení.